Petr Sokol: Šest nejpozoruhodnějších politických atentátů moderní doby
Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica opět připomněl, že se řada demokraticky zvolených politiků stává cílem útoků, při nichž mají být odstraněni z funkce.
Podívejme se na několik nejpozoruhodnějších politických atentátů, které se odehrály v moderní době a mířily na demokraticky vybrané hlavy států a vlád. Ve výčtu proto bude chybět například neúspěšný útok na Adolfa Hitlera nebo sarajevský atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda, který se stal rozbuškou první světové války.
Pokračování 2 / 7
J. F. Kennedy a výstřely v Dallasu
Vražda amerického prezidenta Kennedyho, která se odehrála 22. listopadu 1963 v Dallasu ve státě Texas, na sebe dodnes poutá největší pozornost ze všech politických atentátů. Může za to nejenom fakt, že se jednalo o útok na prezidenta USA, který je považován za nejmocnějšího politika planety, ale i určité nejasnosti kolem motivu atentátu, který dodnes vyvolává nejenom různé dohody, ale i mnohé konspirační teorie. Na rozdíl od motivu atentátu na charismatického prezidenta sice známe tehdejšího střelce, ale okolnosti atentátu rozostřuje skutečnost, že námořní veterán Harvey Oswald byl dva dny po atentátu zastřelen během policejní eskorty provozovatelem nočního klubu Jackem Rubym.
Pokračování 3 / 7
Lincolnova smrt po útoku v divadle
J. F. Kennedy přitom nebyl první hlavou USA, která zemřela v úřadě rukou atentátníka. Téměř o sto let před střelbou v Dallasu totiž za oběť útočníkovi padl další legendární prezident USA – Abraham Lincoln. Vítěze války Severu proti Jihu zastřelil 14. dubna 1865 během divadelního představení ve washingtonském Fordově divadle příznivce ve válce poražené Konfederace, herec John Wilkes Booth. Prezident Lincoln sice výstřel z pistole bezprostředně přežil, ale zraněním podlehl o den později. Útočník uprchl, ale byl později vypátrán americkou armádou a v přestřelce zabit. Po Lincolnovi se stali obětí atentátu ještě také prezidenti James A. Garfield, který následkům střelby psychicky nemocného útočníka podlehl po více než dvou měsících v září 1881, a William McKinley, jemuž se stala v roce 1901 osudná střela amerického anarchisty.
Pokračování 4 / 7
Vraždící ochranka Indiry Gándhíové
Z bezpečnostního hlediska těžko pochopitelný byl atentát na indickou premiérku Indíru Gándhíovou, která se stala obětí útoku příslušníků vlastní ochranky 31. října 1984. To by v historii nebylo až tak výjimečné. Specifikem této politické vraždy byla ovšem skutečnost, že premiérku na zahradě její rezidence zastřelili dva bodyguardi, kteří patřili k Sikhům – náboženské skupině, na jejichž hlavní svatyni nařídila o čtyři měsíce dříve Indíra Gándhíová krvavý útok, takže se přítomnost sikhských osobních ochránců u její osoby jeví jako skoro nepochopitelná. Útok na Gándhiovou také patří mezi ty, které vyvolaly v zemi provedení nejkrvavější odplatu. V následných protisikhských pogromech totiž zahynulo minimálně tři a půl tisíce příslušníků této náboženské a etnické skupiny. Za zmínku ovšem stojí i to, že obětí politického atentátu se stal i její syn Rádžív Gándhí, který byl jako expremiér a úřadující vůdce opozice zavražděn při sebevražedném pumovém útoku, jenž spáchala příslušnice teroristické organizace Tygři osvobození tamilského ilámu v prosinci 1991.
Pokračování 5 / 7
Den pro šakala a sběratel atentátů
Aby nebyla řeč jen o dokonaných atentátech, které skončily smrtí oběti, zmiňme až legendární sérii vražedných útoků, jež měly mířit na francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Ten se dostal na seznam cílů Organizace tajné armády (OAS), která se mu chtěla pomstít za to, že umožnil stažení Francouzů z Alžíru, který byl do té doby francouzskou kolonií. Na generála de Gaulla mělo být během jeho vojenské a politické spácháno minimálně třicet pokusů o atentát. Ten nejznámější, v jehož přípravě měla prsty OAS, byl proveden 22. srpna 1962 a popisuje ho kniha i film se společným názvem Den pro šakala.
Pokračování 6 / 7
Nedořešená smrt švédského premiéra
Nikoli u všech smrtících útoků na politiky se podaří definitivně odhalit atentátník. Mezi tyto případy patří i smrt švédského sociálnědemokratického premiéra Olafa Palmeho, kterého 28. února 1986 zastřelil po cestě ze stockholmského kina neidentifikovaný útočník. Premiéra tehdy v centru švédské metropole doprovázela manželka, ale žádný bodyguard. Fakt, že v jedné z nejrozvinutějších zemí se tuto politickou vraždu přes velké nasazení policie nepodařilo úplně vyšetřit, nepřekvapivě vedl k řadě spekulací a divokých teorií. Vyšetřování bylo oficiálně ukončeno až v roce 2020 s tím, že nejpravděpodobnější podezřelý grafik Stig Engström, známý jako Scandia-man, zemřel už v roce 2000.
Pokračování 7 / 7
Politický motiv může mít i atentát, který reaguje na to, co daný politik dělá ve své funkci a čím poškozuje zájmy konkrétní skupiny, která se rozhodne daného lídra odstranit. To byl případ atentátu na srbského premiéra Zorana Đinđiće, kterého 12. března 2003 zastřelil na parkovišti před úřadem vlády ostřelovací puškou Zvezdan Jovanović, řečený Zveki či Zmija. Přímý atentátník jednal na pokyn bývalého šéfa speciální policejní jednotky Milorada Ulemeka, který ale v tomto okamžiku už působil jako šéf zemanského klanu srbské mafie. Đinđić se totiž jako premiér snažil snížit vliv organizovaného zločinu na Srbsko. To byl zřejmě důvod už prvního pokusu o atentát, který na něj mířil 21. února 2003. Při něm se do jeho auta pokusil narazit náklaďák a úmyslné nehodě zabránil jen pohotový manévr premiérova řidiče.
