Steigerwald: Moderní doba přeje hulvátům. Internet zklamal, podobně jak komunisti
Moderní doba přeje hulvátům. Je jich plno i na předních politických místech. I my v naší republice jich máme dostatek, včetně jednoho sprostého exprezidenta. Lidi to baví, vzrušují se, že mohou sprosťákovi beztrestně nadávat, a dávat tak najevo svou bezednou slušnost. Zároveň dochází k nebývalému sbližování. Politici denně navštěvují diváky televizních stanic, sedávají u nich v obýváku, nechávají si nadávat do blbců a zlodějů. Trpělivě před kamerami vysvětlují aktuální veřejná témata, kterým příliš nerozumějí ani oni, ani diváci. Lidovou demokracii, která byla svérázným druhem socialistického teroru, nahrazují demokracií televizní rovnosti podle hesla „já blbec, ty blbec, máme na to právo“.
Mysleli jsme původně, že internet bude nástrojem svobody, demokracie a rovnosti, kvůli které konečně jednou nepoteče krev. A vzdělanost se do každé rodiny jen pohrne. Hlupáků začne ubývat. Síť je objektivní, nelže, vzdělává. Postupně zušlechtí lidi, politici přestanou lhát a krást, protože by byli chyceni málem při činu. Obrazovky zpřístupní svobodu celé planetě, diktátoři s hanbou zalezou pod stůl, kde je nikdo neuvidí. Zmizí poslední výsady, všichni si budeme rovni. Kde svoboda není, tam ji budou tvrdě žádat. Budeme si tykat, profesor vedle horníka, ministr vedle nevyučeného zedníka.
Za vlády komunistů se lidé báli všemocných politiků. Zašlápli vás, když bylo potřeba. Dnes se politici bojí voličů. Ti vás také zašlápnou, když bude potřeba. Hrubost a hulvátství jsou nezbytnými činiteli rovnosti všech se všemi. Nešlap po mně, jsem jako ty, obyčejný hejhola z pangejtu. Mazaný politik hrdě říká, zastupuji i blbce, kteří mě volí. Mají právo na své zástupce v parlamentu. Mají právo na politiku, které rozumí každý. Proto se hlásá, že země je placatá, jsou voliči, kteří tomu věří. Kdo zkoumá perpetuum mobile, může od státu dostat dotaci, protože na ni má právo. Američani nasadili do slz lidí miniaturní myšky, které jim hlásí, co oko vidělo. Heslo „můj názor“ je stokrát silnější než fakt, že ten názor je hloupý. Ale musí pasovat i hrochům, kdyby přišli, aby tomu také rozuměli, abych připomněl Werichův postřeh o divadle a divácích.
Internet tu není proto, aby vyhladil hloupost a hulvátství, je tu proto, aby obé posílil. Jen okrajově se může zabývat elegancí, slušností a rozumem. Všechny hlasy internetu jsou si rovny. Tak smutně dopadá staré, původně dobře myšlené heslo: volnost, rovnost, bratrství. Masaryk říkával, já pán, ty pán. Zbylo z toho já hulvát, ty hulvát. Říkáme si soudruhu, zdravíme se čest práci. Ono se lépe nadává ty vole než vy vole.
Komunismus se svým terorem, třídním bojem a diktaturou proletariátu zklamal, ale rychle si našel nové cesty do ráje: dotace a dávky sociálního státu. Jsou to silnější zbraně než diktatura proletariátu. Každý je uznává a chce je a skoro každý je také dostane. Konečně je stát rájem. Víc než polovinu toho, co lidi vydělají, jim vezme, aby to mohl rozdat. Doba, kdy se všechny výdělky lidí promění na dávky a dotace, sen komunistického státu, se blíží. Koho oslovují nejvíc třeba lidoví politici Fico, Babiš a Orbán?
Diktát politika je hrozný, diktát voliče je ještě horší. Smutná je odpověď na zásadní otázku soudobých mravů: kdo si troufne být zdvořilý? Oč lepší je soudobý hulvát, který drží voliče pod krkem systémem dotací a dávek. Říká vtipně, jsem hulvát. My také, jásají dotovaní voliči a házejí volební lístky do uren. Tak jsem ti to hodil, ty vole. Dej slunci dotaci, ať pořádně září.
Tak nastal zrod dotovaných sluncí. Žhnou mnohem lépe než slunce nedotovaná.
