Se Západem, nebo k Ficovi a Orbánovi? V Česku začala horká část kampaně před evropskými volbami
Volby do Evropského parlamentu se kvapem blíží, uskuteční se ve dnech 7. a 8. června. Souboje se zúčastní 21 seskupení, z toho jedenáct koalic. Kdo má největší šanci uspět a co to může znamenat pro směřování země?
Nejprve si připomeňme rámec těchto voleb, které mívají nejnižší volební účast. Důvodem je zakořeněná nedůvěra části populace k bruselským institucím a přesvědčení, že je význam těchto voleb úměrný podílu českých zástupců na složení Evropského parlamentu, kde tvoří tři procenta z celkového počtu 720 europoslanců.
Nejvypjatější atmosféra
Letošní volby však probíhají v nejvypjatější atmosféře ve své historii. Mění se světová geopolitická mapa a příliš idealistické pohledy Evropy na údajně vzájemně výhodné obchody s Putinovým režimem.
Do popředí zájmu se posouvají témata národní a energetické bezpečnosti. To vše se promítá do výkonu unijních ekonomik, zejména klíčové německé, a sociální soudržnosti. Výsledkem je nárůst podpory populistických a extremistických stran. Souvisí s tím i přístup k hrozbám a výzvám, které představuje nejen rozpínavý ruský imperialismus, ale i dravá obchodní expanze Číny.
Tato atmosféra se bude promítat do kampaní ve většině unijních zemí, i když každá má své specifické problémy, Českou republiku nevyjímaje. Nadcházející volby proto téměř jistě přinesou korekce některých ambiciózních plánů v čele s Green Dealem nebo další zpřísnění přístupu k nelegální migraci.
Referendum o vládě
Opozice bude jistě chtít využít těchto voleb k referendu o vládě, která má momentálně nízkou důvěru veřejnosti. Způsobily ji vynucené nepopulární kroky a některé nevynucené chyby a zatím uběhlo příliš málo času, aby se ty první výrazněji projevily v oživení ekonomiky a růstu životní úrovně.
I když je předjímání výsledku voleb sázkou do loterie, přesto se dá odhadovat, že nedojde k otřesům jako po eurovolbách v roce 2004. Nejsilnější vládní strana ČSSD v nich dosáhla necelých devíti procent podpory, což vedlo k výměně premiéra Vladimíra Špidly. Tehdy získaly vládní strany celkem čtyři mandáty, takový propadák letos nic nesignalizuje.
Otázkou zůstává, jestli koaliční strany zůstanou zhruba na svém, nebo nakolik se tyto poměry posunou ve prospěch opozice. V roce 2019 získaly celkem dvanáct křesel a tento počet letos chtějí obhájit, což bude velmi složité. Výrazné oslabení by však koaličnímu soužití příliš neprospělo, a proto jsou tyto volby důležité. Záležet bude na volební účasti a motivaci těch, kteří k nim dorazí.
Rozpolcený favorit ANO
Všechny průzkumy favorizují hnutí ANO, jemuž se nejvíc daří koncentrovat hlasy nespokojených voličů. Momentálně mu přisuzují zisk 25 až 27 procent hlasů, což je měně než jeho průběžný standard v nejdůležitějších volbách do Poslanecké sněmovny. Andrej Babiš má silnou motivaci přerušit sérii prohraných voleb, přičemž největší debakl utrpěl v boji o Pražský hrad. I když se po něm mediálně stáhl do pozadí, nepochybně se do volební kampaně zapojí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
