Petr Havel: V prevenci povodní hrají nejdůležitější roli přehrady. Jsme v Česku připraveni na velkou vodu?
Ačkoli jsou přehrady v ČR trnem v oku mnoha ochránců přírody, je vhodné zejména v souvislosti s rizikem povodní koncem tohoto týdne připomenout, že jsou to právě přehrady, které hrají v prevenci povodní rozhodující roli. Opakovaně se to mnohokrát potvrdilo v minulosti, poté co v roce 1997 zasáhly ničivé povodně zejména Moravu a v roce 2002 pak především Čechy.
Navzdory tomu se od té doby žádná nová přehrada nepostavila, do programů protipovodňové prevence se ale investovaly desítky miliard korun, především do zvýšení odolnosti přehrad a měst vůči desetileté, stoleté, tisícileté, a dokonce až desetitisícileté povodni v případě přehrady Orlík. Teprve v posledních letech se příprava některých menších přehrad připravuje, přičemž rolí přehrad není pochopitelně jen protipovodňová prevence, ale také zajištění zásob pitné vody pro obyvatele ČR, což je také jeden z potenciálních problémů, i zajištění průtoků vody pro organismy v tocích pod přehradami.
Zpět k prevenci povodní, i těch, které nás možná za několik dní čekají. V ČR je v současné době 165 přehrad rozkládajících se na ploše zhruba 30 000 hektarů, které jsou schopné akumulovat (zadržet) zhruba 3,4 miliardy kubíků vody. Oproti tomu plocha zhruba 52 000 hektarů zahrnující přibližně 23 000 rybníků dokáže akumulovat maximálně 0,5 miliardy kubíků vody, tedy sedmkrát méně než mnohem menší počet přehrad na menší ploše. Vyšší potenciál než přehrady k zadržení (vsakování) vody má už jen zemědělská krajina – ten teoreticky činí podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany vod 8,4 miliardy kubíků, reálně je ale krajina schopná zadržet něco přes 5 miliard kubíků, i když situace se pomalu postupně zlepšuje.
Zatímco půda může operativně na množství srážek reagovat jen omezeně (schopnost zadržovat vodu se mávnutím kouzelného proutku nezmění a při delších deštích není schopna půda pojmout veškerou vodu, která spadne na zem), přehrady umí prostřednictvím takzvaných manipulačních řádů regulovat množství zadržované i vypouštěné vody. To se děje také v současné době, státní podniky Povodí již vodu z přehrad odpouštějí, aby byly schopné pojmout více vody z předpokládaných srážek. Od úterý tak mimo jiné činí Povodí Moravy, ode dneška pak Povodí Vltavy. Odtok z přehrad lze přitom podle typu nádrže zvýšit oproti normálnímu stavu několikanásobně.
Tak či tak platí, že na povodně je v současné době ČR oproti minulosti lépe přepravena, i když se reálně kapacita přehrad při zadržování vody příliš nezvýšila (neboť se žádná nepostavila). Přehrady jsou nicméně schopné bez újmy takzvaně „převést“ přes svoje prostory více vody než v minulosti. Lokálně se také zvyšuje prevence vůči povodním prostřednictvím budování drobných vodních ploch.
Autor je agrární analytik
