Potřebujeme více mrtvých Palestinců. Světové společenství prohrává s brutální propagandou Hamásu
Americký deník The Wall Street Journal zveřejnil korespondenci mezi jedním z vůdců Hamásu Jahjá Sinvárem a palestinskými zprostředkovateli příměří s Izraelem. Jahjá Sinvár přiznává to, co již delší dobu tušíme. Sinvár píše doslova: „Potřebujeme více mrtvých Palestinců.“ Vůdce Hamásu se domnívá, že skrze krveprolití a nezbytné oběti obyvatel Gazy budou mít Izrael tam, kde jej chtějí mít. Nejlépe v mezinárodní izolaci.
V dnešním postfaktickém světě nejde o skutečnosti a realitu, nýbrž o interpretaci dějů. A tu může posouvat různými způsoby cílená propaganda. Napětí mezi Izraelem a Palestinci trvá již 76 let, tedy od doby, kdy vznikl Stát Izrael. Arabské státy včetně území obývaného Palestinci tehdy okamžitě vyhlásily Izraeli válku a odmítly návrh vzniku dvou států. Izrael hledal dialog s arabským světem po celou dobu existence. Někdy se to dařilo lépe a jindy hůře. S několika významnými arabskými státy Izrael normalizoval vzájemné vztahy. To se nelíbilo a nelíbí muslimským radikálům.
Izrael čelí už několik desetiletí teroristickým výpadům zejména Hamásu a Hizballáhu. Ale za dlouhých 76 let se nestalo to, co provedla komanda Hamásu 7. října 2023. Tehdy bylo na izraelském území zabito 1 200 izraelských civilistů včetně žen a dětí. Dalších 250 rukojmích bylo násilně odvlečeno do zajetí v Pásmu Gazy. Akci ideově stvořil již zmiňovaný Jahjá Sinvár a logistiku operace měl na starosti vůdce ozbrojeného křídla Hamásu Muhammad Dajf. Dalšími předáky Hamásu jsou Izmáíl Haníja a Chálid Maša’l, oba žijí v luxusních podmínkách v Kataru.
Sinvár strávil v minulosti skoro 20 let v izraelských věznicích, byl propuštěn v roce 2011 při výměně vězňů a v roce 2017 se stal vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy. Osobně řídil výstavbu podzemních chodeb a vyzbrojování Hamásu. Prostředky na dnešní válku s Izraelem čerpal v minulosti Hamás i ze zdrojů mezinárodní humanitární podpory Palestincům a také od dalších nepřátel Izraele, zejména z Íránu. Hamás finančně podpořily také Katar a Turecko, které nepovažují Hamás za teroristickou organizaci
Míra tolerance vůči palestinským teroristům je v mnoha institucích světového společenství až neuvěřitelná. Hamás předvádí chladnou cynickou neúctu k lidským životům, a to nejen vůči nenáviděným Židům, ale i vůči svým vlastním spoluobčanům. Obrazy zkázy Pásma Gazy připomínají scény ze slavného filmu Vrtěti psem. Každé utrpení lidí je tragické a bolestivé. Jenže jediné údaje o údajných obětech jsou z dílny předáků Hamásu, kteří k odhadovaným ztrátám přidávají možná až jednu nulu navíc, přičemž neuvádějí zvlášť oběti z řad teroristů a civilistů.
Zvrácenou strategií Hamásu je to, že svoje vojenské pozice umisťují v tunelech pod školami a nemocnicemi. Hamás má tři hlavní cíle – terorismus vůči Izraeli, správu palestinského území a radikalizaci palestinské mládeže. V Pásmu Gazy vládne již od roku 2006, postupně minimalizoval vliv Organizace pro osvobození Palestiny a její odnože hnutí Fatah. Hamásu jde vedle domácí pozice i o export muslimské radikalizace do celého světa. Hamás je v těchto svých aktivitách velmi ofenzivní a pilně čerpá návody pro svoji expanzi u manuálů ruské hybridní války, jde o cílenou ideologickou diverzi. Je to řízená propaganda goebbelsovského typu. Ta určuje terč agrese vůči údajnému viníkovi a zároveň hraje na city s mučednickým étosem.
Je s podivem, jak snadno někteří vynášejí kategorické soudy, aniž by znali fakta z izraelsko-arabského soužití. Pronášet „moudra“ o údajné izraelské genocidě je možná v některých kruzích populární, ale s realitou to nemá nic společného. Přiznejme si, že světové společenství prohrává s propagandou Hamásu a jeho spojenců na celé čáře. Dnešní střet Izraele s teroristy je také střetem civilizačním. Je to střet, v němž nemůžeme být intelektuálně neutrální.
Nová vlna projevů antisemitismu nás vrací do první poloviny minulého století. Bohužel. Nyní je nezbytnou podmínkou jakéhokoliv jednání okamžité propuštění všech rukojmích či vydání jejich těl. Nesmíme zapomínat, že dnešní stav je dán reakcí na hrůzy ze 7. října minulého roku. Je těžké vyjednávat o míru s někým, kdo vás přišel zabít. Neočekávejme brzké zázraky. Židé stvořili z Izraele prosperující stát. Mnozí Palestinci se ve stejné době věnovali spíše destrukci. I to je jeden z důvodů, proč je mnohé arabské státy na svém území nechtějí. To je fakt, který nelze popřít.
