Pavel Páral: Tykač střílí zbytečně velkým kanónem, ale správným směrem
Druhý největší výrobce elektřiny v Česku, skupina Sev.en Pavla Tykače vydala prohlášení, podle nějž nejspíše už v příštím roce zastaví své dvě velké uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích a s nimi i příslušné hnědouhelné lomy ČSA a Vršany. Důvodem je, že se výroba nevyplatí. Pokud by se tak stalo, vypadne z domácí výroby deset terawatthodin elektrické energie, což je z těch 70 TWh skutečně hodně.
Tak si předně řekněme, že Pavel Tykač je střelec a ta prohlášení je třeba brát s rezervou. Ano, je realitou, že na burze se prodává MWh elektřiny něco přes sedmdesát eur. Na jednu MWh je potřeba jedna emisní povolenka za zhruba padesát eur, uhlí za šest eur a fixní náklady na mzdy a údržbu a další služby od deseti do patnácti eur. Takže zisk se tam hledá těžko. Na druhou stranu Sev.en má zcela nepochybně na příští rok podstatnou část produkce již prodanou za mnohem větší ceny, než jsou ty aktuální. Třeba ČEZ nedávno uváděl, že má prodanou na příští rok asi polovinu produkce za 120 eur MWH, takže i když bude teď zbytek prodávat za sedmdesát, pořád slušně vydělá. Myslet si, že Tykač je o tolik horší obchodník než Dan Beneš, by asi nebylo úplně korektní.
Na druhou stranu je tahle Tykačova politika v pořádku v situaci, kdy vláda neprojevuje žádné známky snažit se řešit problém. Jsou přitom jen dvě cesty. Tou první je zrušení emisních povolenek a návrat k tržním vztahům v energetice, což je čistě sci-fi. Tou druhou je nějaký dotační model, který umožní přežití přechodového období, než budou k dispozici nějaké plynové zdroje a později jádro.
V Německu tamní úřad pro sítě Bundesnetzagentur, zakázal vládě odstavit 26 uhelných elektráren do doby, než bude nějaká relevantní náhrada. To ale samozřejmě znamená dotování těchto zdrojů, aby byly přinejmenším v použitelné záloze. Němci přitom mají nějaký takový mechanismus dohodnutý s Evropskou komisí, což je nutné. My nemáme nic. Ministerstvo průmyslu nemá ani představu, co s tím, natož nějaký dotační mechanismus. A čím víc se to bude dělat na poslední chvíli, tím to bude dražší. Mimochodem jen skrývka v povrchových dolech, aby bylo v dalším roce či dvou co těžit a čím v elektrárnách topit, stojí miliardy.
