Ruské ztráty v Kurské oblasti.

Ruské ztráty v Kurské oblasti. Zdroj: reprofoto síť X

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti
Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti
Ruské ztráty v Kurské oblasti.
Ruské ztráty v Kurské oblasti.
Ruské ztráty v Kurské oblasti.
10
Fotogalerie

Tomáš Vlach: Kde je „skvělá“ ruská armáda? Ukrajinská ofenziva u Kursku je strategickým majstrštykem

Tomáš Vlach

Ukrajina těžce krvácí na frontě u Pokrovsku, přesto se rozhodla k překvapivému kroku – zaútočila přímo na ruské území a zabrala část Kurské oblasti. Jde zdánlivě o nesmyslný počin, který ale ve skutečnosti může být velmi dobrým strategickým tahem.  

„Ve tři hodiny jedenáct minut ráno začalo ostřelování. Skočili jsme do auta a odjeli o kus dál, pak jsme se stejně museli vrátit pro dokumenty. Vláda sice tvrdí, že se nic neděje, ale to je absolutní nesmysl,“ říká na nahrávce, která se objevila na telegramovém kanále Nechta, obyvatel příhraniční oblasti nedaleko od městečka Sudža.

„Vracet se tam nemá smysl, všude tam stojí tanky. Kde je naše skvělá a vychvalovaná armáda?“ stěžuje si muž a nadává na čečenský útvar Achmat, který měl, jak říká, hlídat hranici, ale utekl jako první. Naprostý zmatek byl hlavním průvodním jevem současné ukrajinské ofenzivy do Kurské oblasti. Umocňoval ho informační klid ze strany Ukrajiny, která k němu prakticky až doteď už tři dny mlčí, a chaotické zprávy z ruské strany.

Ta nejdřív tvrdila, že šlo o diverzní skupinu, která byla rozstřílena na kusy, a ukrajinská provokace nebude mít vážnější následky. Když druhý den referoval náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov Vladimiru Putinovi o stovkách zabitých Ukrajinců a desítkách zničených obrněných vozidel, na tváři prezidenta byly vidět tiky a úšklebky nelibosti. Třetí den už Putin přiznal v rozhovoru s kurským gubernátorem, že „situace vyžaduje odvahu a vyrovnanost při řešení mimořádných problémů“.

Ukrajinský útok na ruské území u hranic mimo frontové linie byl překvapením mimo jiné i proto, že na donbaské frontě se Kyjevu nedostává vojáků a techniky a u Pokrovsku Rusové postupují. Sice ne nijak rychle, ale zato neustále a sunou se až k městu, které bylo ještě donedávna důležitým dopravním uzlem v zázemí. Nyní jsou odtud frontové linie asi 15 kilometrů a to znamená, že začne bitva o město doprovázená systematickým ostřelováním a bombardováním, které setře z povrchu vše, co tam doposud je.

Způsob, jak zaměstnat posily pro frontu?

Proč místo upevnění obrany Pokrovsku Ukrajinci otevřeli druhou frontu a kam toto počínání povede? Na tuto otázku existuje několik možných odpovědí.

„Ukrajinská armáda se v rámci preventivní operace rozhodla zakročit proti přípravám útoku na vlastní území,“ řekl kanálu Nechta Live Vladislav Selezňov, který v letech 2014 až 2017 vedl tiskový odbor generálního štábu v Kyjevě. Tomu ovšem příliš nenasvědčuje to, že kromě kontrolního stanoviště ruských pohraničníků a armády na hranicích, které padlo prakticky celé do zajetí, se v první fázi operace „žlutomodré“ jednotky nestřetly s větším vojenským uskupením nepřítele.

To možná ještě přijde a souvisí to s druhým možným důvodem, proč Ukrajinci průnik podnikli. Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) teď Rusové horečně řeší, jak na ofenzivu odpovědět. Jednou z možností je využít operační rezervy, které měli připraveny pro vyvrcholení letní ofenzivy přímo na ukrajinském bojišti. Kyjev tak může nápaditým způsobem vyvázat Rusům podstatnou část vojsk z fronty.

Nikde není napsáno, že tato spekulace musí vyjít, protože stejně tak může Rusko použít jednotky složené z vojáků prezenční služby spolu s teritoriální obranou, pohraničníky i dobrovolníky. Vojáky základní služby totiž sice nelze podle zákonů poslat na Ukrajinu, není ale problém je zapojit do obrany vlastního území. Otázkou je, jak budou takové jednotky proti ostříleným ukrajinským bojovníkům efektivní a zda to nepřinese zbytečné ztráty, které se v dnešní době neutají a budou rezonovat mezi veřejností, stejně jako se už teď šíří videa ukazující nečinnost a bezradnost ruských úřadů v současné situaci.

I kdyby se Rusko rozhodlo použít jiné jednotky než ty nachystané na ofenzivu, musí do oblasti stáhnout letecké a dělostřelecké síly, protože bez nich se žádné ofenzivní operace dělat nedají. ISW ale nedokáže posoudit, zdali to bude mít vliv na ty zásadní letecké operace protivníka, a to shazování řízených pum na ukrajinské pozice podél celé fronty, co dělá ty největší problémy.

Vaše vlast vás nebrání

Je tu i efekt propagandistický, protože obyvatelé vidí zmatky na straně úřadů, které nebyly schopny zajistit řádnou evakuaci, a území ani nemá kdo bránit. Reakce navíc byla pomalá a až v pátek, více než tři dny po útoku, vyhlásila Moskva v oblasti nouzovou situaci, která umožní využít prostředky z federálních zdrojů. Každý, kdo musel opustit svůj domov, pak dostane odškodnění – ve výši 10 tisíc rublů, v přepočtu asi 2670 korun, což je v této situaci sotva dostatečné.

Pokud je možné ruskou společnost nahlodat tak, aby se projevila nedůvěra ve státní správu a režim samotný, tak toto je zřejmě správná cesta. Podobné metody praktikovaly i ruské dobrovolnické sbory, když loni na jaře podnikaly výpady do Belgorodské oblasti, na místě zanechávaly letáky s texty ve smyslu – tady vidíte, jak vás je váš stát schopen ubránit.

 Je samozřejmě otázkou, jestli informační operace tohoto druhu mohou být opravdu účinné. Představa, že by mohly u místního obyvatelstva získávat ukrajinské jednotky velké sympatie nebo že by se snad mělo vyvracet u obyvatelstva zažité vědomí o tom, že na ně útočí Západ, je naivní – Rusové vnímají útok a jeho strůjce jednoznačně negativně a to se už asi nezmění. Působit ale účinně lze na jejich důvěryhodnost ke státním institucím, která dostává těžkou ránu.

USA nemají námitky

Vzpomeňme si na podzim 2023 a spory ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s tehdejším náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným. Týkaly se i Zelenského nápadu obsadit některé vesnice na území Ruska, tehdy to ale neprošlo mimo jiné proto, že by to bylo moc velké sousto a Ukrajina by mohla být vnímána jako agresor.

Západ, zejména USA, pro akce tohoto druhu neměly v minulosti příliš pochopení a třeba v případě nájezdů na Belgorodskou oblast zakázaly využívání své techniky. Podle mluvčí Pentagonu Sabriny Singhové jsou operace v Kurské oblasti „v souladu s právem Ukrajiny bránit se útokům v okolí svých mezinárodních hranic“.

V Kurské oblasti lze určitě ještě čekat překvapivý vývoj – i s ohledem na skutečnost, že karty má v rukou Ukrajina, které se nyní daří pronikat podél silnic až 35 kilometrů hluboko do nepřátelského území. Rusko bude muset zformovat jednotky, dostat je na místo a naplánovat vojenskou operaci na zatlačení Ukrajinců zpět a to zabere nějaký čas. Ukrajinci se pak můžou sami stáhnout za svou hranici a hrát si s nepřítelem na schovávanou, ovšem i ten může proniknout v rámci protiofenzivy až na Ukrajinu. Uvidíme tedy, co přinesou příští dny a týdny.