Pavelka: Čína na prahu hospodářské i demografické krize. Co šlape na krk komunistům s kapitalistickou tváří?
„Kdo jsou naši přátelé? Kdo naši nepřátelé? Východní polokoule nám pokynula, letěli jsme na východ od slunce, na západ od měsíce, přes širé moře nedůvěry,“ zpívá sytým barytonem prezident USA Richard Nixon, stojící na schodech speciálu Air Force One. Delegace soudruhů, vedená premiérem Číny Čou En-lajem, stepuje na letištní ploše a čeká, až Nixon árii dokončí. Nejde o výjev z horečnatého snu, ale úvodní obraz pozoruhodné opery Nixon v Číně. Měla premiéru roku 1987, patnáct let po historické události, kterou zpracovává. Přílet zarytého antikomunisty Nixona do Pekingu změnil v únoru 1972 dějiny.
Důvodů Nixonovy návštěvy v Číně bylo několik. Legendární Henry Kissinger, tehdejší šéf amerického zamini, vycítil možnost vrazit mezi odcizené ruské a čínské komunisty klín. Z americké perspektivy šlo o hodně. Prapor komunismu vlál na začátku sedmdesátých let nad hlavou asi třetiny světové populace a pro USA, vůdčí mocnost Západu, nebyly sedmdesátky šťastné období. Země se potýkala s dozvuky turbulentních společenských změn šedesátých let, stále vedla zoufale nepopulární válku ve Vietnamu, ekonomika stagnovala a ropný šok z roku 1973 srazil automobilovou velmoc na kolena. Amerika, ohrožená, znejistěná, zle tlačená vnitřními spory i vnějšími globálními protivníky, potřebovala oddechový čas.
Chybný předpoklad
A dostala ho. Kissingerův plán, formálně posvěcený Nixonovou poutí do Číny, vyšel. Minimálně v krátkodobém horizontu. Čína nejprve s USA obnovila diplomatické styky a poté, což bylo důležitější, začala s Amerikou a potažmo i celým Západem obchodovat. Zatímco si Spojené státy v osmdesátých letech za Reaganovy vlády nekompromisně potvrdily dříve otřesené postavení světového lídra, Sovětský svaz stále viditelněji chřadl a zaostával. Ale Čína rostla. Zatímco se postsovětské Rusko propadlo v devadesátých letech do chaosu a Amerika se zdála být bezpečnostním garantem už neměnného „konce dějin“, Čína rostla. Vývoj v zemi draka se však ubíral pro Západ nečekaným směrem. Nixonovu původní pouť do Číny totiž kromě racionální geopolitiky vedl i další, skrytý zájem. Věrozvěsti chicagské ekonomické školy a jejich apoštol, profesor Milton Friedman, který sloužil jako poradce Nixona i Reagana, věřili tomuto evangeliu: s volným trhem vždy dříve či později přichází občanská svoboda a demokracie. Otevření Číny (a později i Ruska) silám volného trhu mělo podle představ neoklasických ekonomů i jim naslouchajících amerických prezidentů ukončit tamní nesvobodné režimy. Tento předpoklad naprosto selhal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
