Co jsme si vzali z hokejového MS? Snaha dělit politiky na papaláše ve skyboxu a na tribuně to určitě není
Hokejový šampionát se zlatým koncem pro Českou republiku je sice již minulostí, ale opojný pocit vítězství tu s námi ještě nějakou dobu zůstane. Uvidíme, zda vydrží i jednota národa, který svým borcům držel palce a vyburcoval je k výkonům vedoucím až na vítězný piedestal. Na hokejové zápasy dorazilo do pražské a ostravské haly téměř 800 tisíc lidí. Mezi nimi i politici, a to jak vládní, tak i opoziční. Během šampionátu zájem lidí o politiku totiž výrazně klesl a to je necelé dva týdny před volbami do Evropského parlamentu pro partajníky špatná zpráva. Všichni přítomní se proto snažili alespoň na hokeji vytěžit z minima maximum.
Po závěrečném hvizdu ve vítězném finále zaplavily sociální sítě gratulace ze všech stran. Snad nikdo si nenechal ujít příležitost vyjádřit se k utkání a svému pocitu radosti ze zisku zlatých medailí. Stali jsme se svědky soutěže o nejvíce patetický komentář či přehlídky fotek, jak kdo a kde slaví. Zatímco u většiny národa byl výtrysk euforie víceméně autentický, u postů politiků už to tak zřejmé nebylo. Z jejich přípisů bylo evidentní, že se všem chtějí připomenout a vrátit lidem politiku zpět před oči. Není divu, za dva týdny se bude volit do lukrativních postů v Evropském parlamentu, a kdo se tam dostane, bude následujících pět let setsakramentsky za vodou. Volební výsledek se dá pak následně i solidně využít na domácí půdě.
Vzhledem k tomu, že se šampionát konal v České republice, bylo možné předpokládat, že řada politiků půjde na hokej častěji. A tak se nakonec i dělo. Ale jak to odprezentovat, když na led nebo do kabiny nikdo z nich nesměl? Jako jediná možnost se nakonec ukázal útok na politického oponenta. A nikoliv skrze to, že by snad fandil soupeři, ale poukázáním na skutečnost, kde během zápasu byl. Podřízení Andeje Babiše v jeho politické firmě ANO si proto dali záležet, aby ukázali, jak fandili s prostým lidem na řadové tribuně, zatímco příslušníci vládní koalice seděli ve VIP boxech a popíjeli luxusní vína.
Je to asi provokativní konstatování, ale nemohlo to být jinak. Premiér nebo ministři jsou vrcholní představitelé státu. A ti na jednu stranu mají nárok na zacházení odpovídající jejich funkcím, na druhou stranu je potřebné zajistit, aby se nestali terčem nějakého útoku. Obzvlášť po událostech na Slovensku. Nebo si snad někdo dokáže představit, že si premiér půjde sednout mezi lidi na tribunu, aniž by někdo střežil jeho bezpečnost? Na druhou stranu si taktéž nedovedu představit, že by takto mezi lidi bez nějaké elementární garance svého bezpečí vyrazil Andrej Babiš. V jeho okolí zcela jistě museli posedávat lidé, kteří místo hokeje sledovali dění kolem svého chlebodárce.
Výkon vrcholné funkce s sebou nese i papalášské privilegium, kdy se dotyčný může účastnit řady akcí, kde je oddělen od ostatních návštěvníků, a navíc je mu poskytován plný servis včetně cateringu. Dělo se tak i v dobách, kdy byl u vesla Andrej Babiš i ČSSD. Teď to není o nic jinačí. Ale ono pohoršování nad říháním a mlaskáním těch, kteří jsou právě u lizu, u prostých lidí zabírá přece jen o něco víc.
Chování současných vrcholných představitelů během šampionátu lze vnímat jako uměřené a decentní. Ani prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala se nenacpali na led na předávání zlatých medailí či poháru mistrům světa. Bylo by to stejné, kdyby v čele Česka stáli jiní politici? O tom můžeme jen spekulovat. Je známo, že Václav Klaus jen málokdy vynechal příležitost, aby se při ceremoniálu objevil na ledě.
Teď už ale bude následovat návrat do reality, tedy i do každodenní politické štvanice. Politici by se proto měli opět zaměřit jen na politická témata a před pár desítkami hodin skončený šampionát nechat na pokoji. Byl to jeden z mála okamžiků za poslední roky, kdy národ dýchal jedním dechem a sportovní úspěch ho dokázal sjednotit. A zda někdo seděl ve skyboxu, nebo na řadovém ochozu, je opravdu jen hnidopišská malichernost.
