Ukrajina přiškrtila dodávky ruské ropy od největší ruské společnosti Lukoil do Maďarska, jež čelí hrozbě zdražování pohonných hmot a nedostatku elektřiny. Kyjev reaguje na dlouhotrvající napětí mezi oběma zeměmi, které v poslední době eskaluje.
Viktor Orbán chtěl pojmout maďarské předsednictví Rady EU jako velkolepou jízdu státníka světového formátu. Z Kremlu však po jednání s válečným zločincem, na něhož je vydán mezinárodní zatykač, přivezl jen jeho noty a „ohromující“ zjištění, že postoje Kyjeva a Moskvy „mají od sebe hodně daleko“.
Ukrajina vrací úder
Samozvaná mírová mise maďarského premiéra za zády Ukrajiny a bez ohledu na její názor nese první ovoce. Kyjevu došla trpělivost a vrací Budapešti úder na citlivém místě. Maďarsko je závislé na dovozu ropy z Ruské federace ze sedmdesáti procent, nejvíce v celé Evropě, a tranzit Lukoilem zajišťuje polovinu tohoto množství.
Tento zásah má však hlubší kořeny. Je odpovědí na dlouhodobé Orbánovo blokování a zdržování pomoci Ukrajině. Ten jako řešení největšího válečného konfliktu na evropském území od druhé světové války nabízí druhý Mnichov. Kyjev signalizuje, že se takové chování nevyplácí, a že má i ekonomické páky, jak v boji proti okupantovi hájit svoje zájmy.
Důsledkem tohoto kroku je vyhlídka energetické krize v Maďarsku, prudkého zvyšování cen pohonných hmot a nedostatku elektrické energie. Kyjev rozhodl o uvalení sankcí na Lukoil už v červnu, ale ve veřejné povědomí vstoupily až nyní, kdy se vztahy obou zemí po zahájení maďarského předsednictví ještě zhoršily.
Orbán v protisměru
Putin předloni dramaticky snížil dodávky plynu ve snaze dostat Evropu na kolena. To se mu nepodařilo a evropské země se chtějí zcela vymanit z ruských dodávek plynu do roku 2027. Stejné strategické obraty probíhají na trhu s ropou, včetně České republiky, jež patří k nejzávislejším na ruském dovozu. Nejpozději do poloviny příštího roku plně přejde na dodávky z jiných zemí přes kapacitně rozšiřovaný Transalpinský ropovod.
Maďarská vláda se nehledě na Putinovo toxické válečné dobrodružství vydala opačným směrem. Posiluje energetickou závislost na Ruské federaci, a to včetně výroby jaderné energie. Ačkoli to nikdy nepřizná, hodně tím riskuje, což může být hlavní důvod, proč usiluje o co nejrychlejší mír za každou cenu a zrušení protiruských sankcí.
Mimochodem, bude Orbánův partner ve frakci Patrioti pro Evropu, předseda Svobodné strany Rakouska Herbert Kickl, jenž chce s pomocí soudů zablokovat dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, stejně vehementně bojovat proti dostavbě dvou bloků jaderné elektrárny Paks, kterou Orbán z ruky přiklepl Rosatomu?
Orbán si od tohoto stále užšího obchodního propojování, jež i u nás doporučuje řada „odborníků“ místní proputinovské scény, sliboval levnější pohonné hmoty. Už dnes jsou ceny nafty a benzínu v Maďarsku vyšší než v Česku, přičemž u nás patří navzdory katastrofickým zvěstem kšeftařů s ruským vlivem k nejnižším v EU.
Nyní může být ještě hůř. Maďarská vláda s ukrajinským krokem nepočítala a závodí s časem, aby se vyhnula výpadkům elektřiny a nedostatku pohonných hmot.
„Ukrajinská opatření by mohla způsobit vážnou situaci,“ tvrdí Ilona Gizińská, výzkumnice a expertka na Maďarsko z think-tanku Center for Eastern Studies. Maďaři by podle ní mohli čelit nebetyčně vysokým cenám energie a nedostatku elektřiny už během pouhých „týdnů“, pokud nenajdou řešení.
Ironie ruské propagandy
Ironií osudu se jako bumerang vrací výsměšná ruská propaganda, jež prorokovala Evropě po vypnutí dodávek plynu v létě 2022 zásadní existenční problémy. Krátce poté se začal šířit videoklip varující Evropany před hrozícími mrazy. Zazněly v něm verše o přicházející „velké zimě“ doprovázené záběry na vlajky EU a pracovníky Gazpromu, kteří uzavírají potrubí plynovodu Nord Stream I.
Vrcholem byl videoklip ruské státní televize RT prominentní Putinovy propagandistky Margarity Simonjanové, zveřejněný před Vánocemi v prosinci 2022. Vykresloval dystopickou budoucnost Evropy, zatímco v Rusku vládne pohoda. Minutový šot zobrazuje evropskou rodinu procházející během tří let drastickým zlomem životní úrovně způsobeným nedostatkem tepla a elektřiny.
Katastrofické zvěsti o mrznoucí Evropě se nenaplnily. Ruské dodávky nahradil zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných států. Dnes podobný problém s ropou paradoxně řeší nejvěrnější evropský spojenec Moskvy Orbán. Částečně je postiženo i Slovensko, jehož premiér Robert Fico shodou okolností jako jediný evropský premiér naříkal, že se nemohl zúčastnit Orbánovy mise v Moskvě.
„Přízemnější“ úkoly
Tak daleko, jak vykresluje ruská propaganda, to nezajde ani v Maďarsku. Ministr zahraničí Péter Szijjártó však varuje, že ukrajinský krok by mohl ohrozit dlouhodobou energetickou bezpečnost země. Budapešti se zatím nepodařilo najít společnou řeč s kyjevskými úřady, jak tuto situaci diplomaticky vyřešit.
Proto v tuto chvíli maďarské vládě nezbývá nic jiného, než hledat východisko s ruskými partnery. Příliš mnoho možností jí nezbývá. Sankce na tranzit ropy se zatím nezaměřují na další ropné firmy. Mezi nimi je Rosněfť převážející i neruskou ropu z Kazachstánu do Německa. Někteří ukrajinští experti ale upozorňují, že se chystají sankce i proti dalším společnostem vyrábějícím a vyvážejícím ruskou ropu.
Maďarsko by mohlo hypoteticky zvýšit dodávky z Chorvatska prostřednictvím ropovodu Adria, nebo uvolnit část nouzových strategických zásob, v nichž mají dostatek ropy na devadesát dní. Je otázka, zda a na jak dlouho to bude stačit, a kolik to bude stát.
Místo snů o osudové roli klíčového hráče na světové šachovnici bude Orbán v nejbližší době zaneprázdněn poněkud „přízemnějšími“ úkoly. Bude zajišťovat maďarským občanům a firmám na zimu dostatek pohonných hmot a elektřiny. Přesto bude babišovci, klausovci, okamurovci a dalšími „patrioty“ adorován.
Orbánovým stoupencům nejde o to, že věcně jeho okázalé mírové aktivity skončily debaklem. Hodlají vrážet klíny do západní jednoty a podrážet spojence, kteří mají jiný pohled na světové bezpečnostní hrozby. I za tu cenu, že tím ohrožují vlastní národní zájmy.
