Panoptikum Vladimíra Mertlíka: Velký souboj spiklenců, zatoulaný syn a iluzorní Jandák
Kniha „Spiknutí – Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR“ autorů Luboše Procházky a Radima Panenky je nejprodávanější knihou v Česku! No, věřme, že se to nerozkřikne!
Mýtus, jak za komoušů stáli čeští sečtělí knihomolové fronty nejen na hajzlpapír, ale i na knihy by byl tam, co ten hajzlpapír – v hajzlu!
Zlí jazykové, kteří údajný pokus o „největší puč“ od února 1948 pamatují tvrdí, že knize by více slušel název „Spiknutí – Pravda o proměně prezidenta ČR v hadr na podlahu“. Je však chvályhodné, že nakladatel knihu vydal v kategorii naučná literatura. Těžko totiž hledat varovnější příběh o tom, jak alkohol promění neškodného narcise a žvanila v lidskou trosku bez zábran.
Pokračování 2 / 4
Zatoulaný syn
Úspěch knihy vzbudil zájem i o autory a knihkupectví zaznamenala zvýšený zájem o další sci-fi dílo Luboše Procházky, vytvořené v roce 2021 společně s Dominikou Gottovou pod názvem „Poslední roky s Karlem“. V knize se Dominika poprvé zmiňuje o údajném bratrovi a nemanželském synovi Karla Gotta, Hugovi. Nyní patnáctiletý syn Gottovy dlouholeté milenky Alice Kovácsové podle Domči „roste do krásy“ a ta věří, že s bratrem se co nejdříve uvidí. Rozhodně si stojí za tím, že otec měl s Kovácsovou poměr, z nějž vzešel Hugo. Autoři Spiknutí pro velký zájem o titul chystají rozšířené vydání, v němž dle kruhů blízkých pokrokové Unii českých spisovatelů rozkryjí dosud neznámé vazby protagonistů obou děl s názvem Spiknutí – Pravda o pokusu zbavit prezidenta ČR syna. Vědci z Ústavu genetiky však Procházkovo tvrzení, že Hugo není synem Karla Gotta a Alice Kovácsové, ale Miloše Zemana a Marty Semelové z doby, kdy prezident ještě vládl prostatou sedmadvacetiletého panice, vyvracejí. Po forenzním genetickém výzkumu mají za to, že plod spojení Zeman-Semelová by musel být podobou srovnatelný s Alainem Delonem a Catherine Deneuve. A tolik, přes veškerý respekt k němu, Hugo do krásy přece jen neroste. Panoptikum bude tento dramatický vývoj pro naše čtenáře dál pečlivě sledovat.
Pokračování 3 / 4
Ukradená kniha
Některé spisovatelské kruhy však spíš upozorňují na možnost žalob na autory díla Spiknutí ze strany dědiců amerického spisovatele Johna Kennedyho Toola (1937-1969) za krádež autorských práv jeho slavného humoristicko-satirického románu Spolčení hlupců, oceněného Pulitzerovou cenou. Odborníci na autorské právo potvrdili, že řada indicií a hlavní linie obsahu knihy „Spiknutí – Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR“ se skutečně až příliš podobají příběhu obtloustlého, potrhlého intelektuála Ignácia J. Reillyho ze Spolčení hlupců, jak dokládají dále uvedené citace odborné studie: „Ingácius J. Reilly má sice akademické vzdělání, je sečtělý a inteligentní, ale všechen čas tráví ve svém pokoji v malém domku, kde se nechá vyživovat omezenou matkou. Za životní poslání považuje sepsání význačného díla, ve kterém odhalí zkaženost a mravní zpustlost dnešní doby. Dlouhé hodiny polehává ve své staromládenecké ložnici před televizní obrazovkou, proklíná svět, do jehož morálního bahna upadl a sepisuje nesouvislé kapitoly svého díla... Když je Ignácius donucen hledat si práci – ač matku varoval, že to nedopadne dobře, což se nemýlil – je přijat do továrny Levyho kalhoty, podniku před bankrotem… Ignácia práce v podniku nadchne… V úmyslu zviditelnit se pozvednutím ekonomiky firmy padělá dopis a jménem majitele nařkne odběratele z neschopnosti prorazit na trhu. To vede k tomu, že Levyho kalhoty čelí žalobě o půl milionu dolarů. Po vyvolání vzpoury černošských dělníků, která skončí fiaskem, je konečně vyhozen a následně přijat jako pouliční prodavač párků. …po řadě konfliktů s matkou a sérii náhod i nehod je Ignácius v novinách vyfocen ležící opilý na silnici před barem, v němž se obchoduje s pornografií. Matka se tedy rozhodne syna zbavit svéprávnosti a nechat ho hospitalizovat na psychiatrii. Ignácius však její plán odhalí a když se objeví jeho přítelkyně a vzor Myrna Minkoffová, neváhá a utíká s ní vstříc novým dobrodružstvím…“ Panoptikum bude vývoj sporu pro naše čtenáře dál pečlivě sledovat.
Pokračování 4 / 4
Jandák a jeho iluze
S omluvou za zpoždění přichází Panoptikum s blahopřáním k narozeninám Vítězslava Jandáka (3. srpna 1947), bez nejmenších pochyb výborného filmového i divadelního herce. Svým nedávným vystoupením na Vlasteneckém setkání na zámku v Příčovech ale dokázal Vítězslav Jandák, exministr kultury ČR, člen Poslanecké sněmovny, Rady ČRo a mnoha dalších funkcí, které patří a patřily v posledních letech na jakémkoliv úřadě kdekoliv v republice k nejlukrativnějším, že jeho politická kariéra je mnohem pestřejší než herecká. Politice se začal věnovat ihned po listopadu 1989 jako člen Zastupitelstva hlavního města Prahy a následně jako radní pro kulturu. Postupně byl republikánem v Republikánské unii, praktikujícím křesťanem, dodržujícím celibát a půsty v KDU-ČSL i pravicovým liberálem v řadách ODS. Tím ale v žádném případě rozvoj jeho osobnosti nekončí, naopak. Od 18. srpna 2005 do září 2006 sehrál postavu nestranického ministra kultury v Paroubkově socanské vládě, aby následně ve volbách (2006) zopakoval v komedii Jednou nestraník, vždycky nestraník za socany stejnou roli, byť lídra socanské kandidátky. Místo Ceny Thálie byl oceněn funkcí místopředsedy sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Vzhledem k standing ovation socanského publika mu byla role v pokračování seriálu Jak lidé přicházejí o iluze ze socanů nabídnuta znovu, už jako členovi kočovné společnosti Jednou socan, vždycky socan. K držbě dědičných funkcí z minulých let byl pro jistotu obsazen i do role místopředsedy volebního výboru. Tenhle film však neměl u diváků očekávaný ohlas, ale dobrý komediant se neztratí. Ve volbách do Senátu (2020) získal Jandák roli gladiátora, opět jako nestraník, jen za hnutí ANO 2011, které bylo aktuálně na vítězném tažení. V obvodu Pelhřimov č. 15 se ale nenašlo dost milovníků romancí, Vítězslav Jandák s 12,09 % skončil až na 4. místě a 2. kola nepostoupil.
Nic na tom, pár dnů po narozeninách letos 17. srpna vystoupil Vítězslav Jandák na Vlasteneckém setkání odpůrců amerického imperialismu a válečných štváčů z Wall Streetu s odvážným projevem v čepicí Make America Great Again. Leitmotivem jeho projevu byla teze, že éra příslušnosti k různým stranám je pryč. Bodejť, kdo si má furt pamatovat, za koho zrovna kandiduje! Moderním trendem je podle Jandáka prý bipolární rozdělení na vlastence a kolaboranty. Ohlušující aplaus znemožnil divákům vyslechnout, kam Vítězslav Jandák řadí sebe…
