Jiří Sezemský: Šlachtův Turek. Další mesiáš, nebo podvod na voličích?
Při hodnocení voleb do Evropského parlamentu se často skloňuje výsledek koalice Přísahy a Motoristů sobě, která dosáhla na dva mandáty. Jak toto spojenectví vzniklo, proč je bizarní a o čem to vypovídá?
Když letos v lednu oznámily společnou kandidaturu strany bývalého policisty Roberta Šlachty a mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinky, vypadalo to téměř jako recese. Účelovou alianci spojovala jen relativní novota a předsunutí neokoukaného mesiáše ze sociálních sítí Filipa Turka.
Vzhledem k rozbujelé konkurenci mezi národoveckými populisty v čele s Okamurou, jenž si chtěl v této části spektra udržet dominanci, ale i voličsky širokému záběru hnutí ANO, jim skoro nikdo nedával šanci na úspěch. Nakonec se Turkovi málem podařilo vyřadit hnutí SPD z Evropského parlamentu a vyluxoval i ostatní radikály.
Šlachta dluží odpovědi
Nesourodá koalice vyvolávala od počátku otazníky. Před rokem zveřejnil Institut Václava Klause komentář k desátému výročí policejní razie stovek policistů na Úřadu vlády ČR, vyvolávající atmosféru rozkrytí organizovaného zločinu mimořádných rozměrů. Výsledkem je splasklá bublina několika podmíněných trestů a série miliónových odškodnění kvůli nezákonnému stíhání a zadržování majetku.
„Za ta uplynulá léta je evidentní, že důvody, proč se to všechno tak seběhlo, byly buďto smyšlené, nebo zcela hloupé a malicherné. O ně totiž vůbec nešlo. Šlo o politickou změnu mimo mandát voličů, tedy o změnu nedemokratickou, za asistence části policejního a soudního aparátu státu, které mají demokracii v této zemi garantovat. Šlachta i Ištvan jsou povinni nám i po deseti letech dát odpovědi!“ napsal Klausův institut.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!