Superdebata v České televizi: Z poklidu vyčníval Okamurův hnojomet a kázání komunistky Konečné
Ačkoli předvolební kampaň skončila s ničivými povodněmi, formálně ji uzavřela závěrečná Superdebata České televize v Brně. Tragické události, ale nepochybně i absence Andreje Babiše, přivodily poklidnější tón diskuse, občas narušovaný agresivními výstupy radikální opozice.
Ponechme stranou dramaturgii pořadu, jejíž „dynamika“ je definovaná už jen počtem deseti účastníků. Dominantní téma povodní se dalo očekávat, je to zdaleka nejdůležitější událost poslední doby. V porovnání s běsněním dezinfoscény na sociálních sítích, zpochybňující povodně podobně jako covid, a to i z řad zúčastněných stran SPD a KSČM, byla diskuse sice zdlouhavá, ale na poměry relativně nekonfliktní.
Proč nepřišel Babiš?
Superdebaty se měli účastnit zástupci uskupení s nejvyšším volebním potenciálem, což jsou tradičně velmi nepřesné odhady nepřesných čísel. Zdaleka to ani neznamená, že se všechny pozvané subjekty dostanou do všech krajských zastupitelstev, ačkoli to tak z průzkumů potenciálu vypadá.
Nejprve ke složení debaty. Petra Fialu nahradil předseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra. Premiér se téhož dne účastnil jednání středoevropských zemí zasažených povodněmi s Ursulou von der Leyenovou v polské Wroclavi.
Výsledkem je zpráva rezonující i v debatě, že EU uvolní z kohezních fondů v přepočtu 50 miliard korun na odstraňování následků katastrofy, což není málo. Co je podstatné, tato pomoc by měla přijít co nejrychleji, a oproti jiným programům nevyžaduje spolufinancování národních vlád.
Mezi těmi, kdo nepřišli a měli přijít, byl i Andrej Babiš. V jeho případě není důvod jasný. Vyhnul se všem předvolebním konfrontacím a dal přednost rozhovoru ve své oblíbené Mladé frontě DNES, kde nehrozily nepříjemné otázky. Stěžuje si v něm na negativní kampaň Spolu, ale zároveň na vládě nenechal niť suchou.
Možná nechtěl vstoupit na „nepřátelské území“, z něhož má dosud trauma prezidentské porážky. Je ale také pravděpodobné, že vzhledem ke svým rozháraným mediálním výkonům usoudil, že by bylo prospěšnější, když zůstane stranou. Nahradila ho Alena Schillerová, která se sice snaží, ale zdaleka nedosahuje jeho dryáčnických obrátek.
Experiment se Soukupem
Předsedu Přísahy Roberta Šlachtu, jenž kandiduje do Senátu a podle pravidel se nemohl Superdebaty zúčastnit, překvapivě nahradil Jaromír Soukup. Šlachtova přítele a sympatizanta nedávno vyhodili z TV Barrandov, kterou málem dovedl k zániku.
Není jasné, co měl tento experiment znamenat. Soukup názorově reprezentoval maximálně sám sebe, stejně jako v některém z mnoha jeho už zrušených pořadů na Barrandově. Logika jeho spojení s radikální Přísahou zůstala utajena nejen kvůli jeho nezvykle smířlivému přístupu, ale i obsahu.
Soukupova nominace podtrhuje bizarnost Šlachtovy sestavy, jež není schopna vygenerovat jediného náhradníka z vlastních řad. Zkrachovalý mediální magnát, který vystřídal mnoho politických dresů, do genotypu Přísahy příliš nezapadá.
Zatímco koaliční zástupci obhajovali postup státu při zvládání záplav, opozice se snažila tento obraz nabourávat. Schillerová neopomněla pochválit Babišův kabinet, jak skvěle fungoval po tornádu na Hodonínsku. Srovnávala nesrovnatelné a pokoušela se vytvořit zdání, že jejich vláda by vše organizovala lépe a rychleji. To zní po zkušenostech s pandemií covidu jako nepovedený vtip.
Drzost Konečné a lži Okamury
Později dorazila předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Vrátila se z Evropského parlamentu, kde stihla s novým kolegou Ondřejem Dostálem z koalice Stačilo! hlasovat proti proukrajinské rezoluci přijaté drtivou většinou hlasů. Ta vyzývá všechny státy EU, aby zrušily současná omezení Ukrajiny k použití západních zbraní na ruském území.
Povodně odsunuly téma Ukrajiny na vedlejší kolej. Nemělo by ale zapadnout, že tuto rezoluci nepodpořili ani zástupci ANO. Proti ní vedle formace Stačilo! hlasovali i Babišův potenciální koaliční partner Filip Turek a Okamurův prokremelský propagandista Ivan David.
Sotva Konečná vstoupila do debaty, začala peskovat lidoveckého předsedu Mariana Jurečku, aby se nehádal jako v kostele a mlčel, když probíhá kázání. Její kázání, což zní nehorázně po desetiletích komunistické likvidace církví a jejích představitelů.
Komunistům po úspěchu Stačilo! v eurovolbách narostl hřeben. Žijí v jakési euforii, že jejich zrůdné myšlenky zahalené umírněnou rétorikou jsou zase in. Suverénní vystupování Konečné je toho důkazem.
Její drzost překonal jen Okamura, který místy spustil svůj tradiční hnojomet. „Uklidněte se, neskákejte mi do řeči,“ křičel na moderátorku. Zvýšeným hlasem útočil na vládu, že prý rekordně zdražila a zadlužila zemi, peníze určené českým lidem prošustrovala na pomoc Ukrajině a stíhačky, a teď jezdí žebrat do Bruselu. Jsou to jen lži.
Předseda SPD se nedočkal svých témat typu „dovozu afrických chirurgů“ a pokoušel se gradovat kampaň, kde přestává mít jakékoli zábrany. Ve snaze přetáhnout komunistům a klausovským motoristům spojeným s Přísahou zradikalizované voliče sklouzla k otevřenému rasismu a vyvolávání nejodpornějších protiukrajinských fobií.
Proč nemoderoval Řezníček?
Závěrečná Superdebata jen těžko zásadněji ovlivní nerozhodnuté voliče. Rozhodovat budou jiná kritéria. Přesto se nabízí jedna otázka: Proč hlavní předvolební debatu České televize nevedl její současný nejpohotovější moderátor Martin Řezníček? Na jeho moderování prezidentské Superdebaty si dodnes stěžuje Babiš. Prý mu prohrál volby, když nezvládl jeho otázku na plnění spojeneckých závazků NATO.
Řezníček přitom moderoval některé krajské debaty. Slavným se stalo virální video z Plzeňského kraje, kde po jeho dotazu ve zlomku vteřiny ztuhl úsměv kandidátovi krajské koalice Stačilo! Ondřeji Dostálovi.
„Pane Dostále, jako europoslanec jste si vybral akreditovaným asistentem muže, který po internetu šíří nebezpečné lži, a zároveň neumí anglicky,“ ptal se moderátor na angažmá proruského dezinformátora Sterzika alias Vidláka, který mu má pomáhat s propagací.
Kromě podivných Dostálových grimas se Řezníček odpovědi nedočkal. Lze však předpokládat, že by dokázal oživit i Superdebatu. Vzhledem k některým kontroverzním krokům nového vedení České televize v čele s ředitelem Janem Součkem pak vznikají pochybnosti, zda nešlo o úlitbu kritikům veřejnoprávního média.
