Stínem olympijských her v Paříži je účast 32 „neutrálních“ ruských a běloruských sportovců, kvůli níž se Mezinárodní olympijský výbor dostával pod tlak. Výsledný kompromis končí blamáží, jelikož většina z nich nesplňuje zadané podmínky. Jak k tomu došlo a jak reaguje Putinův režim?
Olympijské hry v Paříži začaly, rozdávají se první sady medailí. Letos je na ně upřena mimořádná pozornost nejen kvůli tradici, že se jedná o největší světový svátek sportu, ale i kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Do olympijské soutěže se promítají dopady invaze na Ukrajinu, což vyústilo ve spory o účast ruských a běloruských sportovců.
Putinův přítel Bach
Předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach se zpočátku bránil výhradám západního společenství. Argumentoval jejich diskriminací a porušením Charty OSN. Tvrdil, že Rada bezpečnosti OSN nezavedla proti Rusku a Bělorusku žádné sankce.
Bach není tak naivní, aby nevěděl, že v Radě bezpečnosti žádné takové sankce neprojdou, pokud v ní má Rusko a Čína právo veta. Nikdy se plně nesmířil se zákazem účasti ruských a běloruských sportovců na světových soutěžích a už v září 2022 hledal cesty, jak tento stav zvrátit. Olympiáda by podle něj měla jít příkladem, jak spojovat lidi. Jenže v téže době Putin vyhlásil mobilizaci 300 tisíc vojáků.
Teprve když začala média poukazovat na Bachovy vstřícné osobní vazby s Vladimirem Putinem, jemuž do značné míry vděčí za zvolení v roce 2013, a řada západních zemí začala hrozit bojkotem olympiády, otočil. Ruští a běloruští sportovci se jí mohou účastnit jedině pod neutrální vlajkou a dalšími symboly, pokud splní relativně přísná kritéria. Hlavně nesměli vyjadřovat podporu invazi a Putinovu rozpínavému imperialismu.
Tento příslib rozhodl o tom, že hlasy o bojkotu her ustaly a účastní se jich i Ukrajina. MOV nakonec už bez většího zájmu rozeslal pozvánky 57 ruským a běloruským sportovcům, z toho 36 Rusům. Část z nich účast kvůli „ponižujícím“ podmínkám odmítla a na olympiádu nakonec přijelo 15 ruských (polovinu tvoří tenisté) a 17 běloruských sportovců.
MOV se nezavděčil
Ani tímto krokem se vedení MOV nezavděčilo všem. Mnozí považují i takto osekanou účast za neskousnutelnou. Na druhé straně narazil i Putinův starý přítel Bach. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ho obvinila z rasismu, diskriminace, diskreditace mezinárodního sportu a z popírání zásad olympijského hnutí.
Začátkem dubna byl totiž zveřejněn rozhovor dvou ruských youtuberů s Bachem, kteří se mu představili jako afričtí sportovní funkcionáři. Bach se jim přiznal, že MOV v rámci prověřování požádal Ukrajinu, aby mu poskytla informace o ruských sportovcích.
Někteří ruští propagandisté a sportovní funkcionáři v čele se Stanislavem Pozdňakovem, předsedou Ruského olympijského výboru, který má od loňského roku pozastavené členství v MOV, zacházejí ještě dál. Označují ruské účastníky her za západní agenty, bezdomovce či zrádce.
Ruský odpor k olympiádě ještě zesílil poté, co Francie odmítla vpustit do země přes sto novinářů, fyzioterapeutů a techniků především z Ruska a Běloruska. Z bezpečnostních důvodů.
Proto je překvapivý smířlivější tón jednoho z nejfanatičtějších kritiků západního společenství a bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. „Každému v případě úspěchu uspořádáme po návratu velkou oslavu, protože všichni stejně budou vědět, jakou zemi reprezentují,“ prohlásil.
Porušené embargo?
Zůstává totiž vážnou otázkou, nakolik se podařilo embargo na ruské příznivce „speciální vojenské operace“ mezi sportovci uplatnit v praxi. Ruský nezávislý list The Moscow Times upozorňuje, že i zdánlivě malé počty účastníků her, kteří prošli výběrovým sítem MOV, jsou jen iluzí.
Podle analýzy nizozemské organizace Global Rights Compliance splnilo podmínky pro povolení startovat na olympiádě jen pět z patnácti ruských sportovců. U zbývajících existují důkazy, že podporovali válku na Ukrajině. Nejčastěji se projevovala lajkováním proválečných příspěvků na sociálních sítích nebo účastí na sportovních akcích přímo propagujících invazi ruských vojsk.
„Jedinými sportovci, kteří nejsou v dokumentaci uvedeni, jsou kanoista Zachar Petrov, cyklista Gleb Syrica a tenisté Daniil Medveděv, Roman Safiullin a Jekatěrina Alexandrovová,“ informoval The Moscow Times.
Mezinárodní olympijský výbor na tyto výhrady nereaguje. Nic nenadělá ani s obcházením sankcí, když minimálně dalších osmnáct „utajených“ Rusů startuje pod vlajkami jiných spřátelených zemí.
Nehledě na nedůslednost komise MOV, jež vybírala „způsobilé“ ruské a ukrajinské sportovce, což lze vzhledem ke snadnému prokazování porušení podmínek těžko pochopit, se ukazuje, do jak trapné a nedůstojné role vehnal Putinův režim svoje sportovce, považované za národní chloubu.
Návrat do sovětské éry
Putin, posedlý zrůdnou myšlenkou „denacifikovat“ vzdorující Ukrajinu, hodil sportovce přes palubu a pořádá jakési náhražky, jejichž kvalita a vážnost se nedá ani přibližně srovnávat s oficiálními sportovními soutěžemi.
I nyní se chystá protiakce eufemisticky nazvaná Hry přátelství. Původně se měly konat v Moskvě a Jekatěrinburgu už letos v září, ale jsou odloženy na příští rok. Zřejmě kvůli obavám z nízké účasti. Podle kremelské propagandy mají potvrdit „klíčové místo Ruska v globálním sportovním hnutí“. V tomto formátu určitě.
Tato pseudoolympiáda nápadně připomíná sportovní hry Družba 84 uspořádané v Moskvě jako trucpodnik proti olympijským hrám v Los Angeles, bojkotovaným sovětským blokem. Stejný jako tehdy je i bojkot pařížské olympiády všech ruských státních televizních kanálů.
Dění kolem pařížské olympiády je dalším potvrzením, že se Putinův režim v řadě aspektů vrací obloukem do sovětské éry Leonida Brežněva, Konstantina Černěnka a Jurije Andropova. A v něčem zachází ještě dál.
