Předvolební debata Petra Fialy a Andreje Babiše na CNN Prima News. (5.6.2024) • Zdroj: ČTK / Kamaryt Michal

Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024)

Filip Turek, lídr koalice hnutí Přísaha a Motoristé, s exprezidentem Václavem Klausem

Budova europarlamentu ve Štrasburku (duben 2024)

7 Fotogalerie

Sedm důvodů, proč sledovat výsledky evropských voleb: (Ne)Zkažené Babišovo referendum a Turci před Bruselem

Petr Sokol

8. června 2024 · 16:30

V sobotu ve 14 hodin se uzavírají v České republice volební místnosti, ale volební výsledek se dozvíme až v neděli večer ve 23 hodin, kdy skončí volby v poslední zemi Evropské unie – v Itálii. Pojďme si proto shrnout hlavní důvody, proč se vyplatí nejít v neděli večer spát a počkat si na české i celounijní volební výsledky a co výsledné složení štrasburských poslanců u nás i v celé Unii ovlivní.

Pokračování 2 / 8

Nejtěsnější české eurovolby a možné překvapení

Předvolební debata Petra Fialy a Andreje Babiše na CNN Prima News. (5.6.2024) | ČTK / Kamaryt MichalPřestože ve všech předvolebních průzkumech pro evropské volby v České republice bylo na prvním místě Babišovo hnutí ANO, mohou být letošní volby nejtěsnějšími v historii našeho členství. Minimálně podle průzkumů totiž koalice SPOLU v závěru mocně finišovala a snížila ztrátu na ANO na hodnotu pohybující se v rámci statistické chyby. SPOLU proto může zopakovat scénář z posledních sněmovních voleb a ANO v cílové rovince těsně porazit. Bylo by to velké překvapení a popření celoevropského trendu, že vládní strany evropské volby většinou „neumí“ a standardně v nich utrpí velkou porážku. Kdyby se tento scénář, znamenalo by to, že Andreji Babišovi opět nevyšel pokus udělat z těchto voleb referendum o vládě. Stejně by to ale dopadlo, i kdyby ANO jen těsně vyhrálo a mělo například stejně mandátů jako SPOLU.

Pokračování 3 / 8

Rozhodující účast a „referendum“ o vládě

Jednání Poslanecké sněmovny o důchodové reformě: Andrej Babiš (ANO) (28.5.2024) | Blesk:Jakub PoláčekK Babišovu pojetí referenda o vládě by byla ale potřeba vyšší účast, než obvykle u českých voleb do Evropského parlamentu panuje. Průběžná čísla z některých volebních místností, ale masivní nárůst zájmu voličů o eurovolby nepotvrzují. Přesto právě finální údaj o volební účasti a to, která skupina voličů k urnám skutečně přišla, fakticky rozhodne, zda vítězem voleb bude Andrej Babiš a jeho strana, nebo koalice SPOLU. Kdo bude na prvním místě, bude mít zejména symbolickou hodnotu pro kampaň do sněmovních voleb, které proběhnou už za rok, a ovlivní to, v jaké kondici do těchto voleb půjdou vládní strany a naopak opozice.

Pokračování 4 / 8

Souboj o třetí místo a osud Danuše Nerudové

Danuše Nerudová | e15Těsný se jeví o souboj o třetí místo v evropských volbách. V něm se perou dokonce tři kohouti. Všichni tři – Piráti, STAN i Okamurovo SPD – měli ambici se dotáhnout v těchto volbách na hegemony jejich politických táborů v podobě SPOLU a ANO, ale průzkumy je odsoudili jen k bitvě o bronz. Ta je pikantní i proto, že se v jejím rámci odehrává také souboj mezi bývalými koaličními partnery – piráty a STAN – o to, kdo bude lídrem liberálně-středového politického prostoru. Ten měl skončit jasným triumfem stanařů díky nominaci prezidentské kandidátky Danuše Nerudové, která ale v kampani úplně nezazářila a evropské volby pro ni mohou skončit nakonec podobně jako při prezidentském klání, kdy se v průběhu kampaně zdálo, že může být úspěšná, ale volební výsledek znamenal nakonec poměrně tvrdé přistání.

Pokračování 5 / 8

Návrat komunistů a Turci před Štrasburkem

Filip Turek, lídr koalice hnutí Přísaha a Motoristé, s exprezidentem Václavem Klausem|Soc. síť X - F. TurekOkamurovci mohou skončit třetí, ale budou se hlavně ohlížet za sebe, protože evropské volby jim mohou vygenerovat konkurenty v boji o pozici nejtvrdší opozice. Návrat z politického záhrobí mohou v neděli večer slavit komunisté, i když schovaní v koalici Stačilo!, do níž se spojili s některými lídry protestů na Václaváku. Jejich předsedkyně Kateřina Konečná pravděpodobně obhájí mandát v Evropském parlamentu, ale hlavně může odčinit to, že komunisté v posledních sněmovních volbách vypadli po sto letech z národního parlamentu. Komunistické uskupení Stačilo! může dokonce dýchat okamurovcům na záda a získat dvě křesla.

Vliv na to bude mít i to, zda přes pět procent do Evropského parlamentu „přeleze“ koalice klausovských Motoristů sobě a Šlachtovy Přísahy, vedená Filipem Turkem. Právě tento černý kůň voleb se zapletl v posledních dnech do aféry kolem jeho vztahu k nacismu, přesto má šanci doplout do Štrasburku na hlasech zejména nejmladších voličů mužského pohlaví. I v něm může vyrůst další konkurent SPD v euroskeptickém rybníce, a navíc jeho výsledek může rozhodnout souboj o to, zda většinu z 21 českých poslanců EP ovládne opozice nebo současné vládní strany. Zatím to vypadá na poměr 11 ku 10, ale není jasné který politický svět nakonec převáží.

Pokračování 6 / 8

Lety na kroužcích

Alexandr Vondra | e15Velmi zajímavé bude sledovat i to, jak výrazně budou čeští voliči kroužkovat a jako to zahýbá s jednotlivými kandidátkami. Minule voliči „vykroužkovali“ dnešního lídra SPOLU Alexandra Vondru do parlamentu až ze 17. místa a do Štrasburku „skočil“ i generál Blaško za SPD. Teď se čeká, zda kroužky nějak změní pořadí na kandidátce SPOLU, jak dopadne tvrdý kroužkovací boj mezi kandidáty STAN, kde by mohl skočit například aktivista Andrej Poleščuk, zda bude úspěšná snaha Mikuláše Frerjenčíka přeskočit s podporou jednoho křídla strany, či zda se v čele kandidátky SPD udrží Petr Mach, nebo zda ho přeskočí radikálnější kandidáti za ním.

Pokračování 7 / 8

Vyhrají celoevropsky euroskeptici?

Budova europarlamentu ve Štrasburku (duben 2024) | ČTK / AP / Jean-Francois BadiasPro Českou republiku je bez pochyby důležité ale i to, jak dopadnou volby v celounijním měřítku. Dnes Unie ovlivňuje většinu zákonů, které se schvalují na národní úrovni, a proto je důležité, jaké složení štrasburského parlamentu aktuální volby vygenerují. Nebude klíčové, která celoevropská strana bude nejsilnější a vytvoří nejpočetnější klub v novém Evropském parlamentu. Průzkumy prováděné v jednotlivých zemích totiž v souhrnu jasně signalizovaly, že nejsilnější celounijní politickou silou pravděpodobně zůstanou středopravicoví a evropskou integraci podporující evropští lidovci (EPP), k nimž u nás patří KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Evropští lidovci by ale měli dle prognózy obsadit jen asi čtvrtinu poslaneckých křesel v Evropském parlamentu a zůstanou tak na hony vzdáleni od většiny.

Pokračování 8 / 8

Nahradí GreenDealovou většinu pravicové spojenectví?

Prezident Petr Pavel přijal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.|Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNCPrávě složení budoucí hlasovací většiny ve štrasburském parlamentu bude nejdůležitějším výsledkem probíhajícího hlasování. Přes bombastické titulky některých evropských médií není početně možné, aby v parlamentu převážily euroskeptické síly. I když sečteme radikální a umírněné euroskeptiky (u nás bychom řekli eurorealisty) a přidáme ještě euroskeptickou část krajní levice, dostaneme se i při nejvelkorysejším odhadu někam k 200 až 230 mandátů, přičemž většinu v novém Evropském parlamentu tvoří 361 křesel.

Přesto bude jedním z důležitých indikátorů, jak výrazně euroskeptické hlasy napravo i nalevo narostou. Ovlivní to totiž to, které spojenectví bude mít nadále navrch v Evropském parlamentu. Dosud platilo, že oficiální většinu držely tři prointegrační kluby středové velké koalice – evropští lidovci (EPP), evropští socialisté (SD) a evropští liberálové (Renew). Právě k Renew, které je nejvíce federalistické, přitom dosud patřilo Babišovo hnutí ANO, zatímco u evropských socialistů zasedala po vypadnutí českých sociálních demokratů jen jedna „přeběhlá poslankyně“ od babišovců.

Zároveň ovšem většinu v EP do těchto voleb měla jeho levicovější část, která ovládla klíčová hlasování, jako byla ta o prováděcích „zákonech“ ke Green Dealu. Projevila se při nich navíc skutečnost, že před pěti lety nejvíc narostly hlasy evropských zelených a ti díky tomu i zezelenání velké části celé evropské levice nejvíce určovali ve Štrasburku vlastně celých pět let agendu.

Nyní by ale naopak měli zelení oslabit a očekává se naopak posílení různých odstínů kritiků Green Dealu a současné formy evropské integrace. Předpokládá se posun celého parlamentu doprava a k menšímu federalismu a určitě se proto vyplatí sledovat, zda výsledky z jednotlivých zemí v neděli v noci potvrdí, že nová hlasovací většina bude od středu doprava a spojí evropské lidovce (EPP, evropské konzervativce (ECR), kam patří česká ODS, umírněné euroskeptiky a pravou část liberálů.