Vlach: Islám, migranti a banderovci aneb Jak vypadají konstrukce, které o útoku splétá ruský režim
Islamisté využití Ukrajinou – k tomu směřuje linka, kterou jako výsledek vyšetřování prezentují ruské úřady. Pro tyto konstrukce může existovat reálný základ, jako celek ale vůbec nesedí a čiší z nich manipulace a účelovost.
Shrňme fakta známá v sobotu odpoledne: ruské bezpečnostní složky zadržely 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých. Podle Alexandra Chinštejna, šéfa jednoho z výborů dolní komory ruského parlamentu, je zastavili policisté v Brjanské oblasti na západě Ruska s použitím střelby bílý automobil, po kterém bylo v souvislosti s pátečními událostmi vyhlášeno pátrání. V autě byla nalezena pistole, zásobník k útočné pušce a cestovní pasy občanů Tádžikistánu, uvedl podle TASS Chinštejn.
Federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že poté byli v blízkosti hranic s Ukrajinou a Běloruskem zadrženi čtyři podezřelí, kteří údajně „měli kontakty na ukrajinské straně.“
„Snažili se skrýt a pohybovali se směrem k Ukrajině, kde podle předběžných informací bylo ukrajinskou stranou připraveno okno pro přechod státní hranice,“ prohlásil pak ruský prezident Vladimir Putin ve svém poselství k národu. Podle něj šlo o „dobře naplánovaný cynický teroristický čin s cílem masově vraždit bezbranné pokojné obyvatelstvo.“
Ukrajina jakékoli spojování s činem důrazně odmítla. „Očekávali jsme od ruských úřadů verzi o 'ukrajinské stopě' v teroristickém útoku. Primitivita a předvídatelnost jsou ideální črty ruské bezpečnostní služby. Zase jednou FSB tvrdí, že...,“ napsal na sociální síti poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Tádžická spojka
K odpovědnosti za čin se ještě v pátek večer přihlásil takzvaný Islámský stát. V této souvislosti se objevily zmínky o ISIS-K, odnože Islámského státu provincie Chórásán, působícího ve Střední Asii, Afghánistánu či Pákistánu. Spojovacím článkem je tu zejména proklamovaný tádžikistánský původ zadržených. Tato organizace skutečně existuje a boom zaznamenala zejména po převzetí moci Talibanem v Afghánistánu.
Sami radikálové s černými turbany jsou v tom ale nevinně, ISIS-K se od začátku své existence ještě za předchozího proamerického režimu profiluje jako síla opoziční vůči Talibanu a obě skupiny jsou v otevřeném nepřátelství. Poté, co Taliban ovládl zemi, na sebe ISIS-K nabalil sympatie lidí, kterým připadá Taliban jako málo islamistický a jsou s vládou s různých důvodů nespokojeni.
ISIS-K pak stojí za různými teroristickými útoky zejména na východě a severovýchodě Afghánistánu a přihlásil se také k atentátu na vzpomínkové ceremonii za generála íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního v Kermánu zkraje letošního roku. Připomeňme že Sulejmáního, který velel brigádám al Kuds angažujícím se v občanské válce v Sýrii na straně Ruskem podporovaného režimu Bašára Asada zabili 3. ledna 2020 útokem z dronu Američané.
ISIS-K má své buňky i v postsovětských státech Střední Asie, zejména v Tádžikistánu. Přiživuje ho regionální blízkost, naladění společnosti a v neposlední řadě tamní autoritativní režim Emomali Rachmona, prezidenta, který zemi konsolidoval po krvavé občanské válce a letos oslaví třicáté výročí ve funkci prezidenta, je tedy nejdéle sloužícím středoasijským autokratem. Rachmon, ačkoli sám posiloval roli islámu v zemi, v minulosti velmi důrazně eliminoval různé islamistické organizace (včetně sice radikální, ale jinak poměrně neagresivní Hizbu Tahrír). To samozřejmě vyvolalo protireakce v podobě narůstání vlivu těch nejextrémnějších islamistů z ISIS-K.
Kamarádi pro špinavou práci
S islamisty má problém i samo Rusko, jde například o již vyčpělý takzvaný Islámský emirát Kavkaz čečenského propagandisty Movladi Udugova oživovaný různými dalšími pokusy. Nedávno také bezpečnostní složky eliminovaly skupinu islamistů a severokavkazském Ingušsku. Extremisté se objevují také v muslimských komunitách další kavkazské republice Dagestánu či v Tatarstánu.
Roli hraje i imigrace ze Střední Asie, státem podporovaná, protože přináší pracovní sílu potřebnou pro chod země, což byl zřejmě i případ zadržených podezřelých. Tito lidé si samozřejmě sebou přinášejí i své původní vazby z domova, islamistická hnutí vcelku nerušeně fungují i v samotném Rusku a těží z obecné frustrace migrantů, kteří se cítí občany podřadné kategorie.
Svou tradici má i spolupráce FSB s islamisty. Tajná služba má scénu poměrně dobře zmapovanou a už od dob války v Čečensku koncem 90. let ji využívá. Sám jsem během práce v regionu slyšel bezpočet svědectví, a dokonce i z úst ruských vojáků, jak se teroristé volně pohybovali s doklady vydanými FSB. O spolupráci v tomto duchu mluvil také, až do své otravy radioaktivním poloniem z rukou ruských agentů, i bývalý příslušník FSB Alexandr Litviněnko.
Hodí se to na Ukrajinu
Také ruské opoziční síly na Ukrajině upozorňují na to, že Moskvu a Moskevskou oblast hlídá množství kamer a dalších systémů ochrany a skupina ozbrojených lidí se tu může pohybovat jen s obrovskými problémy. Skutečnost, že útok „pošťouchly“ ruské tajné služby je tak i na základě historických okolností vcelku pravděpodobná. Nahrává tomu i načasování po prezidentských volbách, kdy mohou následovat další kroky, zejména pak mobilizace.
Rusko bude zřejmě dále „pátrat“ a „objevovat“ kontakty teroristů na Ukrajině. Může obvinit zdejší muslimskou krymskotatarskou komunitu, z níž pochází třeba ministr obrany Rustem Umerov. Její hlavní část čítající asi 200 tisíc lidí ale zůstává na okupovaném Krymu. Vesměs představují jedny z mála odpůrců okupačního režimu na poloostrově. Ruské úřady proti nim vedly v minulosti řadu soudních procesů právě motivovaných islamismem, mimo jiné třena i spojitostí s Hizbu Tahrír. Je to ale očividný nesmysl, protože Krymští Tataři jsou svou mentalitou sekulární komunitou, tendence sympatizovat s radikály tu nikdy nebyly a neobjevovaly se ani za ruské okupace.
Zdá se tak, že vše probíhá podle jakéhosi scénáře, z něhož má vyjít jako hlavní organizátor či alespoň komplic Ukrajina, aby se mobilizovalo především domácí veřejné mínění, v tuto chvíli rozdělené. Islamisté, migranti a banderovci, to vše jsou totiž slova, které v běžných Rusech vyvolávají ty nejnegativnější emoce. Vbrzku uvidíme, jaké kroky budou následovat.
