Stanislav Balík: Jak zlepšit vzdělávání? Začněme výbornými učebnicemi
Školství nyní začíná žít velkými debatami o změnách obsahu a způsobu výuky. Skutečně může mít změna rámcových vzdělávacích programů takový dosah, aby se děti začaly do školy těšit a učily se užitečné věci?
Nikdy jsem nepochopil tu naivní důvěru mnohých lidí v to, že změna nějakého rámcového dokumentu může způsobit změnu reality. Samozřejmě nemyslím tím změnu zákonů, která většinou má skutečný dopad. Nyní ministerstvo školství otevřelo velkou debatu ohledně revize obsahu vzdělávání od mateřských po střední školy.
No, nevím. Skutečně jsme si vyhodnotili, že po poslední obrovské změně téměř před dvaceti lety, která přinesla tisícům lidí nemalou administrativní zátěž, se něco dramaticky změnilo? V letech 2004–2005 za ministryně školství Petry Buzkové došlo k formálnímu zrušení někdejších školních osnov a zavedení tzv. RVP neboli rámcových vzdělávacích programů. Ty měly poskytnout školám poměrně velkou svobodu v tom, jak a kdy budou tu kterou látku učit. Aby to mohly skutečně dělat, musela si každá škola sama vytvořit vlastní ŠVP neboli školní vzdělávací program. Těch tak nyní máme několik tisíc. Školy mají skutečně nemalou volnost v tom, jak rozloží výuku matematiky a dalších předmětů v jednotlivých letech či jaká bude posloupnost jednotlivých témat. Když se nyní změní RVP, bude muset být v reakci na to upraven každý ŠVP.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
