Počasí hraje a bude hrát stále větší roli v zemědělské produkci. Za jablka si letos kvůli mrazům připlatíme
I když se zejména v posledních letech řešily v souvislosti s objemem, kvalitou či cenami zemědělských komodit především náklady na jejich produkci, vývoj v letošním roce v praxi ukázal, že nezanedbatelným faktorem jsou stále (a nejspíš v budoucnosti ještě více budou) klimatické vlivy, zejména pak stále četnější extrémní projevy počasí. Stávající fatální poškození (nejen) ovocných stromů opakujícími se mrazy se ovšem dalo do jisté míry očekávat, byť rozsah poškození je vpravdě historický a nikdo takovou situaci nepamatuje.
Možné problémy přitom naznačovaly již předchozí měsíce – podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) historicky nejteplejší únor, historicky nejteplejší březen a stejně tak počátek dubna, kdy byl na území ČR zaznamenán nebývale časný první tropický den. To vše urychlilo vývoj vegetace, zdaleka nejen zemědělské, kterou mrazivé počasí zastihlo ve stadiu, v němž již výraznému poklesu teplot nedokázala čelit. A bezmocní byli a jsou i pěstitelé dotčených komodit, do nichž nepatří zdaleka jen zmiňované ovocné stromy. Kardinální aktuální otázkou tak je, jak takovým výkyvům počasí, které se budou s vysokou pravděpodobností opakovat, v budoucnosti čelit.
Nutno přitom podotknout, že zcela zamezit takovým situacím nelze, stejně jako povodním při dlouhotrvajících intenzivních srážkách, nebo naopak suchu v případě, že delší dobu neprší. Výzvou je tak minimalizace škod, což ovšem obnáší kombinaci několika opatření, z nichž žádné není všespasitelné. Jedním z nich by měla být nepochybně aktualizace nabídky a podmínek pojištění zemědělských rizik a podmínek dotace těchto rizik ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). K omezení rizik by také měly přispět investice do ochranných technologií, a to nejen do využití netkaných textilií. Cestou je i urychlení šlechtitelských metod prostřednictvím editace genů (CRISPR), avšak k tomu je nutné přijmout příslušnou legislativu na úrovni EU, kterou aktuálně blokují některé členské státy, mimo jiné Polsko nebo Německo, další možností může být také rozčlenění velkých sadových ploch na menší celky, které lze přece jen s větší operativou před nepřízní počasí chránit. I když se přitom mluví o možnostech pěstovat s ohledem na změny počasí na území ČR jiné (teplomilnější) druhy zemědělských komodit, aktuálně to řešení spíše není – k tomu by bylo nutné, aby se klima v naší zemi změnilo v delších časových intervalech, než je několik dní, maximálně týdnů.
Často se také mluví o tom, že zemědělci by si měli v období vyšších cen a dobrého odbytu své produkce vytvářet rezervy na horší časy. To je sice obecně správná teze, v případě ovocnářů (ale také zelinářů a producentů dalších, takzvaných citlivých komodit) to ale nebylo v praxi v minulosti možné, protože ani v roce 2022, kdy ceny některých zemědělských komodit vystřelily na burzách vzhledem k obavám z důsledků válečného konfliktu na Ukrajině na historická maxima, ovocnáři nevydělali a měli vyšší náklady než tržby za svou produkci. Reálně v uvedeném roce vydělali zejména pěstitelé obilovin a olejnin, ceny jejich produktů ale v následujícím (loňském) roce spadly naopak na téměř historická minima. Jinými slovy, až na některé velké hráče v některých komoditách v ČR prakticky žádné finanční rezervy u zemědělců na překlenutí krizí nejsou.
V souvislosti s propadem letošní tuzemské produkce ovoce, ale také vinné révy a některých dalších komodit spotřebitele nepochybně zajímá, nakolik se tento stav promítne do spotřebitelských cen, přičemž vše nasvědčuje tomu, že k nějakému nárůstu cen dojde. ČR je sice v produkci ovoce a zeleniny soběstačná zhruba ze 30 až 40 procent (podle typu komodity), takže ceny na našem trhu určuje především vývoj cen v zahraničí, ale vzhledem k tomu, že mrazivé počasí poškodilo také ovocné stromy v části Polska, Německa a dalších zemích, porostou pravděpodobně ceny i tam. Záležet samozřejmě bude, odkud, v jaké kvalitě a kdy se do ČR potřebné produkty dovezou (ve hře je mimochodem také třeba dovoz z obvykle levné Ukrajiny). Za (nejen) jablka z letošní sklizně si ale téměř jistě v porovnání se současnými cenami něco připlatíme.
Autor je agrární analytik
