Petr Havlík: Svět se dramaticky polarizuje. Stačí k tomu pouze symboly a emoce
Všechna světová zpravodajství přinesla v těchto dnech záběry z mnoha amerických univerzit. Jsou to obrázky připomínající události v USA a v zemích západní Evropy z konce šedesátých let minulého století. Tehdy jsme žili v kulisách studené války. Tématem tehdejších protestů části mládeže a levicově orientovaných intelektuálů nebyla jenom válka ve Vietnamu, šlo o postoj vůči konvencím života v kapitalistické společnosti. Tehdejší apely protestujících volaly po svobodě a spravedlnosti, ale i po legalizaci drog atd. Hodí se dnes připomenout, že svoboda jedince končí tam, kde ohrožuje svobodu někoho jiného. A také platí pravidlo – „Nečiňte jiným, co nechcete, aby dělali vám.“ Svoboda bez společných pravidel a odpovědnosti není svobodou.
Okupační stávky na podporu Palestiny mají výbušný charakter. Opět slyšíme emočně laděné výzvy proti Státu Izrael. Nejde o dialog, nýbrž o agresivní monology. To je prozatím slovní teror. Staví do uměle stvořených krajních poloh pozice antisemitismu a islamofobie. Dnešní dění v pásmu Gazy nemůže nikoho soudného těšit, tedy snad kromě teroristů z organizace Hamás a jejich islamistické, nejen ideové spojence. Těm je úplně jedno, jestli v Gaze někdo trpí, či dokonce umírá. Do značné míry měl a má Hamás kontrolu i nad distribucí humanitární pomoci. Oni se tetelí blahem z toho, jak účinná je jejich propaganda, opírající se o symboly a emoce. Zasáhli měkké cíle na západních univerzitách. K původně ušlechtilým motivům se zručně naroubují dobře motivovaní radikálové a „nový“ civilizační konflikt je na světě.
Více než půl roku trvající vojenská odvetná operace Izraele byla a je přirozenou reakcí na zvěrstva ze 7. října 2023. Izraelská armáda má za cíl osvobodit rukojmí či alespoň získat jejich těla, pokud již nejsou naživu. A druhým cílem je likvidace militantní vojenské odnože teroristické organizace Hamás. Každý Palestinec (z Gazy nebo ze západního břehu Jordánu), který podporuje Hamás, podporuje terorismus. Hamás vznikl v roce 1987 jako odbočka Muslimských bratří z Egypta. V roce 1988 vydal Hamás svoji chartu, která je platná i dnes. V ní se tvrdí, že hlavní ideou Hamásu je boj proti Izraeli a cílem je vznik islamistického státu na území Izraele. Podobně mluví i představitelé Íránu a jejich další spojenec v regionu, kterým je libanonský Hizballáh.
Hamás má svoje manuály hybridní války, které se učí v Rusku (a také v Íránu). Delegace Hamásu navštívila Moskvu 27. října 2023, tedy tři týdny po bezprecedentním útoku hrdlořezů Hamásu na příhraniční izraelské kibuce, jehož obětí byli nevinní civilisté, včetně dětí, žen a starých lidí. A dnes Hamás zpupně odmítá velkorysé návrhy Kataru, Egypta i Izraele na příměří, které je podmíněno propuštěním rukojmích na jedné straně a propuštěním násobně více Palestinců z izraelských věznic na straně druhé. V posledních dnech volají představitelé Hamásu po tom, aby se prostředníky ve vyjednávání stalo Rusko a Turecko. To je výsměch obětem i celému Státu Izrael. Rusko nepřímo legalizuje teror Hamásu, přičemž samo čelí akcím islamistických teroristů. Ale v hybridní válce vůči Západu se hodí vše, i paktování s vrahy.
Hamás je proti modelu dvou států, tedy aby vedle Státu Izrael byl stát Palestina. Tuto variantu řešení akceptovaly Fatah i Organizace pro osvobození Palestiny, ale o dění v Gaze rozhoduje Hamás, který mluví o sionistické okupaci palestinského území. Dva státy měly vzniknout již v roce 1948, kdy vznikl Stát Izrael. Arabské státy tento návrh OSN nepřijaly a zahájily otevřený válečný konflikt vůči Izraeli. Dnes je situace jiná v tom, že Izrael má s některými důležitými arabskými zeměmi regionu plnohodnotné obchodní a diplomatické styky, včetně Egypta a Spojených arabských emirátů. Propalestinské okupační stávky nyní paralyzují normální život na amerických univerzitách, na některých z nich se musela ukončit výuka. A to i kvůli tomu, že je zde stále častější vyhrožování studentům a vyučujícím židovského původu. Zdá se, že někteří jsou nepoučitelní a vrací se ve svých postojích do situace v Německu ve třicátých letech minulého století. Střety, které vyvolávají ti, kteří si přejí zánik Izraele, jsou velmi nebezpečné, posilují mnohé extremistické tendence v mnoha zemích světa a vyhovují všem diktátorům. Skandování hesla „From river to sea, Palestine will be free“ neznamená nic jiného než ideu Hamásu po zničení Státu Izrael. Vědí to všichni ti „ušlechtilí“ propalestinští mírotvorci nejen na amerických univerzitách, ale i u nás? A pozor, tato ideologie Hamásu cílí zcela zřetelně na vyvražďování Židů. Viděli jsme to před osmdesáti lety v Evropě a viděli jsme to 7. října na izraelských hranicích.
Bývalá ministryně zahraničních věcí a později spravedlnosti izraelské vlády Cipi Livniová pronesla 14. 2. 2008 tato slova: „Izrael je silný stát, židovský národ je silný národ a naše odpověď na terorismus je jasná. Slova toho či onoho teroristy na tom nic nezmění a my nepanikaříme.“
