Krajina po bitvě: Volební výsledky překreslují politickou scénu. Vlna ANO spláchla šéfy tří stran
Krajské volby spustily dominový efekt. Vyvolaly rezignaci vedení Pirátů, Sociální demokracie a Zelených, tedy stran, které proti minulosti jen paběrkovaly. Naději na udržení postu naopak posílil lidovecký předseda Marian Jurečka. Jaká je krajina po bitvě?
Hnutí ANO sice nedosáhlo počtu hlasů jako ČSSD v éře Jiřího Paroubka za oranžového tsunami v roce 2008, kdy vyhrála ve všech třinácti krajích. Přesto vyhrálo výrazněji, než se očekávalo. O radikální proměně politické mapy svědčí mimo jiné skutečnost, že současná Paroubkova strana s ukradenou značkou ČSSD (Česká suverenita sociální demokracie) letos dosáhla jen na dva krajské mandáty.
Účinná iluze
Babišovo hnutí prokázalo, že má nejtvrdší jádro voličských skupin, což se projevilo jejich mobilizací při nízké volební účasti. Kampaň postavilo na iluzi, že v těchto volbách nejde o krajská témata, ale o vyšší důchody, nižší ceny, silnější roli státu a rušení všech úsporných reforem. Uspělo s jednoduchým sdělením, že je možný návrat do doby, kdy je nepodstatné, za jakou to bude cenu.
Je to sice iluze, ale účinná a částečně použitelná. Krajské vlády pod vedením ANO budou jistě v rámci svých možností náchylnější k rozhazování uspořených veřejných prostředků a uplácení svých cílových voličských skupin.
Výsledky voleb mají své konkrétní dopady, začaly padat hlavy. Zatímco ODS a STAN proti volbám v roce 2020 posílily o několik krajských mandátů a TOP 09 a KDU-ČSL jen několik mandátů ztratily, pětikoalice oslabila hlavně kvůli propadu Pirátů. Ti ztratili 96 mandátů z 99 proti volbám v roce 2020, kdy byli na vrcholu voličské přízně.
Ústup Pirátů
Zlom nastal po evropských volbách, kdy Piráti obhájili jediné křeslo europoslance ze tří. Přesto následné celostátní průzkumy nenasvědčovaly tomu, že se blíží tak krutý ústup v krajských volbách.
Zisk pouhých tří mandátů vedl vedení Pirátů v čele s Ivanem Bartošem k rezignaci. To je sice v této situaci pochopitelné, ale zůstává otázkou, zda za něj mají Piráti adekvátní náhradu. Jediný další výrazný politik, ministr zahraničí Jan Lipavský se do čela Pirátské strany zatím nehrne i proto, že v ní má zásadní odpůrce.
Nejhorší, co by se mohlo Pirátům přihodit, je vyvolávání vnitřních bojů a vyřizování osobních účtů, k čemuž dlouhodobě slouží veřejné Pirátské fórum.
Jen těžko by jim pomohlo opuštění vlády, po kterém volá část členské základny. Bartoš a Lipavský si to nepřejí, protože by to v této chvíli zavánělo alibismem. Navíc v době, kdy je nutné dotáhnout některé projekty, včetně problematické digitalizace stavebního řízení. Útěk z vlády by nepůsobil důvěryhodně, ovšem rozhodnutí je v jejich rukou.
Zachrání se SocDem?
Bartoš není jedinou obětí voleb. Strmý pád Sociální demokracie nezastavily po eurovolbách ani krajské volby, kde spadla o dalších 24 mandátů na 13. Světlou výjimkou je hejtmanský post Martina Netolického v Pardubickém kraji, jenž znovu kandidoval pod regionální značkou.
Michal Šmarda se vzdal funkce předsedy. Nástupcem by měl být podle něj někdo, kdo uspěl ve volbách. Kromě Netolického, který ovšem dosud kandidaturu do čela Sociální demokracie odmítal, ze známějších jmen připadá v úvahu Jan Birke nebo Jiří Běhounek.
Šmarda tak přivřel dveře náhle agilní bývalé ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, jež očividně prosazuje koaliční spojení s kryptokomunistickou skupinou Stačilo! Kateřiny Konečné. Mnozí sociální demokraté mají po zkušenostech z minulosti ze sbližování s komunisty obavy, nicméně vývoj je i v tomto směru otevřený.
K rezignaci celého vedení vedl i výsledek Zelených, kteří ztratili šest mandátů a dnes nemají žádného krajského zastupitele. Odstupující spolupředsedkyně Magdalena Davis oznámila, že volby předsednictva proběhnou v listopadu.
Přísaha vyhořela
Rezignovat naopak nehodlá Robert Šlachta, jehož hnutí Přísaha vyvolává velké očekávání po evropských volbách, kdy v jejím dresu uspěli Filip Turek a Nikola Bartůšek. V krajských volbách ovšem Přísaha podporovaná Motoristy zcela vyhořela, když rovněž vyšla s prázdnou. A je otázka, jak se tento debakl propíše do další koaliční spolupráce.
„Začínali jsme na nule, končíme na nule,“ komentoval propadák lapidárně Šlachta, který si částečně spravil chuť postupem do druhého senátního kola na Břeclavsku. Pokud by ovšem uspěl, musel by řešit svoji kandidaturu ve sněmovních volbách, což zavání podvodem na voličích.
Jásat nemohou ani Motoristé Petra Macinky, jejichž jediný kandidát v senátních volbách Boris Šťastný vypadl už v prvním kole na Praze 12, kde vyhrál o parník jeho hlavní soupeř Pavel Fischer. Šťastný, jehož podpořili i Václav Klaus a Miloš Zeman, se sice raduje, že získal 25 procent hlasů, ale jedině díky tomu, že ho podpořilo hnutí ANO, jinak by jen příštipkařil.
Zachrání se Jurečka?
Na výsledek senátních voleb čekají lidovci. Předseda Marian Jurečka avizoval, že nebude kandidovat na říjnovém volebním sjezdu, pokud KDU-ČSL neobhájí dva europoslance, jednoho hejtmana a dva senátorské posty.
Zatím je to půl na půl. V Evropském parlamentu zůstal jen Tomáš Zdechovský. Naproti tomu krajské volby zvýšily Jurečkovy naděje. KDU-ČSL skončila na čtvrtém místě, ztratila jen čtyři mandáty a famózně obhájila post jihomoravského hejtmana Jana Grolicha na kandidátce Spolu. Grolich naznačil, že proti Jurečkovi nepůjde.
Blízko je i splnění třetího cíle uhájit dva senátory, přičemž jedním z nich je už nyní paradoxně jeden z jeho rivalů Jiří Čunek. Další jsou ještě ve hře. Čunek však současně výrazně zaostal za ANO v souboji o zlínské hejtmanství. Přitěžuje mu i jeho opoziční role v KDU-ČSL, kdy je stále nejasnější, zda je či není ve vládním táboře. Této situace by mohl využít Jurečka, pokud by se rozhodl znovu kandidovat.
Jedno však platí určitě. Vládní koalice, pokud chce v klíčových volbách příští rok uspět, musí velmi rychle najít cestu, jak oslovit své potenciální voliče, kteří nyní zůstali doma. Řešením ale nebude fragmentace politické scény po slovenském vzoru, vyhovující některým stoupencům koalice s hnutím ANO.
