Viliam Buchert: Lhát už nemá smysl. Vojáci NATO, včetně českých, na Ukrajině jsou. A bude jich přibývat
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět hnul žlučí ruskému režimu i evropským chcimírům. V rozhovoru pro týdeník The Economist připustil, že pokud by Rusové prolomili frontovou linii (což se ale na některých místech stalo už před několika týdny) a Kyjev požádal o pomoc, byly by na Ukrajinu vyslány západní pozemní jednotky. Ale z armád NATO jsou už na Ukrajině vojenští poradci, příslušníci obsluhující sofistikovanou techniku či další lidé, kteří navádějí munici na ruské cíle. Jsou například z USA, Velké Británie, Finska, Polska, Francie, Švédska, Německa, Nizozemska i z Česka. Že NATO na Ukrajině nebojuje s Ruskem, je hra se slovíčky. Tato hra ale podle všeho končí.
Předstírání, že NATO není na Ukrajině ve válce s Ruskem, hrají všechny strany, ale pravda to není. Jen jde o to, jak se věc pojmenuje. Může se to ale všechno rychle změnit, protože Rusové na některých místech fronty v posledních měsících postupují.
Emmanuel Macron svá slova o možném nasazení západních pozemních jednotek zopakoval už poněkolikáté. Někteří vojenští experti si to přeložili jednoznačně – Francouzi už ve skutečnosti vyslali na Ukrajinu bojové jednotky z cizinecké legie (Légion étrangère). Stephen Bryen, který působil jako náměstek amerického ministra obrany pro politiku, publikoval nedávno na serveru Weapons and Strategy informace, že Francouzi byli nasazeni na podporu ukrajinské 54. samostatné mechanizované brigády ve Slavjansku na Donbasu. Francouzští vojáci prý pocházejí z 3. pěšího pluku, který je jednou z hlavních složek cizinecké legie.
Rusové pak odhadují, že momentálně je na Ukrajině kolem 3200 vojáků ze zemí NATO. Jejich počet stoupá. Aby si to někdo nepletl – to nejsou dobrovolníci z ciziny, kterých se už při bojích na Ukrajině vystřídalo více než 20 000 ze zhruba 50 zemí. Mezi nimi i přes 200 Čechů (to je oficiální číslo, bude jich ale zřejmě víc). Čtyři čeští hrdinové na Ukrajině prokazatelně zahynuli, ale ani to není skutečné číslo.
Hlavním důvodem, proč se tolik hovoří o možném nasazení vojáků ze států NATO, je konsenzuální názor, že Ukrajina válku s Rusy momentálně na některých důležitých místech prohrává a potenciálně by mohla čelit rozpadu své armády. Již se objevily zprávy, že některé z nejlepších brigád ukrajinských ozbrojených sil, včetně 25. výsadkové brigády, 67. mechanizované brigády, která opustila pozice u strategicky položeného města Časiv Jar v Doněcké oblasti, 115. brigády, která odmítla plnit rozkazy, a 47. mechanizované, která se po více než roce na frontové linii dožadovala rotace, odmítly rozkazy svých velitelů. Jedná se o špičkové armádní brigády, nikoliv o jednotky teritoriální obrany. Rusové vědí, co se děje, a zaměřují se proto kromě útoků na slabých místech ukrajinské obrany i na útoky na zahraniční síly.
Objevily se proto i spekulace, které nelze ověřit, a je možné, že jsou to lži. Třeba že nedávno zahynulo na Ukrajině několik českých vojáků. Anebo že ve vzpomínaném Časiv Jaru byl v březnu ve velitelském podzemním bunkru zabit ruskou balistickou raketou vypuštěnou ze systému Iskander polský brigádní generál Adam Marczak.
Je stále jasnější, že Ukrajina bude pomoc vojáků NATO potřebovat. Země totiž dnes i s pomocí nového zákona zoufale hledá nové rekruty a pomáhají jí některé země, kde se ukrývají ukrajinští uprchlíci v odvodovém věku. Litva plánuje poslat domů ukrajinské muže v tomto věku, hovoří se o tom i v Polsku. Česko v tomto směru mlčí.
Varovná byla i zpráva o výcviku ukrajinských pilotů F-16. Podle některých západních důstojníků, kteří s Ukrajinci spolupracují, nebyl pokrok ani po roce výuky pilotů v ovládání letounů F-16 (ty dodalo například Nizozemsko a Dánsko) příliš úspěšný. Ukázalo se, že jazykové bariéry a neznalost západních systémů a bojové taktiky zpomalují proces učení. Proslýchá se, že až letos v létě začnou na Ukrajinu konečně přilétat F-16, budou je obsluhovat i vysloužilci z evropských vzdušných sil.
Pokud jde o Českou republiku, premiér Petr Fiala i ministryně obrany Jana Černochová opakovaně veřejně deklarovali, že česká vláda nemá žádný záměr vysílat české vojáky na Ukrajinu. Stávající mandát pro působení Ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích, který byl schválen oběma komorami parlamentu, pouze umožňuje na Ukrajinu vyslat maximálně 35 vojáků, ale výhradně za účelem ochrany diplomatických zájmů ČR nebo jejich zapojení do vyšetřování možných zločinů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Jiná operace vyjma této schválená není a žádná se prý ani neplánuje. Ovšem podle informací z několika zdrojů na Ukrajině působí i jiní čeští vojáci. Mohli tam odjet bez veřejného souhlasu parlamentu? U některých speciálních misí se tak stalo už v minulosti.
Je důležité u toho více porozumět slovům Emmanuela Macrona. Vojenští experti u něj hovoří o takzvané „strategické nejednoznačnosti“ a o tom, že hlavní je nedovolit Rusku vyhrát válku. „Připomínám, že před dvěma lety mnozí říkali: Nabídneme spací pytle a přilby… Dnes říkají: Musíme jít rychleji a tvrději, abychom dodali vyspělé zbraně… Musíme mít dost pokory i na to, abychom si uvědomili, že jsme často měli v dodávkách zbraní šest až dvanáct měsíců zpoždění… Takže všechno je možné, pokud nám to pomůže dosáhnout našeho cíle,“ říká Macron. Ano, všechno je možné.
NATO je na Ukrajině ve válce s Ruskem, má tam své vojáky a podle všeho jich bude ještě víc. Nemá už cenu to maskovat a lhát u toho, jinak se Rusové mohou dostávat pořád dál a dál do hloubky ukrajinského území. A to bude prohra. Války se bez vojáků nevyhrávají, k tomu nestačí jen zbraně a peníze.
