Sedm důvodů, proč sledovat výsledky evropských voleb: (Ne)Zkažené Babišovo referendum a Turci před Bruselem
V sobotu ve 14 hodin se uzavírají v České republice volební místnosti, ale volební výsledek se dozvíme až v neděli večer ve 23 hodin, kdy skončí volby v poslední zemi Evropské unie – v Itálii. Pojďme si proto shrnout hlavní důvody, proč se vyplatí nejít v neděli večer spát a počkat si na české i celounijní volební výsledky a co výsledné složení štrasburských poslanců u nás i v celé Unii ovlivní.
Pokračování 2 / 8
Nejtěsnější české eurovolby a možné překvapení
Předvolební debata Petra Fialy a Andreje Babiše na CNN Prima News. (5.6.2024) | Přestože ve všech předvolebních průzkumech pro evropské volby v České republice bylo na prvním místě Babišovo hnutí ANO, mohou být letošní volby nejtěsnějšími v historii našeho členství. Minimálně podle průzkumů totiž koalice SPOLU v závěru mocně finišovala a snížila ztrátu na ANO na hodnotu pohybující se v rámci statistické chyby. SPOLU proto může zopakovat scénář z posledních sněmovních voleb a ANO v cílové rovince těsně porazit. Bylo by to velké překvapení a popření celoevropského trendu, že vládní strany evropské volby většinou „neumí“ a standardně v nich utrpí velkou porážku. Kdyby se tento scénář, znamenalo by to, že Andreji Babišovi opět nevyšel pokus udělat z těchto voleb referendum o vládě. Stejně by to ale dopadlo, i kdyby ANO jen těsně vyhrálo a mělo například stejně mandátů jako SPOLU.
Pokračování 3 / 8
Rozhodující účast a „referendum“ o vládě
Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024) | K Babišovu pojetí referenda o vládě by byla ale potřeba vyšší účast, než obvykle u českých voleb do Evropského parlamentu panuje. Průběžná čísla z některých volebních místností, ale masivní nárůst zájmu voličů o eurovolby nepotvrzují. Přesto právě finální údaj o volební účasti a to, která skupina voličů k urnám skutečně přišla, fakticky rozhodne, zda vítězem voleb bude Andrej Babiš a jeho strana, nebo koalice SPOLU. Kdo bude na prvním místě, bude mít zejména symbolickou hodnotu pro kampaň do sněmovních voleb, které proběhnou už za rok, a ovlivní to, v jaké kondici do těchto voleb půjdou vládní strany a naopak opozice.
Pokračování 4 / 8
Souboj o třetí místo a osud Danuše Nerudové
Pokračování 5 / 8
Návrat komunistů a Turci před Štrasburkem
Vliv na to bude mít i to, zda přes pět procent do Evropského parlamentu „přeleze“ koalice klausovských Motoristů sobě a Šlachtovy Přísahy, vedená Filipem Turkem. Právě tento černý kůň voleb se zapletl v posledních dnech do aféry kolem jeho vztahu k nacismu, přesto má šanci doplout do Štrasburku na hlasech zejména nejmladších voličů mužského pohlaví. I v něm může vyrůst další konkurent SPD v euroskeptickém rybníce, a navíc jeho výsledek může rozhodnout souboj o to, zda většinu z 21 českých poslanců EP ovládne opozice nebo současné vládní strany. Zatím to vypadá na poměr 11 ku 10, ale není jasné který politický svět nakonec převáží.
Pokračování 6 / 8
Lety na kroužcích
Pokračování 7 / 8
Vyhrají celoevropsky euroskeptici?
Pokračování 8 / 8
Nahradí GreenDealovou většinu pravicové spojenectví?
Prezident Petr Pavel přijal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.|Právě složení budoucí hlasovací většiny ve štrasburském parlamentu bude nejdůležitějším výsledkem probíhajícího hlasování. Přes bombastické titulky některých evropských médií není početně možné, aby v parlamentu převážily euroskeptické síly. I když sečteme radikální a umírněné euroskeptiky (u nás bychom řekli eurorealisty) a přidáme ještě euroskeptickou část krajní levice, dostaneme se i při nejvelkorysejším odhadu někam k 200 až 230 mandátů, přičemž většinu v novém Evropském parlamentu tvoří 361 křesel.
Přesto bude jedním z důležitých indikátorů, jak výrazně euroskeptické hlasy napravo i nalevo narostou. Ovlivní to totiž to, které spojenectví bude mít nadále navrch v Evropském parlamentu. Dosud platilo, že oficiální většinu držely tři prointegrační kluby středové velké koalice – evropští lidovci (EPP), evropští socialisté (SD) a evropští liberálové (Renew). Právě k Renew, které je nejvíce federalistické, přitom dosud patřilo Babišovo hnutí ANO, zatímco u evropských socialistů zasedala po vypadnutí českých sociálních demokratů jen jedna „přeběhlá poslankyně“ od babišovců.
Zároveň ovšem většinu v EP do těchto voleb měla jeho levicovější část, která ovládla klíčová hlasování, jako byla ta o prováděcích „zákonech“ ke Green Dealu. Projevila se při nich navíc skutečnost, že před pěti lety nejvíc narostly hlasy evropských zelených a ti díky tomu i zezelenání velké části celé evropské levice nejvíce určovali ve Štrasburku vlastně celých pět let agendu.
Nyní by ale naopak měli zelení oslabit a očekává se naopak posílení různých odstínů kritiků Green Dealu a současné formy evropské integrace. Předpokládá se posun celého parlamentu doprava a k menšímu federalismu a určitě se proto vyplatí sledovat, zda výsledky z jednotlivých zemí v neděli v noci potvrdí, že nová hlasovací většina bude od středu doprava a spojí evropské lidovce (EPP, evropské konzervativce (ECR), kam patří česká ODS, umírněné euroskeptiky a pravou část liberálů.