Viliam Buchert: Putinův vlhký sen o turistice na Krymu se rozplývá. Lidí ubývá, obavy i ceny rostou
Vladimir Putin se po okupaci ukrajinského Krymu v roce 2014 rozhodl, že tento atraktivní poloostrov na severu Černého moře bude opět turistickým rájem. Jenže s válkou v zádech nemůže být dovolená nikdy v pohodě. Krym je od ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 stále méně bezpečným. Ukrajinci na něj opakovaně útočí. Turistů ubývá, čísla o jejich počtu jsou proto falšována, odvětví vyžaduje stále větší státní dotace, rostou ceny a opakovaně se projevují problémy s dodávkami pitné vody. Mezitím byl poloostrov militarizován. Místo ráje se Krym mění v zónu rostoucí úzkosti, protože jeden z hlavních zdrojů peněz vysychá.
Před okupací jezdilo na ukrajinský Krym kolem 5-6 milionů návštěvníků ročně, z toho přes milion lidí pobývalo v ozdravovnách a podobných zařízeních. Byl to dobrý byznys. Většinu hostů tvořili Rusové a Ukrajinci. Putin chtěl po anexi Krymu světu ukázat, že tato čísla lze v sovětském stylu „dohnat a předehnat“ a Moskva nasypala do cestovního ruchu na poloostrově miliardy rublů. Měl to být důkaz „stabilizace a nového rozvoje“. Jenže, nepodařilo se.
Čísla klesají
V roce 2019 vykázaly okupační úřady 7,4 milionu turistů a o dva roky později dokonce rekordních 9,5 milionu návštěvníků. Po zahájení války na východě Ukrajiny se ale ruský sen začal bortit. Loni Rusové tvrdili, že přijelo 5,2 milionů turistů a letos by to mělo být podobné. Ovšem podle odborníků jsou čísla pouze propagandistickým nástrojem Moskvy a jsou dvakrát až třikrát nadhodnocena. Důvod? Údaje zveřejněné okupanty jsou ve skutečnosti data o osobní dopravě. Zahrnují všechny osoby, které na poloostrov přijíždějí. Metodiky známé ze světa jsou ignorovány. Například počet nocí strávených v turistických zařízeních není zveřejňován. Rusové tím vlastně jen pokračují ve falešné statistické tradici někdejší sovětské éry. Tehdy se údaj o turistech počítal podle počtu prodaných bochníků chleba...
Kvůli problémům s turistikou je budoucnost Krymu stále nejistější, přitom cestovní ruch tvořil předtím až 25 procent všech příjmů. Obrovským znejistěním pro letošní sezonu byl například ukrajinský raketový útok na vojenské cíle v Sevastopolu z 23. června. Ruská protivzdušná obrana sice některé střely zasáhla, ale jejich úlomky dopadly na pláž, kde se nacházely stovky turistů. Pět lidí zemřelo a 151 jich bylo zraněno. Letošní letní sezona na Krymu dostala další ránu. Pořád existují i velké obavy z útoku Ukrajinců na ikonický Krymský most. Právě po něm dnes přijíždějí více než dvě třetiny všech návštěvníků Krymu. Největší letiště v Sevastopolu, které má sloužit pro vojenské i civilní účely, bylo v květnu bombardováno.
Tak či tak, největší krymská letoviska (prim hrají Jalta, Alušta a Jevpatorie), jejichž kapacity byly většinou vyprodány již na jaře, pořád vyhlížejí více lidí a na cestu se sem vydávají pouze Rusové. I doba dnes ve světě tolik populárních velkých výletních lodí, které sem kdysi přijížděly především z Turecka a Řecka, úplně skončila, Vody Černého moře v okolí Krymu nejsou bezpečné. Ukrajinci zde útočí námořními drony a kolem 50 ruských vojenských lodí už bylo zničeno nebo poškozeno.
Projevy zoufalství
Jednou z odporných taktik ruského režimu pak je, že ne právě bezpečný Krymský poloostrov je záměrně a cynicky pořád masově využíván pro dětskou rekreaci, včetně velkých akcí, jako jsou festivaly apod. Příkladem je dětský tábor Artěk, kam před revolucí komunisté posílali i děti z Československa, aby zde dítka utužila družbu se sovětskými pionýry.
Problémem je dnes pro turistiku na Krymu i jeho silná militarizace. Výpadky zdrojů z cestovního ruchu nahrazují státní vojenské zakázky pro místní podniky. Některé pláže jsou zavřené, armáda na nich vybudovala opevněné posty, které vznikají i na pobřežních promenádách. A velké množství „nových turistů“ v letech 2022 a 2023 tvořil ruský vojenský personál, který je trvale nebo dočasně umístěn na Krymu nebo projíždí do válečných zón v Chersonské, Záporožské či Doněcké oblasti na Ukrajině. Desítky krymských lázní, sanatorií na rehabilitaci a léčbu, penzionů i rekreačních středisek spravují ruská ministerstva včetně obrany a speciálních služeb. V mnoha z nich jsou ubytováni především vojáci. Kteří se pak ve výkazech objevují jako turisté.
Rusové ale stále tvrdí, že na Krymu je vše v pohodě. „Přijímají se všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečného průběhu dovolených,“ uvedl před časem v televizním rozhovoru šéf okupační vlády Sergej Aksjonov. A dodal: „Obranné systémy poloostrova se neustále zdokonalují.“ To musí turisty skutečně potěšit… Na sociální sítích se mezitím objevují hodně sledovaná videa, která radí potenciálním návštěvníkům, kam na Krymu jet. V okolí plánované dovolené by neměly být žádné přístavy, ropná skladiště, letiště ani žádná vojenská zařízení. Ovšem v stále tajnůstkářském Rusku zjistit, kde jsou vojenská zařízení, bývá obtížné.
Jiní turisté
Dalším problémem pro budoucnost je také fakt, že se podstatně změnil profil přijíždějících návštěvníků. Kdysi to byli spíše lidé se středními a vysokými příjmy, kteří se ubytovávali v drahých hotelech a letoviscích. Nyní návštěvníci pocházejí více z chudších vrstev ruské společnosti a přinášejí méně peněz na útratu. Bohatí Rusové se Krymu vyhýbají, jsou v Turecku, Dubaji, Thajsku, nebo na Srí Lance. Důvodem změny není jenom bezpečnost. Na Krymu je levněji než v populárním Krasnodarském kraji, kde je u Černého moře i nejznámější ruské letovisko Soči. Jenže jak na Krym přijíždí méně turistů, tak zneklidnění ubytovatelé a poskytovatelé služeb si výpadek příjmů kompenzují v posledních dvou letech vyššími cenami. Ty jenom letos na Krymu v odvětví cestovního ruchu vzrostly o 15 až 20 procent.
Nesnáze se řeší všelijak. Už koncem března 2023 krymská okupační správa oznámila, že místní turistická zařízení dostanou finanční podporu z federálního rozpočtu ve výši 2 miliard rublů, i kdyby Rusové na Krymu nedovolenkovali. Pomoc se poskytuje firmám, které zachovají pracovní místa. I v případě absence turistů dostávají zaměstnanci od května do srpna minimální mzdu.
K tomu musíme připočítat i to, že místní úřady prokazují často šokující nekompetentnost při řízení veřejných a komunálních služeb během turistické sezóny. Opakovaně se objevují problémy se svozem odpadků, vypouštěním odpadních vod do moře a objevují se i problémy v zásobování pitnou vodou. Ty jsou větší od doby, co Ukrajinci zastavili po anexi Krymu dodávky vody Severokrymským kanálem, který vedl z Kachovské přehrady (tu ruští okupanti zničili v červnu 2023).
Špatný výhled
V letech po druhé světové válce Krym vzkvétal jako turistická destinace s novými atrakcemi, četnými sanatorii i mnoha zajímavými místy pro výlety. Miliony turistů přijížděly z celého Sovětského svazu a jeho satelitních zemí, zejména z NDR, ale i z Československa. V jistou dobu to byl dokonce turistický hit. Na to chtěl navázat po anexi Krymu i Putin. Válet se ale u moře s válkou v zádech se nechce už ani většině jinak hodně otrlých Rusů.
