Podivné konce kauz Čapího hnízda. Otazníky kolem policie a státního zastupitelství přibývají
Kauza podezřele masivní reklamy Agrofertu v areálu Čapího hnízda nemá svým rozsahem obdoby. Nejvyšší státní zastupitelství nyní posvětilo její odložení. Tím pokračuje série pochybností kolem osudu kauz Babišovy farmy, jež jsou opakovaně zametány pod koberec.
V první polovině června si nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vyžádal spis podruhé odložené reklamní větve kauzy Čapí hnízdo, aby zvážil, jestli nenařídí její mimořádnou kontrolu. To mohlo hypoteticky vést až k jejímu otevření a navenek to vypadalo tak, že se mu nezdá rozhodnutí nižších složek státního zastupitelství.
Nejvyšší státní zastupitelství však po měsíci dospělo ke stejnému závěru jako policie, dozorový žalobce a přezkum Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové. Nenašly se žádné důvody pro obnovení případu.
Pokračuje jediná kauza
Policie a státní zastupitelství fungují nezávisle. Jejich rozhodnutí by nevyvolalo větší pozornost, kdyby v totožných případech fiktivní či předražené reklamy měřily stejným metrem všem podnikatelům. Mnozí byli odsouzeni kvůli krácení daně za mnohem menší objemy nafouklé či nevykázané propagace.
A kdyby se současně neopakoval nápadně vstřícný přístup orgánů činných v trestním řízení k případům spojeným s Andrejem Babišem. Nejen s Čapím hnízdem, ale i dalšími potichu odkládanými kauzami, jako jsou korunové dluhopisy Agrofertu, z jejichž nápadně vysokých úroků těží jeho majitel dodnes.
Abychom byli spravedliví, aktuální alibistický krok Stříže je jen špičkou ledovce. Žádnou z těchto kauz přímo nedozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, ale nad všemi vykonávalo dohled. V případě pochybností z průtahů či jiného sporného postupu dozorových žalobců mohlo zjednat nápravu. To se nestalo, naopak všechna odložení vyšetřování v těchto větvích proběhla s jeho vědomím.
Kolem Bradáčové však byl vybudován podobný mediální kult jako kolem bývalého policisty Roberta Šlachty. K soudu nakonec doputovala jediná větev Čapího hnízda, jež dosud nekončí díky odvolacímu řízení Vrchního soudu v Praze. O jaké kauzy se jedná?
1) Kauza předražené reklamy Agrofertu
Na podezření z daňových úniků na Farmě Čapí hnízdo upozornil už v roce 2014 německý finanční úřad v Chemnitz. Nedávala mu smysl reklama dceřiné firmy Agrofert Deutschland za 8,75 milionu korun v odlehlém středočeském areálu. Česká finanční správa tento podnět v tichosti uklidila v době, kdy ji řídil Babišův muž Martin Janeček.
Fakturace za reklamní práce desítek firem Agrofertu v celkové výši 272 milionů korun tvořily drtivou většinu příjmů farmy v letech 2010 až 2013. Bez nich by nebyla schopna splácet provozní náklady ani úvěrové závazky v řádu stovek milionů korun na výstavbu areálu, ručené Agrofertem.
Detektiv Petr Nevtípil, který vyšetřoval dotační větev Čapího hnízda a reklamní větev mu záhadně nebyla přidělena, považoval toto propojení za jeden z důkazů předem připravené podvodné operace.
Policie měla k dispozici znalecký posudek, který zjistil předražení reklamy o 190 milionů korun. Nebrala jej však na vědomí a dvakrát kauzu odložila. Jednou toto rozhodnutí zrušilo pražské vrchní státní zastupitelství, podruhé už ne. Orgány činné v trestním řízení vycházely z posudku dodaného obhajobou, že nešlo o propagaci, ale o sponzoring.
Tuto bizarní interpretaci převzal i městský soudce Jan Šott při projednávání dotační větve, což je v rozporu s dosavadní soudní praxí v jiných případech. Pro dokreslení okolností, posudek Babišových advokátů zpracovala firma Proscon dlouhodobě spolupracující s Agrofertem.
2) Kauza padesátimilionové dotace
Nejznámější je dotační větev Čapího hnízda, která dodnes prochází mnoha zvraty a peripetiemi. V justičních kuloárech se zároveň traduje, že reklamní větev je mnohem závažnější než účelové vyčlenění farmy z Agrofertu kvůli padesátimilionové dotaci.
Okolnosti sporné dotace se už před osmi lety staly předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který ve svých závěrech konstatoval podvodné jednání. Na jejich základě musel Agrofert dotaci vrátit nehledě na to, jak se případ dál vyvíjel před českými institucemi.
Doma se vyšetřovatelé dostali pod mohutný politický tlak okruhu ANO, srovnatelný se současnými praktikami Ficova režimu. V roce 2018 spustil premiér Babiš čistky v policejních složkách a podařilo se mu své kauzy paralyzovat. Zároveň výrazně ubralo plyn státní zastupitelství. Dotační případ se protahoval a už jednou byl dozorovým žalobcem Jaroslavem Šarochem zastaven poté, co „změnil právní názor“.
Do hry kauzu vrátil v okleštěné podobě bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a od konce roku 2022 ji projednává soud. Oba obžalované Andreje Babiše a bývalou manažerku Čapího hnízda Janu Nagyovou soudce Jan Šott letos v únoru podruhé zprostil obžaloby, ale Šaroch se znovu odvolal.
Případ nyní podruhé řeší odvolací Vrchní soud v Praze, který už jednou odmítl Šottovy závěry jako neprofesionální a nelogické. Prvoinstanční soudce jeho námitky ignoroval a nyní může být ve hře nejen závazný pokyn, jak má rozhodnout, ale i jeho výměna.
Vrchní soud požádal o vydání Nagyové k trestnímu stíhání. Mezitím byla na Babišův zásah zvolena do Evropského parlamentu, což může působit jako trafika za zásluhy a mlčenlivost. Ostudná kauza dotací Agrofertu se tak vrací na unijní úroveň, a pokud bude Nagyová zbavena imunity, bude pokračovat i mezinárodní ostuda v režii ANO.
3) Kauza křivých výpovědí
Počátkem července odložila policie podezření, že dva svědci v dotační větvi Čapí hnízdo před soudem lhali. Na prověření, zda se finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková a manažer Imoby František Šlingr nedopustili křivé výpovědi, paradoxně trval soudce Šott.
Šlingr jako svědek popisoval, že mezi lety 2010 až 2013 jezdil Babiš na Čapí hnízdo jen jako host a do náležitostí farmy nijak nezasahoval. Jenže jiní svědci u soudu vypověděli, že marketing řešili přímo s majitelem Agrofertu.
Jako úmyslně nepravdivou vyhodnotil Šott i výpověď Procházkové. Ta mimo jiné tvrdila, že nikdy neslyšela nic o vztahu Farmy Čapí hnízdo s Babišovou rodinou, a popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo, což naznačují jiné důkazy.
Rozhodnutí policie je diskutabilní, jelikož se nevypořádala s rozpornými výpověďmi svědků. Také je ovšem těžko srozumitelné, proč soudce Šott uložil prověřit možné křivé výpovědi klíčových svědků obhajoby.
„Pokud by měla společnost Farma Čapí hnízdo na dotaci nárok, nedává příliš smysl, aby někdo, kdo chce tento závěr podpořit, křivě vypovídal,“ poznamenal advokát Aleš Rozehnal. Nešlo jen o Šottovu hru, aby jeho zprošťující rozsudek nevypadal tak křiklavě, nebo znovu selhaly vlažné orgány činné v trestním řízení?
4) Kauza zavlečení Babiše juniora na Krym
Už v únoru 2021 policie s posvěcením žalobců odložila další větev Čapího hnízda, podezření ze zavlečení Andreje Babiše mladšího na Krym v létě 2017 v doprovodu údajného ošetřovatele Petra Protopopova. Když byl tento únos medializován, tehdejší premiér se bránil, že šlo o prázdninovou dovolenou.
„Můj syn měl to štěstí, že i přes velmi vážnou duševní nemoc měl kamaráda, který se o něj staral jako o bratra,“ bránil se tehdy Babiš, což bylo v rozporu se synovou výpovědí. Ten si naopak na zacházení svého průvodce stěžoval a tvrdil, že musel vycestovat na otcovo přání kvůli Čapímu hnízdu.
Slabina prázdninové story na Krymu skutečně spočívá i v tom, že Babiš mladší a jeho „kamarád“ vycestovali v době, kdy synovi hrozilo předvolání k výslechu. Policie tehdy poprvé žádala sněmovnu o vydání šéfa ANO k trestnímu stíhání a Krym byl už tehdy pro české úřady nedosažitelný.
Policie případ odložila, aniž vyslechla Babiše juniora, jenž se s matkou odstěhoval do Švýcarska. Nevyjasnila ani jeho tvrzení, že odjel na okupovaný Krym proti své vůli.
V dnešním kontextu jsou ještě závažnější jiné okolnosti této cesty. Babiš junior a jeho průvodce vycestovali na Krym přes Moskvu s ruskými vízy. Moskevský rodák Protopopov se obhajoval nehorázným tvrzením, že Krym není anektované území, ale součást Ruska.
To bylo už tehdy nejen v rozporu s pozicí české vlády, ale především kyjevských úřadů, podle kterých oba cestovatelé porušili ukrajinské zákony. Navíc muselo být zřejmé, že jejich pobyt nemohl ujít ruským úřadům a tajným službám, které pohyb cizinců na Krymu monitorují. Tím spíše, že šlo o syna českého předsedy vlády.
Polemiky, zda Babiš hájí ruské zájmy či nikoli, mají ještě jiné dimenze z minulosti. Okolnosti cesty svého „těžce nemocného“ syna na Krym v doprovodu Putinova vyznavače dosud nevysvětlil.
Kauzy spojené s Čapím hnízdem jsou mnohovrstevnaté a stále se kolem nich vrší otazníky. Orgány činné v trestním řízení je spíš zmnožují, než aby nalézaly odpovědi.
