Jiří Sezemský: Jsou místní referenda bohulibý hlas lidu, nebo brzda vývoje?
Ve stínu voleb do Evropského parlamentu proběhlo souběžně jedenáct dalších bitev na lokální úrovni. Část samospráv využila zvýšeného voličského zájmu k uspořádání místních referend, počínaje zákazem silvestrovských ohňostrojů po výstavbu velkých průmyslových staveb. Nabízejí se otázky o jejich významu.
Aby byla místní referenda platná, musí se jich zúčastnit minimálně 35 procent voličů. Souhlas musí vyslovit nejen jejich nadpoloviční většina, ale aspoň 25 procent lidí s právem hlasovat.
Vypsat referendum je možné jak k obřím strategickým stavbám, tak k bizarním drobnostem typu referenda v Batňovicích na Trutnovsku. Místní občané zde rozhodli o tom, že obec může prodat místní restauraci jejímu dlouholetému provozovateli. To je agenda běžně spadající do gesce zvoleného vedení.
V systému zastupitelské demokracie mají tyto plebiscity doplňkový význam, nicméně mohou zásadně ovlivňovat dění na místní úrovni. Proto je využívají nejen nejrůznější občanské iniciativy, ale i samosprávy, pokud chtějí zvrátit rozhodnutí na vyšší úrovni. I tyto případy se objevily během evropských voleb.
Proti gigafactory
Nejzávažnější hlasování proběhlo v Dolní Lutyni na Karvinsku, kde má významný investor (hovoří se o korejském Samsungu) postavit gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů za 200 miliard korun. Projekt v březnu schválila vláda, ale nyní ho může zkomplikovat výsledek plebiscitu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
