Petr Sokol: Orbán míří do čela Unie. Z předsednictví Maďarska běhá mnohým mráz po zádech

Reálnost vlivu nastávajícího evropského předsednictví ale do značné míry omezuje to, jak nyní úloha předsedající země vypadá.

Do přijetí Lisabonské smlouvy platilo, že předseda vlády předsedající země vedl vrcholné evropské summity a jeho vliv na dění v Unii byl minimálně vizuálně poměrně vysoký. Od Lisabonu existuje ale nová samostatná funkce předsedy Evropské rady, který má ve své náplni právě předsedání unijním summitům předsedů vlád a některých prezidentů. Do současnosti tuto pozici zastává belgický liberál Charles Michel. Viktor Orbán díky této změně nebude tak výrazným „spolušéfem“ Unie, jako byl například za našeho prvního předsednictví Mirek Topolánek, když Česká republika předsedala ještě před popsanou změnou pravidel. Role premiéra předsedající země se totiž nyní omezuje téměř výhradně na úvodní a závěrečný projev před poslanci Evropského parlamentu, protože jednotlivým zasedáním rad ministrů nepředsedá on, ale členové jeho kabinetu. „Předsedající“ premiér pak už může jenom svolávat neformální summity EU.

Bruselské obavy

Přesto vidina Viktora Orbána v roli šéfa vlády, jež předsedá v Radě, vyvolává v Unii značné vlny. Padaly dokonce návrhy, aby bylo Maďarsku předsednictví odebráno. To by šlo docela jednoduše udělat, protože k tomu stačí jedno rozhodnutí Evropské rady, které by změnilo zaběhnuté pravidlo, že se při předsednictvích postupně střídají všechny členské země. Takové rozhodnutí by ale zřejmě otevřelo Pandořinu skříňku a znamenalo by možnost dalších politických bojů, kdo bude předsedat a kdo ne. I proto se návrh vzít Orbánovi letošní předsednictví nakonec ani nedostal na pořad jednání v Radě.