Viliam Buchert: Premiér Fiala v USA obstál, naopak u návštěvy zaráží nesoudný aktivismus některých médií
Americký prezident Joe Biden alias Ospalý Joe se spletl, když v pondělí v Oválné pracovně Bílého domu přivítal premiéra Petra Fialu. „Nemohu vám říct, jak moc si vážíme vaší otevřenosti a podpory lidu Československa, České republiky, s obranou lidu Ukrajiny,“ řekl Biden. Chybu o Československu hned opravil. A to byl tak asi jediný viditelný přešlap, který se při návštěvě Fialy ve Washingtonu odehrál. Byla to slušně provedená cesta, nebyla ovšem o moc jiná než návštěvy českých premiérů v minulosti. Tentokráte z ní ale některá média vyrobila něco „fantastického, nadstandardního a výjimečného“. Tak to ovšem nebylo a ani být nemohlo.
Petr Fiala se dostal do Bílého domu pět let poté, co tam poseděl s Donaldem Trumpem jeho předchůdce Andrej Babiš. To je dost dlouhá doba, některá česká média proto byla na návštěvu pořádně „nadržená“. Předseda vlády řekl v Americe jen věci očekávané a řekl je dobře, ale pokud jste poslouchali a viděli zpravodajství a komentáře některých českých médií (nadhled si naopak dokázali udržet kolegové z bulvárního Blesku), tak to občas vypadalo, že z Prahy přiletěl mesiáš, který vykoná pro svět nějaké dobro. Tak to být nemohlo a nebylo. Přehnaný aktivismus a pozitivismus některých lidí trochu návštěvě uškodil, protože místy domácí české publikum až otravoval.
Byl jsem v roce 1995 na novinářské pracovní cestě v rámci delegace tehdejšího premiéra Václava Klause v USA. Kolem té nebyl žádný větší cirkus jako teď kolem Petra Fialy (jistě, nebyl u nás tehdy internet a sítě). Klaus se přitom sešel s prezidentem Billem Clintonem v Bílém domě a jednali i o našem možném vstupu do NATO. To byla pro Čechy obrovská věc. Klaus také vystoupil na slavné Harvardově univerzitě, hovořil na univerzitě v Chicagu, mluvil v televizi. Malá vzpomínka, když hovoříme o nadstandardu…
Například velmi přehnané byly poznámky o tom, že by Petr Fiala mohl něco změnit na tom, jak americká Sněmovna reprezentantů rozhoduje o balíku další pomoci pro Ukrajinu či Izrael. Ten byl kvůli americkým vnitropolitickým sporům měsíce blokován. Na to nemůže mít český premiér absolutně žádný vliv, i když se sešel v úterý s republikánským předsedou Sněmovny Mikem Johnsonem a dalšími zákonodárci. I kdyby o pomoci teď Američané rozhodli, nijak by to nesouviselo s návštěvou Fialy a jeho přímluvou za Ukrajinu. To jsou nemístné fabulace a naivní přecenění schopností země, jakou je Česká republika. Fiala byl také k tomu v úterý v noci ve svých vyjádřeních opatrný. Mimochodem Johnson ani nedal na svůj účet na síť X informaci, že se s Fialou potkal.
Také americká média si návštěvy českého premiéra moc nevšímala, protože byla v ten moment zcela zahlcena soudem s Donaldem Trumpem a právě napjatým vyjednáváním v Kongresu o vzpomínaném balíčku pomoci. Petr Fiala neměl ani rozhovor v nějaké větší americké televizi. Jeho projev v Hudsonově institutu byl naprosto standardní, ničím nepřekvapil. V auditoriu bylo při projevu 70 židlí, z nichž část obsadila česká delegace, takže vystoupení nebude mít žádný větší dosah. Byla to splněná formalita při podobných cestách.
Premiér Fiala správně prezentoval v Americe Česko jako zemi, která zejména v zahraniční politice ví, co chce, ví, že jasně podporuje Ukrajinu. Důležitá byla hned jeho první schůzka v centrále CIA, na kterou ho doprovodili tři šéfové našich zpravodajských služeb, pánové Koudelka, Beroun a Posolda. Někteří zapšklí oponenti vlády z toho doma ihned vyfabulovali, že nám tam Američané „předali rozkazy“. To je naprostá hloupost a neznalost. Jednou z nejdůležitějších věcí v současném světě je bezpečnost, pak bezpečnost a potom bezpečnost. Proto jsou kontakty a spolupráce se CIA veledůležité a tato část cesty byla skutečně nadstandardní.
Výborné jsou v současnosti i česko-americké ekonomické vztahy, v Americe jsou úspěšné mnohé naše firmy. Fiala o tom při rozhovorech ve Washingtonu opakovaně hovořil, s podnikateli se setkal. To je pro budoucnost Česka důležitější než návštěva Bílého domu, i když ta je pro politiky symbolem a určitou metou. Jenže politici uvažují pouze v krátkých volebních cyklech, zatímco byznys musí pracovat s jinou perspektivou.
Premiérův poradce Tomáš Pojar, který sehrál při přípravě cesty do Ameriky důležitou roli, to pro Reflex.cz popsal takto: „Po delší době jsou česko-americké vztahy naplněné skutečným obsahem. Roste vzájemný obchod, české firmy investují v Americe a americké u nás, do Prahy se vrátili američtí turisté a přímé letecké spojení. Dochází k prohlubování spolupráce na energetickém poli. Odebíráme americké palivo do jaderných elektráren, potenciál má spolupráce na vývoji, výrobě a výstavbě malých modulárních reaktorů a velký prostor se otevírá pro budoucí spolupráci firmy Westinghouse a českých společností na údržbě, modernizaci a výstavbě jaderných bloků na Ukrajině. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout společné aktivity při modernizaci české armády, i to má přinést finanční efekty pro české firmy,“ řekl Pojar k česko-americkým vztahům Reflexu. Ano, to jsou podstatné věci, které bohužel trochu zanikly v politickém aktivistickém ryku kolem návštěvy Petra Fialy v USA.
