Superúterý se supervýsledky pro Trumpa a Bidena. Prezidentské superodvetě již nestojí nic v cestě
Tradiční vrchol primárkové sezony před volbou amerického prezidenta, kterému se přezdívá superúterý, skončil v obou politických stranách podle očekávání drtivým vítězstvím jasných favoritů. Donald Trump u republikánů i Joe Biden u demokratů vyhráli ze 16 klání všechna až na jednu výjimku.
Úřadující prezident Biden nevyhrál pouze na zámořském území Americká Samoa. Tam ho porazil úplně neznámý milionář Jason Palmer, který jako jediný vedl kampaň na tomto pacifickém území, jehož občané nemají hlasovací právo v prezidentských volbách, ale kde místní organizace Demokratické strany přesto vysílá 6 delegátů na téměř čtyřtisícový demokratický nominační den. Na Americké Samoi ale obvykle vyhrávají ti, kteří nemají šanci celkově uspět, jak se to ukázalo i před čtyřmi lety, kdy zde vyhrál newyorkský exstarosta Mike Bloomberg.
Problém s Gazou
Biden byl jinak v mnoha státech na volebním lístku sám, ale i tak se spekulovalo, že by řada voličů mohla využít kolonku „proti všem“, a vyjádřit tím nespokojenost s Joe Bidenem. Čekalo se, že to zkusí minimálně část nejlevicovějšího křídla strany, které má nyní problém s Bidenovou podporou izraelského tažení v Gaze. To se ale ve výsledcích neprojevilo a Bidenovi i přes malinkatou kaňku z Pacifiku už nic nestojí v cestě k nominaci.
„Prezident“ Trump
Podobně je na tom teď Donald Trump, i když ještě stále soutěžil s exguvernérkou Jižní Karoliny Nikki Haleyovou. Trump sice o superúterý prohrál ve Vermontu, ale jinak sbíral všude jinde jasné triumfy. Většinou si připsal mezi 70 a 80 procenty, což ukazuje, že ho republikánští voliči vlastně považují za obhajujícího prezidenta, který má tradičně v primárkách naprosto drtivý náskok. Jeho čísla nejpřesněji odpovídají výsledkům primárek ve volebních letech, kdy obhajovali úřadující viceprezidenti (třeba George Bush starší nebo Al Gore). K „prezidentským“ číslům (nad 80 procenty) mu asi zbývalo jen, aby z primárek odešla poslední zbývající konkurentka – Nikki Haleyová.
Královna bažiny
Je navíc nutné připomenout, že většina Trumpových voličů si podle průzkumů nemyslí, že Biden byl prezidentem zvolen legitimně. V tom se liší od voličů Nikki Haleyové, kteří minulou Trumpovu prezidentskou porážku respektují.
Haleyová dokázala poprvé zvítězit o víkendu v primárkách v hlavním městě Washingtonu. V tradiční demokratické baště ovšem republikáni nikdy prezidentské volby nevyhrávají a Trump rád o politickém Washingtonu mluví jako o „bažině, kterou chce vysušit“. Po porážce ve Washingtonu. D.C. proto jeho kampaň kontrovala výrokem, že „bažina si zvolila svou královnu“.
O superúterý Nikki Haleyová dokázala vyhrát jedině ve výjimečně liberálním, novoanglickém Vermontu, kde ji podpořil i umírněný guvernér a hlavně zde proběhly otevřené primárky, v kterých mohou hlasovat vedle republikánských i nezávislí a demokratičtí voliči. Všude jinde reprezentantka starého establishmentu strany na Trumpa ztratila desítky procent. Nejvíce se mu přiblížila v tradičně mormonském, a tedy silně antitrumpovském státě Utah. Ale i tam bylo definitivní skóre v podstatě 60 ku 40 pro Trumpa.
Trump nasbíral 8 stovek delegátů a většinu na volební konvenci může získat i v primárkách příští úterý. Na Nikki Haleyovou se ještě zvýšil tlak, aby z primárek odstoupila. Pokračování by pro ni bylo finančně náročné. A i když by jím mohla získat ještě nějaké delegáty a na volební konvenci díky tomu „usmlouvat“ nějaké například programové ústupky, je racionální, že z boje dnes odstupuje.
Trump je teď navíc posílen jednohlasným rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle kterého nemůže být ve státě Colorado škrtnut z volebního lístku pro samotné prezidentské volby. Navíc prezidentské i další primárky potvrzují, že Trump a jeho proud Republikánskou stranu aktuálně definitivně ovládly. V tom je Trumpův obrat podobný nástupu D. Eisenhowera v roce 1948 s jeho politikou aktivní americké role ve studené válce i s obratem Ronalda Reagana k malému státu v 80. letech. Reaganovská strana je ovšem pryč a nahradila ji většinově trumpovská politika zaměřená například i na tradiční dělnické voliče a více izolacionistickou zahraniční politiku.
Republikánští uprchlíci
Přesto obsahují výsledky primárek, které proběhly během superúterý, i určité varování pro Trumpa. Průzkumy u volebních místností v řadě států ukázaly, že Trump sice naprosto dominuje republikánské voličské základně, ale stále existuje tábor Nikky Haleyové, který ho z velké části odmítá. Jde zejména o umírněné republikány a nezávislé voliče, kteří se neidentifikují jako příznivci žádné z velkých stran. Jde velmi často o vysokoškolsky vzdělané Američany klonící se k republikánům. U této skupiny má Nikki Haleyová stále větší podporu než Trump. Velmi často se tito voliči navíc rekrutují z obyvatel bohatších předměstí velkých měst, kde se tradičně rozhoduje většina amerických voleb. Tam je aktuálně skóre obou republikánských kandidátů zhruba vyrovnané. To by tolik nevadilo, jako to, že většina podporovatelů Nikki Haleyové v primárkách váhá nebo vysloveně nechce v listopadu v prezidentských volbách hlasovat pro nominanta republikánů, pokud to bude Trump. Počet republikánských odmítačů hlasování pro Trumpa by navíc ještě o něco stoupl, kdyby byl exprezident v mezičase odsouzen za úmyslný trestný čin, což mu hrozí. Drtivé většině trumpovských fanoušků by to nevadilo, ale v haleyovském táboře by to vedlo řadu voličů k tomu, aby zůstali doma nebo dokonce hlasovali pro druhou stranu.
Trump teď v preferencích nad Bidenem vede, ale přesto by potřeboval na své straně udržet i umírněné voliče, kteří do superúterý podporovali Nikki Haleyovou.
