Páral: Malí akcionáři ČEZ se cítí poškozováni a velcí kluci přikupují po miliardách. Neví náhodou něco víc?
Válka drobných akcionářů energetické společnosti ČEZ s vládou o windfall daň a další poškozování jejich investice je tématem ostrých diskusí v médiích i na sociálních sítích. A spolek těch, co se cítí poškozeni dokonce vstoupil i do volební kampaně, když brojil proti hlasu pro Spolu. Oslovoval přitom kolem sto padesáti tisíc vlastníků akcií ČEZ, což rozhodně není málo, když k tomu přičteme i rodinné příslušníky.
Je nesporně fakt, že vláda se v tomto případě chová jako slon v porcelánu, a ne každý si musí myslet, že to je jen neohrabaností. Pouštění informací o výkupu akcií a jejich následné nedůvěryhodné popírání, spekulace o dělení společnosti a nápady se zákonem, jak usnadnit státu faktické vyvlastnění minoritářů k pochybnostem dávají dost důvodů.
Nicméně ne všichni minoritní akcionáři jsou v panice. Zdá se, že se situace některým dokonce docela líbí. Lze to vyčíst z informací o složení akcionářů, které zachycuje vlastníky držící alespoň jedno procento akcií. Aktuálně se mezi takovými vlastníky objevila PPF banka a hned s dvouprocentním podílem, čímž se zařadila rovnou na třetí místo mezi malými vlastníky za sedmdesátiprocentním státem a dvě a půl procenta vlastnící společností Belvisport Pavla Tykače, který před zavedením windfall daně vlastnil o procento méně. A další jedno procento nakoupil jeho parťák z byznysu Petr Nešetřil. PPF banka samozřejmě nemusí držet akcie pro vlastní mateřskou skupinu, ale i pro různé klienty, byť se to zrovna v tomto případě nezdá jako moc pravděpodobné.
Nejde o malé sumy. Jedno procento akcií ČEZ momentálně představuje zhruba 5,1 miliardy korun. Sázka na to, že se tyto investice proběhlé z velké části v posledním půl roce vyplatí, je opravdu vysoká a vyvolává spekulace, zda tady někdo neví náhodou víc, než vědí ostatní, což by nebylo úplně v pořádku.
S největší pravděpodobností jde o spekulaci na to, že stát minoritní akcionáře nakonec přes všechny diskuse vykoupí a vyplatí k tomu tučnou prémii. Francouzská vláda loni přidala padesát procent k burzovní ceně, když vykupovala minoritní balík akcií EdF. Jenže ona vedla zároveň soudní spor se svou společností, kterou nutila dlouhodobě prodávat pod tržní cenou, a neměla moc šancí na vítězství. Žalovalo ji její vlastní představenstvo. A navíc potřebovala do předlužené energetické společnosti rychle nalít peníze na opravy jaderných reaktorů, z nichž více než třicet bylo v nějakém havarijním stavu a jejich produkce chyběla v celé Evropě.
V případě ČEZ by mohla stačit prémie podstatně nižší, byť minoritáři se také dožadují žaloby na stát kvůli zmíněné zvláštní dani. Představenstvo ČEZ k ní však jen tak nedonutí. A i oni sami mají objektivní zájem prodávat a nečekat, protože hodnota společnosti je momentálně asi na vrcholu. Přinejmenším v části výroby energie. V nejbližších letech vypadnou zisky z uhelných elektráren a dolů, které vymažou emisní povolenky. Pokud přijdou nějaké dočasné dotace na udržení provozu, pořád to nenasype tolik, kolik to vydělávalo. Navíc ČEZ bude muset investovat do plynových elektráren a zvyšovat zadlužení i výrazně snižovat podíl zisku určeného na dividendu. A otázkou je, jaké riziko nakonec převezme při výstavbě jaderných bloků a jaké zůstane na státu.
I tak se současná investice miliardářům evidentně vyplatí, protože ČEZ, nebo jeho výrobní část budou muset být státní a stát nějakou prémii vyplatit bude muset. V novém systému energetiky to s komerčním byznysem nepůjde provozovat a bude to spíše veřejná služba dotovaná z veřejných peněz. A je řekněme nečestné a nesportovní, když vláda stále není schopna postavit se k situaci čelem a rozhodnout. Jednak proti sobě obrací malé hráče a velkým dává nefér prostor pro výnosné spekulace. Představa, že tak něco ušetří je potom zcela iluzorní. Vláda ve skutečnosti taky spěchá a potřebuje, aby ČEZ začal investovat a stavět co nejdříve. A nejen jádro.
Mimochodem teď v červnu je to právě rok, co proběhl termín, v němž premiér Fiala na počátku energetické krize slíbil ohlásit, co bude s ČEZ a jak stát posílí svou pozici ve výrobě elektřiny.
