Čeští hokejisté získali po čtrnácti letech opět zlaté medaile z mistrovství světa. Zatímco v roce 2010 v Kolíně nad Rýnem to byl ubojovaný výkon, letos v Praze český tým dominoval prakticky ve všem. Podobně krásná hra nebyla vidět v podání reprezentace snad dvacet let.
Těch důvodů, proč hokejisté vyhráli, by mohlo být osmadvacet. Za všech jedenadvacet hráčů, co do dění na mistrovství světa zasáhli, a pět členů trenérského štábu, kteří je vybrali a vštípili jim efektivní systém. Stejně tak by se dal napsat důvod jediný. Lukáš Dostál. Po Dominiku Haškovi, Romanu Čechmánkovi a Tomáši Vokounovi další neprůstřelná jistota v brance, jež týmu roky chyběla. Vybral jsem ale čtrnáct věcí, které symbolizují, co v těch předchozích letech chybělo. Tady jsou:
Pokračování 2 / 15
1. Mládí vpřed, tedy vlastně vzad!
Český tým věkovým průměrem patřil k těm starším na turnaji. Spolehl se však na mládí vzadu. Lukáš Dostál je ve 23 letech zkrátka brankářský fenomén. Zdatně mu ale sekundoval i obránce David Špaček, jenž dokázal, že není jen syn svého otce (olympijského vítěze z Nagana), ale jedním z našich nejlepších beků. V pouhých 21 letech!
Pokračování 3 / 15
2. Mentální síla
Zatímco celé roky byl český tým svázán taktikou a těžce nesl komentáře fanoušků a novinářů, letos byli všichni obdivuhodně nad věcí. Omezili trochu rozhovory, velmi sociální sítě a naplno žili týmem. Byla radost sledovat, jak si věří i za nepříznivého stavu.
Pokračování 4 / 15
3. Fanoušci
Tohle nám ty předchozí roky nechybělo. Češi na hokeji fandit umějí. Byl jsem na zápasech NHL v USA i Kanadě, ale to, co bylo letos v Praze, na tamních stadiónech nezažijete. Byl to však snad nejhlasitější ze všech šampionátů. Nemám moc rád pokřik „kdo neskáče, není Čech“. Když ale u toho poskakuje 17 tisíc lidí a celá hala se chvěje, je to neuvěřitelné.
Pokračování 5 / 15
4. Návrat ztraceného syna
Pavel Zacha dlouho odmítal reprezentaci. Vedení svazu si nerozumělo s jeho otcem. Radim Rulík a Petr Nedvěd ho ovšem přesvědčili. Vyplatilo se a díky němu Češi porazili USA ve čtvrtfinále.
Pokračování 6 / 15
5. Král Pasta
David Pastrňák, hokejová superstar. I v minulých letech opora týmu, letos se trápil. Byl zraněný a nebodoval. Vzal na sebe veškerý tlak, uvolnil zbytek týmu. A pak ve finále vystřelil zlato. Prostě král.
Pokračování 7 / 15
6. Hořící led
Nemyslím tím vysoké teplo v obou halách, ale vysoké tempo hry. Takhle rychle jsem Čechy nikdy hrát neviděl. Led pod noži jejich bruslí doslova hořel.
Pokračování 8 / 15
7. Správně postavené branky
Snad nikdy nezvonilo na mistrovství světa tolik tyček jako letos. Ale i o tom je hokej. A Lukáš Dostál si postavil bránu znamenitě.
Pokračování 9 / 15
8. Tohle není krasobruslení
Kdykoli proti národnímu týmu někdo v minulosti aplikoval tvrdou hru, zcela ho tím rozhodil. Letos to ale byli Češi, kdo diktoval tvrdost na turnaji. Pod vedením dirigenta Gudase.
Pokračování 10 / 15
9. Rulík zlomocný všemocný
Skvělého trenéra našlo Česko už v Karim Jalonenovi. Jenže Fin hrál jen to, na co jeho tým měl. Rulík si ale uvědomil, že celek je vždy víc než pouhý součet jeho částí, a poskládal ideální hokejovou partu. Nebál se posadit hvězdy extraligy i hráče z NHL. A nenechal si do toho mluvit. Od nikoho.
Pokračování 11 / 15
10. Vypnutý mixér
Konec míchání se sestavou i nerozhodnosti v bráně. Trenéři věděli, co dělají, a ke změnám sáhli jen při příjezdu posil. Když se někomu nedařilo, dali mu druhou šanci.
Pokračování 12 / 15
11. Zlatí hoši
Výjimečná generace hokejistů se rozhodla splatit splátky českému hokeji. Rulík vedle sebe vytáhl Plekance, Vokouna a Židlického. Čili vynikajícího brankáře, centra a obránce. A ti věděli, co hráčům předat.
Pokračování 13 / 15
12. Naučili jsme se bruslit
Není to systémová věc, spíš se sešlo hodně jednotlivců, kteří to pochopili. Řadu let se řeší, že čeští hokejisté bruslí pomalu a jsou neohrabaní. Důvod? Příliš velké brusle. Letos se sešli hráči, co si nohy dobrovolně utlačují. A tak byl Flek nejrychlejším hokejistou a Pastrňák se zouval po každé třetině.
Pokračování 14 / 15
13. Nejlepší obrana je útok
Konec hry na jistotu, konec bránění. Pryč jsou mistrovství, kde se národní tým nechával pravidelně přestřílet. Obrana nebyla méněcenná, ale vycházel z ní dravý útok. Efektivní a rychlé kombinace. A nový přístup k tomu, jak se zachovat při vedení. Prostě přidat další góly.
Pokračování 15 / 15
14. Červenka našel otvírák
V roce 2010 nemohl v Praze na pódiu rozveselený Červenka najít při oslavách titulu otvírák na otevření dalších lahví. A paradoxně tím i zavřel cestu k další zlaté medaili. Letos ho ale symbolicky nalezl a jako kapitán dovedl Česko k titulu. Pravděpodobný závěr kariéry jako hrom.
