Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024)

Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024)
Andrej Babiš (ANO) při kampani před eurovolbami (květen 2024)
Sraz evropských nacionalistů na Václavském náměstí (23. 5. 2024)
Sraz evropských nacionalistů na Václavském náměstí (23. 5. 2024)
Miloš Zeman zamířil na sjezd SPD (13.4.2024)
6 Fotogalerie

K debatě o důchodové reformě: Babiš nechce dělat nic, Okamura hledá příjmy v německých reparacích

Jiří Sezemský

Parlament začal projednávat změny penzijního systému. Po krachu jednání na Hradě, kde byla podle představitelů ANO špatná akustika a nebylo prý jasné, o čem se jedná, pokračuje podobný „dialog“ ve sněmovně. Opozice cupuje vládní návrhy a širší konsenzus je v nedohlednu. A měl by skutečně být?

„Prohráli jsme úplně všichni. My jsme tam byli jako blbci, prezident nedocílil toho, čeho chtěl, a Marian Jurečka rovněž ne,“ vrátil se ke kulatému stolu vlády a opozičního hnutí ANO svolanému prezidentem Petrem Pavlem stínový premiér Karel Havlíček.

Nedohoda s antireformními populisty

S takovou sebereflexí nelze polemizovat poté, jak byli vyslanci ANO nuceni po Babišově zásahu měnit své postoje a obhajovat je absurdními výmluvami. Pavlův dobře míněný krok vyšel do prázdna, protože Babišovy představy o důchodové reformě znamenají její totální vyprázdnění. Tím by změny postrádaly jakýkoli smysl.

Racionální diskuse s antireformními populisty není možná. Zvláště pokud jejich gros tvoří cílová skupina stěžejní části seniorů, kteří nechtějí o reformách ani slyšet. O tom svědčí pokračování penzijního příběhu v Poslanecké sněmovně.

Opozice neavizuje obstrukce, což odůvodňuje signálem zklidnit emoce po pokusu o atentát na slovenského premiéra Fica. Dává ale jasně najevo, že pokud tyto „šílené“ návrhy projdou, zruší je hned poté, až se dostane k moci.

Ve hře je přitom finanční udržitelnost důchodového systému do budoucna tak, aby na relativně solidní úroveň penzí dosáhly mladší generace. Prodlužuje se střední délka dožití, klesá podíl ekonomicky aktivních lidí proti seniorům na celkové populaci.

Z analýz je zřejmé, že ukončení zvyšování penzijního věku na 65 letech v roce 2030 by vedlo k enormnímu nárůstu finanční zátěže, kterou by důchodový systém vytvářel v rámci státního rozpočtu. V roce 2050 se odhaduje jeho deficit na 350 miliard korun.

Změny jsou nevyhnutelné

Je potřeba říct na rovinu, že neexistuje příliš mnoho možností, jak tento doutnající problém řešit, aby se stát ve střednědobém výhledu vyhnul hrozbě bankrotu jako v Řecku.

V zásadě jsou ve hře jen tři možnosti: Prodlužování věku odchodu do důchodu, razantní snižování penzí nebo výrazné zvyšování sociálních odvodů, jež už nyní u nás patří k nejvyšším v Evropě.

Některé změny důchodového systému platí rovněž k nevoli opozice už dnes. To se týká snížení valorizace penzí na úroveň před rok 2016, kdy ji změkčila Sobotkova vláda, a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody.

Jurečkova reforma citelně brzdí náběh dluhu, přičemž jde o největší zásah do penzijního systému za posledních dvanáct let. Vlády ANO a ČSSD promarnily příznivější ekonomický vývoj a naopak zrušily některé reformní instrumenty typu soukromého penzijního pilíře.

Co přináší reforma?

Nejvíce emocí budí postupné prodlužování penzijního věku nad 65 let v návaznosti na vývoj průměrného dožití. To se bude týkat lidí narozených po roce 1972. Jednotlivé ročníky by se měly dozvědět svůj penzijní věk v předstihu patnácti let.

Změní se i výpočet penzí, aby nové důchody nerostly rychleji než mzdy. Zpomalení růstu penzí reaguje na současný neudržitelný stav, kdy průměrná penze dosahuje po několika mimořádných valorizacích rekordních padesáti procent průměrné hrubé mzdy.

Přísnější budou i podmínky pro vyplácení výchovného, tedy navýšení penze o 500 korun na vychovaného potomka. Nově se bude vztahovat jen na třetí a další dítě.

Reforma přináší i „cukr“ v podobě zvýšení minimálních důchodů, slevy na sociálních odvodech pro pracující seniory, které u třicetitisícové mzdy přinesou zhruba 2000 korun navíc, nebo opětovné započtení dlouhodobého studia do náhradní doby. Patří sem i dřívější odchod do penze pro riziková povolání, týkající se zhruba 120 tisíc pracovníků.

Hnutí ANO předkládá opačný koncept nedělat vůbec nic, což zopakovalo i v parlamentní debatě. Jak se ke změnám staví Andrej Babiš, jenž ještě před několika lety uvažoval o prodloužení důchodového věku na 67 let, což odpovídá současnému návrhu?

Přehlídka ekonomického blábolení

„Fialova vláda mluví o nějaké reformě penzí, ale přitom to není nic jiného než prachsprosté snižování valorizace důchodů a zvyšování odchodu věku do důchodu. To, co nám tady ve sněmovně předkládáte, není žádná reforma, ale obyčejná změna čísel a výpočtů, kterým nikdo nerozumí. Ani já jim nerozumím,“ uvedl ve sněmovně šéf ANO.

„A přitom je to tak jednoduché, protože stačí jenom mít příjmy. Že byste zavedli znovu EET, které přinášelo do kasy 15 až 20 miliard ročně? Že byste šetřili na sobě, politických trafikantech, kamarádíčcích a rodinných příslušnících, chlebíčcích a výletech po světě za peníze daňových poplatníků?“ navrhuje expremiér.

Takto jednoduché to není. Neprůkazné příjmy z EET, chlebíčků a výletů po světě rozpočtovou díru v řádu stovek miliard korun opravdu nezalepí. Je spíš děsivé poslouchat takové nekompetentní výroky od někoho, kdo prošustroval všechny finanční rezervy, rozjel nejrychlejší zadlužování v Evropě a evidentně v tom hodlá pokračovat.

Babiš zopakoval mantru, že stačí podpořit hospodářský růst, snížit šedou ekonomiku, výrazně zvýšit porodnost a zlepšit vysokoškolské vzdělávání. Prezidentův poradce David Marek už dříve označil tato „řešení“ stavu penzijního systému za „ukázku strašně nezodpovědného ekonomického blábolení“.

„Přijetím reformy by se z Česka stal ostrov pracujících starců uprostřed Evropy,“ míní Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí vedeného sedmdesátiletým aspirantem na návrat do premiérského postu.

Dále v tomto žánru zašel jen Babišův potenciální vládní partner Okamura, který zcela vážně vidí nevyužité příjmy v německých reparacích. Ví snad, jak je vymůže?

ANO rezignovalo na svůj slib prosadit důchodovou reformu. Premiér Babiš se choval socialističtěji než jeho předchůdce Sobotka a právě za jeho vlády eskaloval růst penzí nad zákonný rámec. Nezajímá ho, co bude zítra, zajímá ho jen momentální prospěch.

To je zároveň odpověď na otázku, zda je reálná širší parlamentní shoda nad tímto ožehavým tématem, jež se stává horkým bramborem ve většině evropských zemí. Není a s populisty nikdy nebude. Je potřeba to vzít na vědomí a zařídit se podle toho.