Roboti, do útoku! Malé týmy a špičková technika zvládnou v budoucnu víc než velké armádní útvary
Bojové vozidlo pěchoty sovětské výroby jede vysokou rychlostí podél zbytků lesa posekaného dělostřelectvem. Stroj náhle dostane zásah, patrně protitankovou střelou, a zastaví. Z jeho zadního nákladového prostoru vyskáče osm vojáků, plazí se pryč od hořícího transportéru. Kolem nich začnou dopadat minometné granáty, tři z osmi vojáků jsou záhy mrtví nebo těžce zranění. Pak přilétají malé sebevražedné drony. Jeden po druhém pálí do zbývajících pěti mužů, výbušniny nesené drony trhají zbytky motostřeleckého družstva na kusy. Do pěti minut je po všem. U prašné cesty stojí jen vypálené torzo BVP a kolem leží cáry masa z lidských těl.
Tohle video před čtrnácti dny sdílel ukrajinský telegramový kanál Gruz 200. Záběry dokumentovaly likvidaci ruské útočné skupiny kdesi na východní ukrajinské frontě. Podobných kanálů jsou na Telegramu desítky a denně sdílejí obdobná videa, pořízená ve vysokém rozlišení průzkumnými drony.
Všechny záběry tohoto typu zachycují den po dni a měsíc po měsíci totéž: z pohledu obyvatel Evropy a celého Západu nepředstavitelný masakr živé síly a techniky ve válce na Ukrajině. Putinova třídenní „speciální operace“ se zvrhla ve vyhlazovací konflikt, jaký Evropa nezažila a neviděla od časů apokalypsy východní fronty z let 1941–1945. Přesto Rusové proti Ukrajině, oslabené v posledním půlroce vyschnutím západní vojenské pomoci, pomalu postupují, byť za cenu katastrofálních ztrát. Nedávné obnovení dodávek především ze Spojených států teď snad ozbrojenou moc ruské diktatury na Ukrajině zastaví. Posledních šest měsíců si však napadená země musela pomoct především z vlastních zdrojů. Jak? A jak se to může změnit?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
