Francie zažila v neděli opravdové volební zemětřesení. Už první kolo hlasování o novém složení Národního shromáždění, ukázalo, že na politické scéně země tam nezůstal kámen na kameni.
Poprvé v národních parlamentních volbách získala nejvíce hlasů krajně pravicová strana. Více než deset a půl milionu Francouzů dalo totiž hlas Národnímu sdružení, jehož nejvýraznější tváří je Marine Le Penová. Strana, která se dříve jmenovala Národní fronta, si díky tomu připsala přes 33 procent hlasů, téměř zdvojnásobila procentní zisk z roku 2022 a skoro ztrojnásobila počet voličů oproti posledním parlamentním volbám.
Triumf lepenistů
Lepenovci se díky tomu stali nejúspěšnější krajně pravicovou stranou v Evropě od roku 1945, protože podobné strany už dosáhly na volební vítězství (třeba Wildersova Strana svobody loni v Nizozemsku), ale nikdy se třetinou všech hlasů. Nástup protiimigrační a euroskeptické formace navíc podtrhuje fakt, že k urnám minulou neděli přišlo nejvíce voličů v prvním kole francouzských parlamentních voleb od roku 1997. Úspěch protestní strany proto nebyl způsoben tím, že by Francouzi a Francouzky nepřišli volit, ale udál se i při velké volební mobilizaci, kdy odpůrci krajní pravice apelovali na velkou volební účast svých příznivců, ale očividně „zvedli“ i mnoho podporovatelů protistrany. Národní sdružení sice možná čekalo podle průzkumů i o několik procent více, ale vzhledem k účasti jeho zisk znamená, že strana už voličsky není okrajovým proudem, ale fakticky reprezentuje třetinu francouzské společnosti.
Tady volíme Marine
Lepenovci jsou podle volebních map nejsilnější na předměstí a také na venkově. Jejich příznivci nejčastěji žijí tam, kde je třeba jezdit za prací autem. Jejich hlavní baštou je zejména bývalé srdce francouzského těžkého průmyslu na severu země. Právě tam byla jejich dnes už neformální šéfka Marine Le Penová zvolena do parlamentu již v prvním kole, když si připsala ve svém obvodu 58 procent hlasů. Slabina Národního sdružení naopak leží v Paříži. Některé tamní obvody patřily k těm málo, kde se se kandidáti lepenistů nedostali ani do druhého kola. Naopak v 297 z celkem 577 volebních obvodů skončilo Národní sdružení na prvním místě. Kdyby si všude tuhle pozici udrželo v druhém kole, získalo by nadpoloviční většinu v Národním shromáždění a mohlo požadovat pozici premiéra pro svého předsedu a premiérského kandidáta – teprve osmadvacetiletého Jordana Bardellu.
Proti všem
Je ale reálné, že se to straně Marine Le Penové tuto neděli opravdu povede? Na první pohled se zdá, že spíše ne. Průzkumy prováděné mezi voliči při prvním kole spíše předpovídaly, že Národní sdružení sice s náskokem vyhraje, ale nadpoloviční většina křesel mu asi unikne.
Navíc od zveřejnění výsledků prvního kola na politické scéně probíhá pokus o vytvoření tomu, čemu se ve Francii opakovaně říká „republikánská fronta“ a co má být politickým valem všech ostatních politických proudů proti krajní pravici. Nejaktivnější je v jejím vytváření zatím koalice s názvem Nová lidová fronta (NFP), což je široké spojení levice téměř všech odstínů.
Druhý extrém
Patří k ní jak levostředová Socialistická strana (PS), tak zelení, ale i Francouzská komunistická strana (PCF) či nejsilnější složka koalice Nepodmaněná Francie (FI). Tu vede lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Toho lze přirovnat k americkému Berniemu Sandersovi, takže patří opravdu hodně vlevo a mnozí ho ve Francii považují za levicový protipól Marine Le Penové a mluví o něm oprávněně jako o zástupci extrémní levice.
Mélenchon sází hlavně na hlasy lidí s migračním původem, zastává se francouzských muslimů a je velkým příznivcem Palestiny. Jím vedená koalice Nová lidová fronta skončila ve volbách druhá s téměř 26 procenty hlasů.
Republikánská fronta
Mélenchon přitom hned v neděli večer vyhlásil, že všichni jeho kandidáti, kteří skončili třetí v obvodech, kde zároveň uspěli kandidáti lepenistů, před druhým kolem odstoupí. Ve Francii totiž platí složitý volební systém, kdy do druhého kola postupují, když nikdo nezíská nad 50 procent hlasů, nejenom dva nejsilnější kandidáti, ale také další, kteří překonají minimálně 12,5 procenta všech voličů v obvodě. To se teď stalo ve více než polovině obvodů, protože tomu pomohla velmi vysoká volební účast. Hrozilo proto, že v mnoha obvodech bude vedle kandidáta lepenistů ještě kandidát levice a také tábora prezidenta Macrona. Ti by se mohli vzájemně „vybít“ a umožnit v konkrétním obvodě výhru lepenistů, kteří by se takto přiblížili k většině v parlamentu.
Reakce třetího v pořadí, Macronovy strany Renesance a jejích spojenců, byla nejprve zdrženlivější. Někteří politici tohoto tábora chtěli zvolit taktiku, kdy jejich třetí kandidáti odstoupí jen v obvodech, kde za levici nepostoupili kandidáti “extrémní“ Mélenchonovy krajně levicové formaci. Nakonec ovšem od tohoto návrhu macronovci upustili a také v drtivé většině obvodů ustoupili.
K „republikánské frontě“ ve stylu všichni proti Národnímu sdružení se nepřipojili navzdory svému jménu pouze středopravicoví Republikáni, kteří výsledek prvního kola vidí jako vítězství dvou extrémů a nechtějí ustoupit ani jednomu ani druhému. Republikáni ale v prvním kole získali jen 10 procent hlasů.
Matematika proti většině
Přesto ve většině obvodů dojde na střet 1 v 1 – tedy k souboji kandidáta strany Marine Le Penové a jeho odpůrce z neformálního spojení levice a tábora Emmanuela Macrona. Když budeme mechanicky sčítat hlasy levice a macronistů, mělo by Národní sdružení zůstat daleko od nadpoloviční většiny, „republikánská fronta“ by měla zafungovat a měl by vzniknout parlament s levicovo-macronovskou většinou a nějakou nestabilní kompromisní vládou.
Jenže volby nefungují jako matematika a lze čekat, že část voličů odstoupivších kandidátů zůstane v druhém kole doma. Například pro řadu středostavovských voličů prezidenta Macrona totiž podpora komunistického nebo krajně levicového kandidáta nebude samozřejmostí. A určitá část voličů dokonce asi půjde v takovém případě i raději volit Národní sdružení. Jak moc voličů poslechne výzvy a volební návody politických lídrů proto nakonec, určí, zda lepenisté získají nadpoloviční většinu v parlamentu.
Středeční průzkumy zohledňující odstupování kandidátů pro druhé kolo dávají lepenovcům jen maximálně 220 křesel z potřebných 289. To vypadá pro jejich odpůrce nadějně, ale nelze zapomenout, že před dvěma lety podobné průzkumy věštily Národnímu sdružení 40 mandátů a strana jich ve finále vybojovala 89.
Palestina nad Seinou
Výsledek nedělního kola je proto stále otevřený a rozhodne ho mnoho faktorů. Velká část společnosti se proto teď ve Francii mobilizuje proti Národnímu sdružení, ale druhou zase k akci nabuzují v rámci této mobilizace probíhající epizody jako klip 10 známých francouzských rapperů, který otevřeně vyzývá k násilí proti krajní pravici a zpívá se v něm, že Palestina bude od Seiny k Jordánu. Radikalismus očividně teď ve Francii kvete na obou stranách.
