Mohutný propalestinský protest ve švédském Malmö během semifinále Eurovize (9.5.2024)

Mohutný propalestinský protest ve švédském Malmö během semifinále Eurovize (9.5.2024) Zdroj: ČTK / AP / Martin Meissner

Mohutný propalestinský protest ve švédském Malmö během semifinále Eurovize (9.5.2024)
Mohutný propalestinský protest ve švédském Malmö během semifinále Eurovize (9.5.2024)
Mohutný propalestinský protest ve švédském Malmö během semifinále Eurovize (9.5.2024)
4 Fotogalerie

Stanislav Balík: Proč se tolik na školách řeší politika a proč studenti podporují Palestince

STANISLAV BALÍK

Demonstrace na univerzitách na podporu Palestiny se po Americe přesouvají i do Evropy. I u nás se objevila akce proti akademikům (Irena Kalhousová), kteří přednášejí o Izraeli. Jak se díváte na to, že na akademické půdě se řeší, někdy i násilně, politické otázky?

Akademická půda je přirozeně půdou politickou, ačkoli si někdy mylně nalháváme, že má být přísně neutrální. Toto nepochopení pramení z toho, že ve spoustě věcí spoléháme na tradovaná tvrzení. Jedním z takových je právě údajný zákaz politické agitace na vysokých školách. Přitom když se podíváme do vysokoškolského zákona, zjistíme, že v jeho druhém paragrafu stojí pouze tohle: „Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.“ A to je něco podstatně jiného – toto ustanovení evidentně odkazuje na neblahou zkušenost s činností někdejší komunistické státostrany, která měla své struktury, jejichž prostřednictvím vykonávala moc. I na vysokých školách.

Ale zpátky k otázce. Před závorku vytkněme, že násilí nemá v politických debatách co dělat nejen na univerzitách, ale ani nikde jinde. Dále – je nejenom přirozené, ale i správné, když se na akademické půdě řeší politické otázky. Slovo „politické“ je přitom hodně široké a zdaleka není totožné s termínem „stranické“. Politické jsou takzvané velké hodnoty – svoboda, rovnost, bezpečí, efektivita. Politické jsou ale i o řád konkrétnější úrovně otázek a problémů: jaký typ volebního systému je pro danou zemi vhodnější, jaká jsou efektivní řešení různých válečných konfliktů, jaká je ideální míra a způsob zdanění, jaké efekty má inkluze ve vzdělávání, jaké demografické důsledky mají různá sociální opatření, k jakým ekonomickým dopadům může vést změna konstrukce motorů automobilů, co dělat s nedostatečnými kapacitami výroby elektřiny…

Politika je přitom v zásadě podobná akademii. Je postavena na předpokladu, že v lidské společnosti většinou neexistují bezalternativní pravdy a řešení. Politika je nástroj, který svobodné společnosti, v níž mají různé skupiny lidí různé názory a zájmy, umožňuje se společně domlouvat na řešení konkrétních otázek.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!