Viliam Buchert: Jednání politiků při povodních v ničem nepřipomínalo chaotické řízení Andreje Babiše
V říjnu 1974 mé rodné město překvapila velká povodeň. Jako čtrnáctiletý teenager jsem fascinovaně z vyvýšené železniční tratě koukal, jak voda unáší prázdný autobus a jak pak hladinu brázdí vojáci v obojživelných obrněných vozidlech. Komunistické úřady občany před katastrofou nevarovaly. Asi doufaly, že velké deště nějak přejdou. Nepřešly. Část města byla živlem poničena.
O třiadvacet let později mě šokovaly smutné výjevy na Moravě, kde voda způsobila smrt padesáti lidí a pohltila mnoho obcí a měst. I tehdy selhaly instituce. Chyběly protipovodňové plány, porušování bezpečnostních předpisů bylo velmi rozšířené, potřebná těžká technika byla naprosto nedostatečná, koryta řek a potoků se nacházela v zanedbaném stavu. Selhal i výstražný systém. Obstála jen armáda a dobrovolníci. Politici na celostátní i místní úrovni se pak zapřísahali, že proti povodním se vybuduje „rozhodná ochrana“. Ano, něco se udělalo, ale některé záměry se nenaplnily dodnes. Tragédie ovšem vedla ke vzniku integrovaného záchranného systému. Zákon o něm byl porozen v roce 2000.
Když se v roce 2002 hnala další vodní apokalypsa Českem, byla proto už reakce státu, záchranného systému i samospráv lepší. Ale pořád nebyla dostačující. V minulých dnech, kdy nás opět postihly povodně, byl mnohokrát připomínán i jeden z nejhloupějších, nejskandálnějších a ve svých důsledcích nejnebezpečnějších výroků polistopadové historie, když pražský primátor Igor Němec během tisícileté povodně večer 13. srpna 2002 v rozhovoru pro Českou televizi řekl: „Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány plní své úkoly, jak mají... To, o kolik voda stoupne, asi není v tuto chvíli důležité, protože jestli to je o 20, 10 centimetrů... Důležité je, že se ta zatopená plocha rozšiřovat nebude.“ Druhý den se část metropole ocitla pod vodou, vytopeno bylo i metro. Byla to výjimečná katastrofa. Byl na to mučivý pohled. Nemluvě o dalších mnoha velkých neštěstích jinde v zemi. Politici se opět zapřísahali, co se vybuduje a co se změní. Mnohé se skutečně změnilo. Ale opět nebylo naplněno to, co bylo slíbeno.
Povodně v roce 2013 se pak staly dalším testem, co všechno lze zvládnout, vydržet a co máme připravené na obranu. Už to bylo lepší, fungovalo již včasnější varování i zadržování vody a vypouštění v přehradách.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!