Marian Jurečka

Marian Jurečka Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Vláda schválila zákon s reformou penzí (30.4.2024)
Petr Pavel se jednal s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o důchodové reformě (22.4.2024)
Petr Pavel se jednal s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o důchodové reformě (22.4.2024)
Petr Pavel se jednal s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o důchodové reformě (22.4.2024)
Petr Pavel se jednal s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o důchodové reformě (22.4.2024)
9
Fotogalerie

Pavel Páral: Lidovci vyrazili na nákup voličských hlasů. Za cizí peníze a na tradiční adresu

Jestli někdo z členů vlády hýří reformní aktivitou, tak to je lidovec Marián Jurečka. Sice se zdá, že v partaji to má spočítané, dvouprocentní preference jsou prostě bezesporu katastrofálním výsledkem jeho předsedování. Ale to mu nebrání ještě zabojovat o tradiční elektorát, kterým jsou venkovské rodiny s dětmi. Samozřejmě na účet daňových poplatníků. Teď jde do finále jeho nápad snížit jim daně. A vůbec ne málo.

První cestou je nápad zvýšit slevu na dani na vyživované dítě. Aktuálně činí na jedno dítě 30408 korun ročně, na dvě děti 44640 a na třetí a další 55 680 korun. Lidovci tuto slevu chtějí zvýšit o dvanáct nebo čtrnáct stovek ročně. Kromě toho by rodičům měly klesnout odvody na důchody ze 7,1 procenta zhruba na pět procent. Zaplatit by to zčásti měli bezdětní, kterým by odvody naopak stouply na 9,1 procenta. Celkové náklady nejsou zřejmě ještě počítané, ale slušných pár miliard by to bylo, protože ti potrestaní bezdětní by to nepoplatili.

Důvodem má být to, že rodiny s dětmi vychovávají budoucí poplatníky a zejména matky na to údajně doplácí na penzi. Jurečka tak nějak u toho zapomněl říci, že už zavedl matkám s dětmi pro penzi pětistovku výchovného a ta má být v novém systému nahrazena zvýhodněným výpočtem penze. Spravedlnost v systému, která pro normálního člověka spočívá v tom, že penze tak nějak alespoň zhruba odpovídá výši toho, co dotyčný v pracovním věku odváděl, pod jeho patronací významně klesla. Zvýhodněni jsou zejména ti, kteří přispívali méně, včetně matek, které kvůli péči o děti dlouhodobě nepracovaly.

To, že se věnovaly výchově budoucích daňových poplatníků, je sice hezké, ale systém vůbec, ale vůbec nezohledňuje, jak úspěšné v té výchově byly. Zda třeba vychovaly jaderného fyzika či výzkumníka pro léky proti rakovině, nebo čtyři recidivisty, které musí jiní daňoví poplatníci živit v nápravném zařízení po půlku jejich produktivního života.

Kdysi mívali lidovci lepší myšlenky, jako byla třeba asignace důchodového pojistného, kdy určité malé procento ze svého pojištění měl mít možnost poplatník posílat svým rodičům. Čím byl úspěšnější, tím lepší důchod rodiče měli. Tato myšlenka byla opuštěna, což je na jednu stranu pochopitelné, když systém je záměrně budován jako čím dál rovnostářštější. A zřejmě se po propočtech míjela s tradičními voliči lidovců.

Podstatné je ale něco jiného. Návrhy ignorují rovněž skutečnost, že daňové zvýhodnění rodin s dětmi je díky daňovým bonusům v Česku podle statistiky OECD nejvyšší na světě a je hluboce nespravedlivé daňové soumary zatížené daněmi a odvody nejvíce ještě dál ždímat kvůli lidoveckým preferencím. Ostatní koaliční strany to asi tak trochu cítí, protože tyto návrhy zatím odmítají. Ale handrkování a handlování o rozdávání v předvolebním rozpočtu je teprve na svém počátku. Tak si dávejme pozor.