Pavel Páral: Ekonomicky zcela jiné povodně. Stát má na pokrytí škod peněz dost
Lidské tragédie jsou nevyčíslitelné, nicméně škody vzniklé povodněmi vyčíslitelné jsou. A bude třeba je zaplatit. Jejich výše se však budeme dopočítávat ještě dlouhé týdny. Podobně jako v letech 1997 a 2002. A bude to něco stát samozřejmě i státní rozpočet. K čemu by nám stát byl, kdyby účinně nepomohl občanům po živelních katastrofách.
Nejdříve je třeba to nějak odhadnout a sehnat peníze. Ministr financí Zbyněk Stanjura už ohlásil, že ještě letos nechá sněmovnou zvýšit výdaje o třicet miliard a příští rok bude počítat s dalšími deseti. Pokud se vše nespotřebuje, nesmí se to utratit v dalších výdajích, ale snížilo by to nakonec o kousek finální deficity.
Těžké porovnání
Na první pohled se to zdá jako přestřelený odhad. Státní výdaje v historii uhradily zhruba čtvrtinu všech škod. Naprostou většinu zaplatily pojišťovny, menší část hradili i postižení z úspor a část zdevastovaného území velmi lukrativně zhodnocovali i privátní investoři. To byl třeba osud pražského Karlína, který měl ještě od Rakouska pověst pochybné pražské čtvrti. Dnes je jednou z nejlepších adres a sídlem mnoha začínajících i již prosperujících technologických firem, které odtud vyrážejí do světa. Přejme stejný osud Opavě, Krnovu či Bohumínu, nicméně do té doby je daleko a teď je čas vysypat peněženku.
Povodně v roce 1997 způsobily škody 63 miliard korun a ty v roce 2002 o deset miliard více — ovšem v tehdejších cenách. Podle propočtu ekonomů na dnešní ceny to bylo v obou případech něco pod 150 miliardami. Jenže zničené nemovitosti podražily ještě podstatně více. Petr Bartoň ze společnosti Datarun spočítal, že v dnešních cenách nemovitostí by tehdy šlo o sumy 225 a 252 miliard, a to už je Stanjura se svým odhadem spíše někde níže a počítá zřejmě s tím, že letošní škody nebudou tak rozsáhlé.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!