Německo před zemětřesením: Nárůst kriminality migrantů a katastrofální Scholz posilují opozici
Německo čekají velké změny, které mohou ovlivnit i dění v Česku. Důvody jsou šokující neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze, nezvládnutá migrace, s kterou souvisí velký nárůst kriminality i slabý výkon německé ekonomiky. To všechno nahrává radikálním opozičním stranám, jejichž popularita roste. Naše sousedy čekají 1. září zemské volby v Durynsku a Sasku a 22. září v Braniborsku. V prvních dvou zemích má v průzkumech protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) přes 30 procent, v té třetí skoro čtvrtinu hlasů. A nejenom to, všude boduje i levicová a stejně antimigrační Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), která má získat mezi 15 až 20 procenty. Německo se tak ocitá na pokraji politického zemětřesení.
„I tomu nejzkušenějšímu politickému pozorovateli pomalu dochází, že Scholzova federální vláda není a nebude v pozici, aby mohla skutečně změnit kurz… Hlavním důvodem je podivně zkreslené vnímání reality, které nesprávně hodnotí rizika a nesprávně přiřazuje nebezpečí… Vážený pane kancléři Scholzi, co se ještě musí stát, abyste to konečně pochopil. Jste nesprávný muž na nesprávném místě ve špatný čas,“ píše například ve svém komentáři německý web Cicero, který se z konzervativních pozic kriticky věnuje politice, ekonomice a kultuře.
Vážným varováním pro německou federální vládu budou již vzpomínané zářijové volby ve třech spolkových zemích. Srpnové průzkumy hned čtyř velkých agentur ukazují, že vládní strany (sociálnědemokratická SPD, Zelení a liberální FDP) čeká skutečný masakr. Tentokráte se ale na něm nebude podílet jen jejich klasický soupeř, tedy už jen středová CDU, ale především AfD a BSW. Čísla, která jsou jim přisuzována, nebyla nikdy v Německu od druhé světové války pro podobnou opozici zaznamenána.
Kromě jiného je důvodem růstu podpory AfD a BSW nezvládnutá migrace, která se v posledních letech projevuje prudkým nárůstem násilné trestné činnosti lidí, kteří mají zahraniční původ. Nedávná vražda tří lidí v Solingenu, které zabil nožem uprchlík ze Sýrie, který měl být předtím deportován ze země (ale nebyl, protože úřady ho prý „nenašli“), vyvolala zděšení a obrovskou kritiku, jenže to byl jenom další z mnoha podobných případů. Připomeňme třeba květnovou vraždu policisty (opět se útočilo nožem) v Mannheimu, kterou spáchal islamista z Afghánistánu, který emigroval do země před deseti lety a dostal pak azyl. V dubnu pak Hamburkem pochodoval tisícihlavý dav, který skandoval Alláhu akbar a požadoval vyhlášení muslimského chalífátu v zemi. Německá vláda to sice označila za nepřijatelné, ale zprávy tajných služeb mezitím už dlouho hovoří o tom, že v Německu žijí desítky tisíc těch nejradikálnějších islamistů a už je nebude možné vykořenit.
Mnoho německých politiků po vzoru bývalé kancléřky Angely Merkelové tvrdilo a nadále tvrdí, že země nelegální migraci zvládne. Jen za posledních deset let bylo proto z federálního rozpočtu investováno do věcí souvisejících s migrací kolem 250 miliard euro. Další miliardy daly jednotlivé spolkové země. Jenže mnohé věci se nezdařily. Podle Policejní statistiky kriminality, kterou od roku 1953 každoročně vydává Spolkový úřad kriminální policie, za rok 2023 vzrostla násilná kriminalita o 8,6 procenta ve srovnání s předchozím rokem a o více než 18 procent ve srovnání s rokem 2019. Německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost Deutsche Welle, kterou nemůžeme podezřívat z toho, že by útočila na migranty, napsala v červnu, že kriminalita byla nejvyšší za posledních 15 let, že situace se zhoršuje a že podíl zatčených podezřelých bez německého pasu byl 41,3 procenta. Což je silně nadproporční číslo na celkový počet cizinců žijících v zemi. Zvláště vysoký podíl cizinců je u vražd a zabití (44 procent) a u trestných činů loupeže (46 procent). Za kriminální epidemii se pak dají označit útoky nožem – těch bylo v Německu v roce 2023 zaznamenáno 13 844, tedy průměrně 38 každý den. Navíc v tomto směru se situace za prvních šest měsíců letošního roku ještě zhoršila. Jak připomínají někteří němečtí komentátoři, jsou navíc celková čísla kriminality ještě o něco jiná, protože u pachatelů s německým občanstvím se neeviduje migrační pozadí, i když ve skutečnosti u některých existuje.
Slabá centrální vláda kancléře Scholze, nepříliš utěšený ekonomický vývoj i problémy s migrací mají velké dopady na preference voličů. Podívejme se na čísla před zářijovými volbami ve třech spolkových zemích. Vypovídají o mnohém. Data jsou průměrem ze šetření čtyř velkých agentur v druhé polovině srpna. Pro vládní strany to vypadá na velkou katastrofu:
Durynsko: Alternativa pro Německo (AfD) – 30 procent; CDU – 22 %; Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) – 19 %; levicová Linke – 14 %; SPD – 7 %; Zelení a FDP po třech procentech. Takže tři strany, které vládnou na federální úrovni zde mají dohromady necelých 15 procent!
Sasko: CDU – 32 procent; AfD – 31 %; BSW – 14 %; SPD – 6 %; Zelení – 5 %; Linke – 4 procenta. Opět – strany federální vlády jen paběrkují.
Braniborsko: AfD – 25 procent; CDU a SPD – po 19 procentech; BSW – 17 %; Zelení – 6 %; Linke – 5 %; FDP – 3 procenta. Zde je to pro Scholzovu koalici lepší, ale dohromady to není ani třetina hlasů.
U toho připomeňme, že výsledky průzkumů přesně nevypovídají o tom, jaké budou skutečné výsledky voleb. Například konečná čísla mohou být mírně vyšší u AfD, takové jsou zkušenosti z různých voleb v minulosti. Také není jasné, jak budou sestaveny jednotlivé vlády. Například Aliance Sahry Wagenknechtové tvrdí, že nechce vládnout s AfD. CDU zase před volbami tvrdí, že nechce spolupracovat ani s AfD, ani s BSW. Jak se pak budou v některých spolkových zemích sestavovat vlády, není jasné. Ale to do budoucna jen posílí spory a rozkolísá německou politickou scénu. Silným trendem pak je, že kdysi velmi silná sociálnědemokratická SPD pořád oslabuje, podobně jako před lety u nás její česká partnerka se jménem ČSSD.
