Odbory a Schillerová na jedné lodi, zdroje prý jsou. Kdo vydírá kvůli platům ve veřejné sféře?
Odboroví předáci odmítli návrh vlády na navýšení platů od září pro nejhůře odměňované státní zaměstnance. Považují ho za vyděračský. Sami ovšem vyhrožují stávkami, pokud nebude po jejich. Na jejich stranu se postavilo ANO, které nikdy netrápilo zadlužování státu.
Vyjednávání vlády s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru od 1. září zkrachovalo. Odboráři nepřistoupili na koaliční návrh zvýšit platové tarify 348 tisícům pracovníků s nejnižšími příjmy o tři až pět procent. Podle vlády letos nejsou na zvýšení platů peníze a nechce nalévat další miliardy do rozpočtových kapitol.
Odbory řekly ne
Úvodem je potřeba připomenout, že zářijové navyšování platů nebylo součástí letošního státního rozpočtu. Na rozdíl od konsolidačního balíčku, podle něhož má objem mezd ve státním sektoru klesnout o dvě procenta, a je na jednotlivých resortech, jak se s tím vypořádají.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář tvrdí, že byl návrh vyděračský. Vláda jej naopak označuje za kompromis a odmítla plošné zvyšování platů. Současně platí dohoda, že od ledna příštího roku porostou celkové výdaje na platy ve státním rozpočtu o pět procent. Ve školství má být ještě vyšší.
„My jsme tento návrh odmítli s plným vědomím, že to bude bolet,“ prohlásil Bednář. Nejnižší příjmové skupiny si mohly od září polepšit zhruba o 900 korun, což teď padlo. Odbory si stěžují na vydírání, ale nevylučují stávkové protesty.
Středulův boj
Jak tato partie začala? O navýšení platů stovek tisíc zaměstnanců veřejného sektoru se hovoří už několik měsíců. Na zteč vyrazil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na jaře. To bylo krátce po jeho znovuzvolení do čela největší odborové centrály po trapném extempore, kdy zapomněl platit příspěvky a bylo mu zrušeno členství v odborech.
Středula se poté dostal pod tlak radikálnějších kolegů a vyrukoval s požadavkem zvýšit platy ve veřejném sektoru o 15 procent ve všech tarifech. V červnu přišel v Událostech, komentářích s „umírněným návrhem“ růstu platů o deset procent od září. To by si do konce roku vyžádalo 22 miliard korun navíc.
Odborový boss nechápe, jak je možné, že zaměstnanec státu žádá kvůli výši svého platu o sociální dávky. Je pravda, že v posledních dvou letech nerostly reálné příjmy zaměstnanců, což způsobily dozvuky covidové pandemie a mimořádná inflace vyvolaná energetickou krizí související s válkou na Ukrajině, na což se často zapomíná.
Středula nedoložil, kolika procent státních zaměstnanců se čerpání dávek týká. Totéž ovšem platí i pro soukromý sektor. Nikdo nezpochybňuje složitou situaci nízkopříjmových rodin, proto také existuje sociální síť, ale má tato poznámka znamenat, že zaměstnanci placení erárem mají mít jiné zacházení?
Určující je vývoj ekonomiky
Středulova slova v České televizi rozporoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, jenž připomněl, že reálné mzdy kopírující inflaci nerostly nikomu. „V platové sféře se musí odrážet to, co se děje v celé ekonomice. Nemělo by být různé tempo růstu platů od tempa růstu mezd v soukromé sféře,“
„To tak bývá – když je krátkodobě vysoká inflace, tak mzdy tu situaci nejsou schopny dohánět, ekonomika takový výkon nemá, krátkodobě se tak propadají,“ doplnil Rafaj s tím, že v příštím roce porostou mzdy rychleji než inflace.
„Můžeme nad tím kroutit hlavou, ale děje se to i v celé západní Evropě. Samozřejmě z ekonomiky nevygenerujeme dostatečné peníze na výběr daní, takže je nemůžeme dát do platové sféry,“ dodal.
Odboráře ovšem nikdy nezajímalo, jestli jsou jejich mzdové požadavky podloženy ekonomickým výkonem, a zda nepřispívají k roztáčení inflace a dluhové spirály. Zvláště v situaci, kdy se ekonomika pomalu zvedá z útlumu, to nezní moc zodpovědně.
Zároveň pokaždé napadali či blokovali jakékoli systémové změny, jež by vedly k úsporám v resortech, včetně snížení počtu zaměstnanců. I v takovém případě hrozí stávkami, což před rokem prokázaly učitelské odbory.
ANO: „Zdroje jsou.“
Na požadavky odborů naopak tradičně slyší hnutí ANO, které dramaticky zvyšovalo platy ve veřejné sféře nad rámec inflace. Za jeho vlád a zejména v předcovidové době, kdy byl premiérem Andrej Babiš, se rozevíraly nůžky mezi platy ve státním sektoru a soukromé sféře téměř nejrychleji v Evropě.
Jen v roce 2019 si státní zaměstnanci polepšili o 10,3 procenta a soukromá sféra o 6 procent. Zatímco zaměstnanci úřadů doma přečkali lockdowny se sto procenty platu, podnikání ukončily kvůli tvrdým restrikcím desítky tisíc živnostníků.
Není udržitelné, aby téměř milion lidí placených z daní měl vyšší průměrný příjem, než zaměstnanci v podnikatelském sektoru, kteří na státní aparát vydělávají. A to i při vědomí, že by měl stát v některých profesích motivovat špičkové odborníky, kteří jsou zapotřebí například při zavádění IT systémů.
ANO stále žije špidlovským sloganem „zdroje jsou“, o čemž svědčí reakce bývalé ministryně financí Aleny Schillerové. „Nedivím se, že odbory absurdní nabídku na zvýšení tarifů bez přidání finančních prostředků odmítly. Byl to návrh namířený nejen proti logice, ale i proti aktivním a kvalifikovaným lidem,“ souhlasí s odbory.
„Působí to na mě prostě jako vydírání – buď s námi budete souhlasit a dokonce nám zatleskáte, nebo neuděláme nic,“ připojil se poslanec Patrik Nacher, který se sám bůhvíproč označuje za „pravicového“ politika.
Univerzální padouch
Naproti tomu jen velmi malá část ekonomů vystupujících v médiích má pro odborářské manévry pochopení. V čele s Ilonou Švihlíkovou, jež se účastní předvolebních aktivit KSČM, což signalizuje její zaměření. Podle ní by měly být odbory aktivnější.
„Mám někdy pocit, že v určitých kruzích jsou odbory takový univerzální padouch, který může za všechno,“ tvrdí Švihlíková. V kruzích pohybujících se mimo její socialistické názorové obzory to nelze vyloučit.
Na sporu o platy ve státním sektoru stojí za pozornost sledovat, jaké zájmové skupiny se s kým spojují, a co lze od nich očekávat. Některé principy se však nemění. ANO bylo vždycky poté, co převzalo programovou agendu ČSSD a KSČM, s odbory na jedné lodi.
