Kraje vám ani nevrátí to, co vám vláda vzala. Víkendové volby ani nejsou referendem proti vládě
O víkendu se odehrají krajské volby, z nichž vzejdou nová složení krajských zastupitelstev pro následující čtyři roky. Krajská zastupitelstva posléze zvolí krajskou radu v čele s hejtmanem, tzv. krajskou vládu.
V rámci předvolební kampaně se vyskytují témata, která nemají s krajskou politikou, resp. s pravomocemi krajských zastupitelstev, téměř žádnou spojitost. Ústava a další zákony (zejména zákon o krajích) specifikují, jaké konkrétní pravomoci kraje smějí – dle slov Ústavy vyšší územní samosprávné celky – vykonávat. Kdyby čtenáře konkrétní shrnutí laickým jazykem zajímalo, nechť nahlédne do příslušné brožurky ministerstva vnitra.
Vrátíme vám, co vám vláda vzala
Hnutí ANO přišlo s hlavním volebním sloganem, že občanům vrátí to, co jim vláda vzala. Možná hezký výrok, s kterým však ANO přišlo příliš brzy: sněmovní volby jsou až příští rok. Než pitvat, co vláda občanům doopravdy vzala a nevzala, navrhuji tuto argumentaci odmítnout prostou logikou. Jestliže něco udělala centrální vláda, tak to stejně tak musí centrální vláda napravit. Jednoduchý příklad na důchodech: snížila-li Fialova vláda valorizaci důchodů, tak její zvýšení může opět udělat pouze vláda, nikoliv kraje. Opravdu žádný hejtman nedokáže občanům doplácet snížený důchod.
Obecně hnutí ANO takto zcela nepatřičně degraduje veškerou vážnost krajské politiky. Přece jen vše není jen o centrální politice v Praze mezi vládou a opozicí. A také to, že nějak jedná určitá vláda, neznamená, že stejně budou jednat i jejich kandidáti na hejtmana. Celý tento narativ o referendu proti vládě, jenž se (mimo)parlamentní opozice snaží vykreslit, je v jádru negativní. V těchto volbách si voliči nezvolí sociálnější vládu ani vládu, která sníží schodek státního rozpočtu. Krajské volby totiž pouze určí, jakým směrem se – v konkrétním kraji – povede doprava, školství nebo zdravotnictví.
Je totiž jasné, že v případě, kdy by se hejtman pokoušel jaksi dotovat občany z krajského rozpočtu – třeba jak se David Rath snažil kompenzovat poplatek u lékaře; tak by nezbyly peníze na jiné věci: zlepšování krajské dopravní sítě, fungování krajského zdravotnictví nebo rozšiřování školních kapacit. Veškerá akce totiž přinese i reakci, a proto je mimořádně neprozíravé utrácet krajské prostředky za věci, jež má řešit (a taky je má v kompetenci) centrální vláda.
Velké téma: Doprava
Naopak výstavba a údržba silnic II. a III. třídy patří mezi nejvýraznější pravomoci krajů. Musím však dodat, že jde jen o tento typ silnic a v žádném případě nejde o dálnice. Opravdu žádný kandidát, i když to mnohokrát slíbí, nezařídí rozšíření dálniční sítě ve vašem kraji. Ani dálnici do Vídně tyto volby neovlivní.
A takto lze pokračovat vzhledem ke krajskému zdravotnictví a školství. Kraje jsou totiž zřizovateli krajských nemocnic. Alespoň na tomto tématu bylo možné zahlédnout legitimní představy různých kandidátů: od závazku, že daný hejtman nemocnice za žádnou cenu nezprivatizuje, až po opak, a tedy tezi o zprivatizování krajských nemocnic. Dále ve výše zmíněném školství hraje kraj významnou úlohu, a to když zřizuje většinu středních škol a gymnázií.
V demokracii je úsudek voličů svatý a ten také – nepřekvapivě – rozhodne i v nadcházejících krajských volbách. Nechť každého voliče vede k jeho volbě jeho cesta a ono i volit tak, aby mandát nezískala nějaká konkrétní strana, je volba správná. Nicméně není nadto zvážit kandidáty vzhledem k reálným pravomocím krajů a jejich schopnosti krizového řízení.
