Plynovod Nord Stream 1.

Plynovod Nord Stream 1. Zdroj: Reuters

Plynovod Nord Stream 1.
Záhadné potíže plynovodu Balticconnector připomněly loňské výbuchy potruví Nord Stream 1 a 2.
Nord Stream (30. 9. 2022)
Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn.
Výbuch plynovodu Nord Stream zachycený satelitem (27.9.2022)
5
Fotogalerie

Kauza Nord Stream: Poškozené plynovody jsou pomníkem Putinova přítele Schrödera a agenta Stasi

Jiří Sezemský

Plynovod Nord Stream 2 slaví v září dvě výročí. Byl dostavěný před třemi lety, nikdy však nebyl zprovozněn. Měl posílit dodávky plynu z Ruska do Německa vedle Nord Streamu 1, přičemž před dvěma lety oba plynovody poškodily exploze. Málo se ale připomíná, kdo tento projekt připravil a pohřbil.

V srpnu přinesl deník Wall Street Journal zprávu, že němečtí vyšetřovatelé podezírají z poškození plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře několik ukrajinských vojáků a potápěčů. Šlo prý o soukromou aktivitu neposvěcenou prezidentem Zelenským. Podílet se na ní měly i polské úřady, které údajně umožnily návrat jednoho z „pachatelů“ na Ukrajinu. Kyjev i Varšava účast na této akci popřely.

Autoři článku připouštějí, že pro tuto vyšetřovací verzi, která se v médiích objevila už před rokem, nejsou žádné přímé důkazy. Švédsko a Dánsko z těchto důvodů vyšetřování ukončily, německé úřady v něm pokračují.

Hazardní omyl

Německý přístup vnímá pozitivně zejména Kreml. „Absolutně souhlasíme s tím, že teroristický útok a sabotáž plynovodů Nord Stream musí být důkladně vyšetřeny navzdory zoufalým pokusům některých států zapojených do tohoto příběhu to ututlat,“ sdělil mluvčí Dmitrij Peskov.

Dlužno ovšem dodat, že Putinův režim této verzi nevěří. Stále trvá na tom, že „teroristický čin“ zinscenovaly Spojené státy. Pozoruhodný postoj od administrativy, jež zorganizovala a nikdy nepřiznala teroristické výbuchy ve Vrběticích.

Jakoukoli verzi, včetně možné ruské stopy, bude obtížné dokázat, a proto současný vývoj slouží hlavně těm, kteří se snaží zvrátit západní podporu Ukrajině. Putin navíc prohlašuje, že je možné baltskou trasu obnovit, což je hlavně v jeho zájmu.

Oprava plynovodů v hloubce 80 metrů by nebyla ani technicky příliš náročná, jenže Nord Stream se stal mementem závislosti Německa a dalších evropských zemí na ruských surovinách, což se po ruské invazi vyjevilo jako hazardní omyl.

Tento omyl je o to nepochopitelnější, že projekt Nord Stream 2 vznikl proti vůli některých evropských vlád po anexi Krymu, kdy Putin otevřeně odkryl mocenské karty. A dnes je to hlavně Německo, kdo doplácí na tragickou energetickou politiku posledních vlád. Snaha získat levnější plyn z Ruska jej vyšla hodně draho.

Proto mají něco do sebe slova polského premiéra Donalda Tuska, který s ohledem na dlouhodobou německou podporu baltské trasy vzkázal „všem iniciátorům a patronům plynovodů Nord Stream 1 a 2, že jediné, co by dnes měli udělat, je omluvit se a mlčet“.

Jak projekt vznikl?

Smlouvu o výstavbě plynovodu Nord Stream 1 podepsaly ruský Gazprom vlastnící 51 procent akcií a německé koncerny BASF a EON v září 2005. Za důvod jeho spuštění bylo paradoxně vydáváno posilování energetické bezpečnosti Německa a středoevropských zemí. Putin dal později této naivitě ráznou lekci.

Hlavním tahounem projektu byl tehdejší sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder (SPD), jehož vláda se zaručila za financování německými bankami. Schröder poté předal projekt nastupující kancléřce Angele Merkelové (CDU/CSU), za jejíž vlády byla první větev plynovodu otevřena v roce 2011.

Už tehdy proti němu marně protestovaly Ukrajina, Polsko a pobaltské země. Trasa plynovodu je obcházela a obávaly se negativních ekonomických dopadů. Německo však jejich souhlas nepotřebovalo.

Kdo pohřbil Nord Stream?

Výstavba druhé větve plynovodu Nord Stream 2 byla zahájena v roce 2015 navzdory kritice Spojených států, že tím Německo příliš posiluje energetickou závislost na Rusku. Pokračovala i po vyhlášení amerických sankcí na společnosti, jež se projektu účastnily. Lze sice poznamenat, že Spojené státy tím hájily vlastní obchodní zájmy, nicméně s odstupem času se ukazuje, že jejich pohled byl prozřetelnější.

Tlak na německou vládu se stupňoval a spuštění druhé linie plynovodu stále oddalovala. Po ruské invazi už nebylo co řešit a jeho provozovatel krátce poté zkrachoval. Evropské země se zaměřily na dramatické snížení závislosti na ruských dodávkách plynu a ropy.

Explozím v Baltském moři předcházely turbulence z ruské strany, která pochopila, že se původně několikadenní „speciální vojenská operace“ vyvíjí jiným směrem. Gazprom v červnu 2022 dramaticky snížil dodávky plynu s vykonstruovanými důvody přes Nord Stream o více než polovinu. Koncem srpna zavřel toky úplně a kremelská propaganda avizovala drastické dopady na mrznoucí evropské domácnosti.

Teprve o měsíc později došlo k poškození obou plynovodů v době, kdy touto trasou žádný plyn z Ruska do Evropy neproudil. Nord Stream tedy jako první pohřbil Putin. Použil jej jako nástroj vydírání bez ohledu na ekonomické dopady v evropských zemích, jelikož ceny plynu v té době dosáhly rekordních hodnot. Na to by se nemělo zapomenout, stejně jako na hlavní strůjce Nord Streamu.

Putinova opora Schröder

Gerhard Schröder je dodnes označovaný za blízkého přítele Vladimira Putina. Po odchodu z kancléřského postu plynule přešel do služeb Putinova byznysu. Je předsedou výboru akcionářů společnosti Nord Stream AG a dohlížel na výstavbu obou plynovodů.

Kromě toho byl šéfem dozorčí rady státní energetické společnosti Rosněfť, z níž musel po tlaku svých kolegů v SPD odstoupit. Další funkce si však ponechal a neúspěšně dopadly i snahy o jeho vyloučení.

Schröder se přátelství s Putinem navzdory ruským válečným zločinům nevzdává ani dnes. „Myslím, že by bylo špatné zapomenout na všechny pozitivní události mezi námi v minulosti v politice,“ řekl v dubnu v rozhovoru pro agenturu DPA.

Bývalý kancléř má za to, že vztahy s Putinem mohou být i nadále užitečné, a vyzývá k mírovým jednáním. Sám se o to pokusil už v březnu 2022, když odcestoval do Moskvy vyjednávat s Putinem. Neúspěšně a jen tím vyvolal masivní nevoli spolustraníků.

Putinův agent Stasi

Ve schématu plynovodů Nord Stream je velmi důležitá ještě jedna kontroverzní osoba. Je jí Matthias Warnig, považovaný za nejstaršího německého přítele prezidenta Putina a nejaktivnějšího Němce v obchodních vztazích s Ruskem.

Warnig je bývalý agent Stasi. V devadesátých letech se stal bankéřem a obchodním manažerem. Od té doby zasedal v dozorčích radách mnoha německo-ruských bank a společností, mimo jiné v Rosněfti se Schröderem.

Warnigovy dávné kontakty s bývalým agentem KGB Putinem zmínilo ještě před invazí i video Nadace proti korupci Alexeje Navalného, odhalující rozsáhlou korupci kolem výstavby Putinova paláce na černomořském pobřeží.

Nejdůležitějším Warnigovým angažmá v německo-ruských vztazích je řízení společností obou plynovodů. Byl jednatelem společnosti Nord Stream 2, předtím deset let vedl jejího předchůdce, který položil první plynovod přes Baltské moře.

Evropa už Nord Stream nepotřebuje. Na tomto křiklavém příkladu se však dá doložit, že si Putin dokázal najít správné spojence k prosazování svých ekonomických zájmů. Dnes už to bude mít složitější, i když vstávají noví bojovníci.