Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se na konci července po cestě do USA měl zastavit v Maďarsku i v Česku. Návštěvy však zrušil kvůli obavám z možného vydání zatykače od Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Píše to izraelský deník The Times of Israel. Dle maďarských médií kvůli Netanjahuovi Viktor Orbán zjišťoval, zda by Maďarsko mohlo z mezinárodního soudu vystoupit.
Netanjahu má do USA odcestovat kolem 24. července. Při té příležitosti měl zvažovat i dvě zastávky v Evropě – konkrétně v Maďarsku a České republice, jediných dvou státech EU, které stále hlasují ve prospěch Izraele na půdě OSN a v Bruselu obstruovaly i přijetí sankcí na teroristické skupiny z řad izraelských osadníků na Západním břehu Jordánu. České diplomacii tehdy vadilo, že byli židovští radikálové uvedeni ve stejném dokumentu s Hamásem. Česko a Maďarsko jsou taky dvě jediné země EU, které návrh na zatykač na Netanjahua označily přímo za nepřijatelný.
Vláda si protiřečí
Český postoj k ICC je však nejasný. Poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar soud v rozhovoru pro Aktuálně.cz v květnu zkritizoval: „Situace, že by česká vláda vydala předního představitele jakékoli teroristy napadené, spojenecké a demokratické země do Haagu, nenastane,“ řekl tehdy Pojar.
Na druhou stranu, v červnu se Česká republika připojila ke společnému prohlášení 93 zemí, které vyjadřuje soudu „neochvějnou podporu.“ O připojení se k tomuto prohlášení, které vyzývá státy k plné spolupráci se soudem na výkonu jeho rozhodnutí, rozhodoval resort zahraničí, tedy ministr Lipavský. Mluvčí resortu Mariana Wernerová tehdy doplnila, že „Česko je přesvědčeno o nezávislosti rozhodování tohoto soudu, jehož smyslem je zachovávat respekt vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu.“ Platí tedy, že Česko soud plně podporuje a spolupracovalo by s ním, jak tvrdí Lipavského resort? Nebo by nařízení soudu nerespektovalo, což naznačuje poradce Pojar? Nebylo by na škodu, kdyby toto vláda vyjasnila.
Z plánů na českou či maďarskou cestu Netanjahua dle izraelských médií nakonec sešlo. Jak píše deník The Times of Israel, Netanjahu evropské zastávky zrušil z obavy před možným zatykačem ze strany Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Tuto informaci uvádí i další média, například Middle East monitor. Vydání zatykače na Netanjahua a ministra obrany Joava Gallanta (a zároveň na tři vůdčí představitele Hamásu) doporučil hlavní prokurátor soudu v Haagu Karim Khan. Soud jej má v blízké době projednat a rozhodnout, zda na dva irazelské politiky zatykač vydá. Žalobce Khan jako odůvodnění zatykače na Netanjahua uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé.“
Česko i Maďarsko jsou smluvní státy Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Podepsaly tedy mezinárodní smlouvu, která mimo jiné ukládá „plně spolupracovat“ s Mezinárodním trestním soudem na výkonu jeho rozhodnutí. V praxi se pod tím většinou rozumí především zadržování a vydávání ke stíhání lidí, na které ICC vydal mezinárodní zatykač. Smluvními stranami ICC nejsou například Izrael, Rusko a právě Spojené státy, do kterých tak Netanjahu může přijet. Jinak jsou jeho členy všechny země EU a většina států světa.
Pokud by tedy ICC zatykač vydal, Česko či Maďarsko by dle Times of Israel měly povinnost Netanjahua či Gallanta na svém území zadržet a vydat ke stíhání do Haagu. Otázka je, jak moc vážně tento závazek stát bere. Je totiž právně nevymahatelný a Fialův poradce Pojar jej přímo odmítl. Na druhou stranu by jak vystoupení z ICC, tak případná nespolupráce se soudem byly v Evropě zcela bezprecedentní kroky. Fialovu vládu by taková situace postavila před obrovské dilema.
Viktor Orbán proto dle zjištění serveru 24.hu na konci května, dva dny po podání návrhu na vydání zatykače na Netanjahua, zadal třem ministrům své vlády detailně prověřit, co by pro Maďarsko znamenalo vystoupení z ICC, a to především z pohledu pozice v Evropské unii. Tuto otázku měli pro Orbána prozkoumat ministr spravedlnosti Bence Tuzson, ministr pro evropské záležitosti János Bóka a ministr pro řízení premiérova úřadu Gergely Gulyás.
Chtěl pozvat Putina?
Otázka maďarského členství v ICC přišla na přetřes už v souvislosti s eventualitou, že by do Maďarska přijel Vladimir Putin, na kterého soud vydal zatykač kvůli válce na Ukrajině. Až v souvislosti s Netanjahuem však Orbán začal zjišťovat možnost odstoupení od Římského statutu. Zřejmě došel k tomu, že minimálně prozatím se Maďarsku tak ostrý krok nevyplatí.
Připomeňme, že zatykač zatím na Netanjahua vydán není, může k tomu však dojít brzo. Orbán není jediný, kdo se touto otázkou teď zabývá, řeší jej i nová britská vláda. Odcházející konzervativní kabinet premiéra Sunaka totiž připravoval proti vydání zatykače na Netanjahua stížnost. Konzervativci tvrdili, že pásmo Gazy nepatří do jurisdikce ICC. Dle deníku The Guardian nový labouristický kabinet pod vedením Kiera Starmera tuto rozpracovanou stížnost nepodá.
Co z toho všeho vyplývá? Zaprvé, Orbán si zřejmě vystoupení z ICC rozmyslel, za případnou návštěvu Netanjahua (nebo Putina) mu nestojí. Zadruhé, Netanjahu kvůli nejistotě spojené se zatykačem zřejmě nemůže přijet do žádné země EU. Vznikla tedy až absurdně vtipná situace, kdy se v izraelských médiích píše o tom, že Netanjahu nemůže přijet do Česka a Maďarska z obavy, že by byl zadržen. Faktem je, že žádnou jinou zemi EU Netanjahu patrně ani nezvažoval. Jen u Česka a Maďarska mohl vnímat šanci, že by se nařízením ICC neřídily, případně že by z něj Maďarsko vystoupilo. Netanjahuovi tak nakonec nezbývá, než letět rovnou do „bezpečné“ Ameriky.
