„Militaristé“ versus „holubice míru“. Zahraniční a bezpečnostní postoje opozice zamlžují rozpory slov a činů
Současná geopolitická situace podtrhla důležitost začlenění České republiky do západních struktur, zejména v NATO. V takto zlomových dobách by bylo žádoucí, kdyby v zásadních otázkách národní bezpečnosti dokázali představitelé koalice a opozice táhnout za jeden provaz. To se však příliš nedaří.
Úvodem si zarámujme, v jaké situaci se nacházíme. Je nejvypjatější od pádu „železné opony“. Ruský prezident Vladimir Putin odkryl svou pravou tvář. Nikdy se nesmířil s rozpadem sovětského bloku. Kdyby byl v roce 1989 na místě Michaila Gorbačova, nikdy by jej nepřipustil.
Časy se mění
Vojenská invaze na Ukrajinu je dosavadním završením Putinových imperiálních ambicí. Neočekávaná agrese během dvou let vyvolala lavinu řetězových reakcí. Evropské země radikálně mění přístup k zajištění vlastní energetické a národní bezpečnosti. Západní vůdci pochopili, že telefonáty do Moskvy nic nevyřeší. V čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přitvrzují postoje k režimu, který nerespektuje mezinárodní právo a neváží si stovek tisíc zbytečně zmařených životů. Mění se i přístup Severoatlantické aliance, jejíž role a význam prudce stoupají. „Abychom posílili naši kolektivní obranu a zároveň podpořili Ukrajinu v existenčním boji, potřebujeme, aby veřejné i soukromé subjekty změnily své myšlení z éry, ve které bylo vše plánovatelné, předvídatelné, kontrolovatelné, do doby, ve které se může stát cokoliv,“ uvedl v lednu předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se v NATO připravujeme na konflikt s Ruskem,“ oznámil o měsíc později. Zároveň varoval před skepsí.
„Pesimisté prohrávají války. Je to pro Ukrajinu těžké? Ano, je to těžké. Kdybyste se zeptali v roce 1942 v Evropě, jak pokračuje válka, myslím, že by se nenašlo mnoho optimistů. Přesto jsme vyhráli,“ dodává admirál Bauer.
Výdaje na obranu rostou
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno prohlásil, že letos splní požadované závazky výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu 18 členských zemí NATO. To je šestinásobný nárůst proti roku 2014.
Mění se i veřejné mínění. Severoatlantickou alianci rozšířily dosavadní neutrální státy Finsko a Švédsko. Švédský ministr pro civilní obranu Carl-Oskar Bohlin varuje před Putinovou hrozbou. Švédové by si podle něj měli uvědomit realitu a včas se připravit, pokud by v zemi propukla válka.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
