Petr Sokol: Zápas v americké prezidentské čtyřhře se vyrovnává. Rozhodne věk nebo náboženství?
Americké prezidentské volby teď budou trochu připomínat u nás po olympiádě hodně populární smíšenou čtyřhru. Současná viceprezidentka a demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová totiž již vybrala svého spolukandidáta a demokratického kandidáta na viceprezidenta. Volbou guvernéra státu Minnesota Tima Walze se tedy stal kompletním čtyřlístek klíčových účastníků souboje o Bílý dům. Kandidovat budou i další zástupci menších stran, rozhodující ale bude střet hlavních nasazených dvojic, v němž se utká duo Trump–Vance s dvojicí Harrisová–Walz.
Porovnejme si tedy výhody a nevýhody obou párů v některých disciplínách, které spoluvytvářejí konečný výsledek každé americké prezidentské bitvy.
Věk
V USA se prezidentský úřad považuje za vrchol politického žebříčku, a proto se počítá s určitou zkušeností uchazečů o něj. Věk se navíc stal letos velkým tématem, když se schylovalo k souboji staříků, ale osmdesátník Biden nakonec odstoupil. Trump proto zůstal mezi kandidující čtveřicí jasně nejstarší a se 78 roky se může stát vůbec nejstarším prezidentem v historii a překonat Bidena. To mu teď ale do karet moc nehraje, protože Harrisové bude v říjnu teprve šedesát, a je proto o generaci mladší. Věkovou nevýhodu Trumpa trochu vyvažuje možný nejmladší viceprezident v historii, senátor J. D. Vance, jemuž bylo teď, v srpnu, teprve 40. Naopak demokratickému viceprezidentskému kandidátovi Timu Walzovi je stejně jako jeho „šéfce“ 60, ač to tak na pohled nevypadá. V součtu jsou tedy republikáni se 118 lety o dva roky mladší než „stodvacetiletí“ demokraté. Vzhledem k tomu, že klíčový při rozhodování Američanů je ale věk prezidentského kandidáta, mají v téhle disciplíně náskok demokraté s Kamalou Harrisovou.
Pestrost týmu
Zejména u demokratů se v posledních letech sází na podporu různých menšin, do nichž se ovšem počítají i ženy. Zatímco republikáni jsou často karikováni jako strana starých bílých mužů, jejich demokratičtí rivalové se vidí jako hlavní reprezentant etnických, rasových i sexuálních menšin. Přes tyhle rozdíly ale obě strany při výběru kandidátů pravidelně myslí na to, jaké skupiny jejich reprezentanti dokáží nadprůměrně oslovit, což se samozřejmě týká i zmíněných menšin.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
