Evropská komise se rozhodla ochránit evropské automobilky před dotovanou čínskou konkurencí tak, jak se o tom už nějaký čas spekulovalo a v kuloárech diskutovalo. Kupodivu zachraňované evropské koncerny z toho nemají ani za mák radosti.
Ta cla nejsou malá a pohybují se od sedmnácti do osmatřiceti procent. Platit mají od 4. července, ale vyjednávat se bude dál až do listopadu o končené podobě. Je to sankce citelně menší než stoprocentní cla zavedená před měsícem v USA, ale Evropa je také v podstatně odlišné situaci.
Čína je totiž naprosto zásadním odbytištěm její produkce. Na čínských exportech stojí především německý průmysl a součástí vyvážených výrobků jsou z nemalé části české provenience. Takže nás to musí zajímat nejen z hlediska dopadů na mladoboleslavskou automobilku, která už moc byznysu v Číně nemá, ale i na celý automotiv a zaměstnanost v zemi.
Nicméně koncerny Volkwagen, BMW či Mercedes produkují ve fabrikách v Číně podle odhadu mezinárodní banky HSBC pětinu až čtvrtinu svých celosvětových zisků. Zavedení recipročních odvetných opatření by je tak mohlo hodně bolet. A čínští postižení výrobci samozřejmě po odvetě volají.
A nejde jen o produkci evropských automobilek, které na čínském trhu prodávají především luxusní vozy s nejvyšší marží. Některé evropské značky tam dokonce vyrábějí své elektromobily pro evropský trh a i tyto vozy by byly zatíženy příslušným dovozním clem. A tak například Volvo patřící do čínské automobilové skupiny Geely už chystá stěhování výroby svého elektromobilu z Asie do Belgie. Podobnou cestu hledají i další evropské automobilky. Ale i zcela čínské značky, jako je Byd, se s předstihem na evropský protekcionismus chystaly. A zrovna Byd buduje svou výrobní základnu v Maďarsku. Tak jako kdysi evropské automobilky rozebrané klasické vozy exportovaly do svých čínských fabrik, jak požadovaly čínské předpisy, a tam je montovaly dohromady, tak to nyní budou dělat naopak Číňané v Evropě.
Celní sankce nic dobrého nepřinesou. Bojovníci s klimatem zapláčou, protože sen o levných elektroautech se nenaplní a lidé budou stále jezdit ve starých spalovácích. A tuzemské automobilky budou mít menší motivaci dohánět i tak dost vzdálenou konkurenci.
Když se podíváme, jak vznikl u elektroaut technologický náskok v Číně, tak zjistíme, že na začátku vůbec nešlo o nějakou záchranu planety před CO2 z výfuků osobních vozů, ale o tragicky smogem zamořené, čerstvě stvořené megapole, kde se na přelomu století masivně rozvíjel průmysl. Lidé bohatli a nahrazovali kola motocykly a auty. Čínské úřady tak podpořily výrobu jednoduchých a levných elektrovozů pro městskou dopravu. Zajistily surovinovou základnu a začaly lidem tato auta prodávat a bylo jim úplně jedno, že ten čoud se přesunul z výfuku na ulici do uhelné elektrárny daleko za městem. Vznikly desítky výrobců, kteří si konkurovali a opisovali z klasického automobilového průmyslu, který tam postavil s domácími podnikateli spoustu fabrik a vyráběl špičkové spalovací technologie. V kombinaci s rychle expandujícími informačními technologiemi a státem podporovaným výzkumem se ty fabriky dostaly daleko. Bez deklarovaných zákazů prodejů spalovacích motorů k nějakému datu a dalších regulací zdražujících výrobu baterií.
To je velký a v podstatě nepřekonatelný rozdíl oproti Evropě, kde padlo před pár lety politické rozhodnutí, že od roku 2035 se tu budou prodávat jen elektrická auta a tečka. Automobilky v očekávání velké vládní podpory nadšeně tleskaly. Ale podporu dnes chce kdekdo a nestačí. Tuzemský spotřebitel navíc nehledá auto do města, ale pro cesty na lyže do Itálie a k moři do Chorvatska, což je zase trochu jiná disciplína. Lithium nemáme, a když ho seženeme, tak gigafactory vyrábí s dramatickou cenou elektřiny. O cenách plastů, plechů a dalších energeticky náročných komponent nemluvě. To žádná cla nevyřeší a vůbec to nemá žádné jednoduché řešení. Nejspíše půjdeme cestou spojování evropských automobilek s čínskými, které nakonec budou mít navrch. Potichu a pomalu se podobné projekty už rodí. Sice se nám to nebude líbit, ale takhle nám konec vlajkové lodi evropského průmyslu zelení politici dopředu nalajnovali.
