Petr Havel: Očekávaná nižší sklizeň obilovin a řepky by neměla představovat problém
Tradičně sledovaná a právě probíhající sklizeň základních obilovin a řepky zatím ukazuje na celkově nižší objem produkce uvedených komodit v porovnání s loňským rokem, veřejnost se ale nemusí obávat nějakého nedostatku. ČR je dlouhodobě, zejména v produkci obilovin a především nejpěstovanější komodity pšenice, výrazně přebytková, takže se z naší země musí obiloviny vyvážet. To bude nutné i při nižší sklizni i v následujících měsících – vyvézt bude přitom nutno odhadem přes dva miliony tun obilovin. Dostatek obilí by měl být i pro tuzemskou produkci základních pekárenských výrobků, tedy chleba a pečiva, neboť k tomu postačí produkce zhruba milionu tun. Určitou otázkou bude sice kvalita, která jak naznačují dosavadní data, bude regionálně značně rozdílná, stejně jako regionálně značně kolísají hektarové výnosy. Zmiňovaný zhruba milion tun potravinářské kvality (nejen) pšenice by se ale měl v celkovém objemu letošní produkce najít.
Větší problémy s kvalitou, hektarovými výnosy i celkovou produkcí lze očekávat u řepky, neboť to také byla jedna z hospodářských plodin, kterou negativně poznamenaly jarní dubnové mrazy. Kromě toho meziročně výrazně poklesly plochy oseté řepkou, a to zhruba o deset procent, takže propad produkce u této komodity bude a je výraznější.
I když v některých místech počasí optimálnímu vývoji porostů úplně nepřálo, v jiných lokalitách byly naopak letošní klimatické podmínky i oproti loňsku příznivější, například na obvykle dost suchém Lounsku. Právě vývoj počasí stál a stojí za regionálními rozdíly, to však není nic neobvyklého a v menší či větší míře je tomu tak každý rok. Kladem letošních žní je nicméně vývoj počasí přímo ve sklizni. Na většině území provází sklizeň spíše slunečné počasí, což v praxi znamená, že zatím ještě nenastala (a na mnoha místech už možná ani nenastane) varianta „mokrých žní“. Ta přitom znamená pro zemědělce vyšší náklady s dosušováním obilí a pro zemědělce, potravináře i spotřebitele vyšší riziko rozvoje plísní.
Zatímco obiloviny a olejniny (tedy řepka, protože slunečnice je ještě na polích) jsou na většině území již z velké části pod střechou, sklizeň dalších důležitých plodin, jako jsou brambory, cukrová řepa nebo kukuřice, je stále ještě před námi. Zatím se zdá, že sklizeň všech uvedených plodin dopadne velmi dobře, na rozdíl od obilovin asi nadprůměrně, pokud tedy nenastane nějaký klimatický extrém plošně po území ČR. Což mimo jiné vytváří předpoklady k tomu, že klíčová tuzemská příloha brambory letos zřejmě konečně nepodraží. A půjde-li vše dobře, ceny by neměly růst ani v případě cukru. Ale na to si budeme muset přece jen ještě pár týdnů počkat…
Autor je agrární analytik
