Pavel Páral: Oškubat bohatého kapitalistu je lákavé. V hledáčku jsou banky, energetika a telekomunikace
Tuzemské banky leží vládním politikům pořádně v žaludku kvůli tomu, jak obešly placení windfall daně. Naposledy se ozval šéf poslanců ODS Marek Benda s tím, že si na to musí finanční úřad i ministerstvo financí ještě posvítit. Podobný názor utrousil před časem i místopředseda ODS nominálně nejpravicovější strany vládní koalice Alexandr Vondra a svou nespokojenost vyjádřil i lidovecký předseda Marian Jurečka.
Miliardová klička
Šest bank, na něž se mimořádná daň vztahovala, odvedlo nakonec státu sedm set miliónů místo původně propočítaných třiceti miliard. Je pravda, že experti už v době schvalování daně považovali ministerský odhad za silně nadsazený. Banky měly totiž platit daň fakticky za to, že vydělávaly na zpoždění mezi tím, jak zvedala úroky ČNB, a tím, jak ony tento svůj dodatečný výnos promítaly do úročení vkladů. Jenže to platilo v průběhu roku 2022 a v roce 2023 už byly vklady úročeny lépe a bankám se zisky snížily.
I tak by ale podle střízlivých odhadů odvedly minimálně jednotky miliard, takže těch sedm set miliónů bylo překvapení. I když ne až tak velké pro každého, kdo má představu, jak velký prostor mají banky pro optimalizaci svých daní. V našem případě veškeré volné prostředky investovaly na kritickou dobu do státních dluhopisů, jež jsou osvobozeny od daně, a tím výrazně snížily zdanitelný zisk nad hranicí určenou k onomu tvrdému zdanění. Bankéři tak ušetřili několik málo miliard, ale nakolik bylo moudré se státem takto vydrbat, se ještě ukáže. Naši bankéři tak naštvali tu část politického spektra, jež v minulosti vehementně brojila proti zavedení speciální bankovní daně, která byla svého času hitem v této části Evropy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
