Petr Havlík: Několik postřehů k víkendovým volbám aneb Stále platí, že za chyby se platí
20. a 21. září 2024 proběhly další volby – krajské a 1. kolo senátních voleb do jedné třetiny Senátu. Účast byla historicky nejnižší, v krajských volbách cca 32 % a v senátních pro první kolo to bylo asi 30 %. Vzhledem k velmi nedávným ničivým povodním je to účast i tak vyšší, než se očekávalo.
Vítězem voleb je bezpochyby hnutí ANO, kterému se podařilo z těchto voleb učinit referendum o vládě Petra Fialy. Druhým vítězem je jihočeský lídr ODS Martin Kuba, který svoji kampaň jel jako sólo projekt. Prezentoval svoje úspěchy a svoji vlastní pozici v kraji i v čele asociace hejtmanů. Vymezil se vůči koalici Spolu a de facto i vůči vládní pětikoalici. Odmítl hrát kartu Antibabiš. Za vítěze lze považovat i hejtmana jihomoravského kraje, lidovce Jana Grolicha, který stál v čele kandidátky koalice Spolu, a to jako výrazná osobnost i nedávných povodní. Vítězové jsou rovněž senátoři, kteří vyhráli již v prvním kole. Mezi těmi, kteří neuspěli, dominují Piráti, kteří z 99 krajských mandátů obhájili pouze 3. Voliči neocenili jejich vládní angažmá, které je dosti problematické.
Piráti ztratili svůj protestní aktivistický étos. Momentálně jsou vnímáni jako ti, kteří se papalášsky přisáli na erární zdroje a se čtyřmi poslanci a třemi ministry těží ze svých pozic a často s ostatními členy vlády více rivalizují, než kooperují. Piráti také logicky doplácejí na nepočetnou členskou základnu, absenci osobností v regionech a některé excesy v interní komunikaci. Slovo vděčnost v politice neplatí, což teď zažívá předseda Pirátů v plné síle. A taky platí, že za chyby se platí.
Vládní pětikoalice svůj potenciál již vyčerpala. Protestní hlasy proti vládě jsou pochopitelné a bylo možné je v těchto volbách očekávat. Babiš nejprve oslabil pravici, pak vyluxoval levici a nyní posbíral také hlasy malých protestních stran. Poněkud instantní hodní kluci z vlády v čele s premiérem nepochopili, že klíčové pro jejich budoucnost bude to, jak zvládnou výzvy v domácí politice, jak dokážou voliče oslovit se svými výsledky práce při správě země. Oslnění ze zahraniční politiky doma nefunguje, a to jak té bruselské, tak také naše až příliš horlivé postoje vůči Ukrajině.
Babišovci jsou schopni tato témata úspěšně otáčet ve svůj prospěch. Trendy jsou v mnoha oblastech alarmující. A naznačují možný vývoj směrem k parlamentním volbám v příštím roce, v nichž půjde o hodně. Volby v příštím roce budou mít zcela jistě mnohem větší volební účast a bude se volit i v Praze, ale i tak se zdá, že první pozice je již bohužel určena. Pak bude záležet na tom, kdo a s kým je schopen a ochoten sestavit koalici a vládní většinu. Je třeba vnímat i to, že „permanentní válečný stav“ na naší domácí politické scéně příliš neprospívá stabilitě a předvídatelnosti země. Neprospívá ani domácímu byznysovému prostředí, vytváří nejistotu i v sociální oblasti a v mnoha citlivých tématech, jako je zdravotnictví, školství aj.
Předsedovi vlády bych doporučil změnu v prezentaci vlastní práce. Zásadní pochybení členů vlády je třeba řešit zásadním způsobem. „Politická obhajoba“ účelové pětikoalice neobstojí. Za příklad lze uvést digitalizaci stavebního řízení v gesci místopředsedy vlády a ministra MMR. Voliči mají pocit, že ti nahoře si jedou svoje hry, a to bez ohledu na veřejné mínění. Nemyslím si, že je nezbytně nutné očekávat již dopředu v ČR podobný vývoj, jaký teď vidíme v Maďarsku a na Slovensku. Přiznejme si však, že už dávno nejsme nejlepším žákem z nejhorší třídy, míněn bývalý východoevropský blok. V mnoha tématech nám ujel vlak. Je nejvyšší čas si to říct na rovinu. Zbývá už jenom rok, kdy se však dá ještě něco udělat, a to v podpoře domácího průmyslu, v energetice a vlastně ve všech oblastech správy země.
ODS by měla dbát na fungování strany jako instituce. Její kandidáti pro parlamentní volby 2025 se musí již nyní profesionálně připravovat. Centrála strany musí umět připravit analytické podklady pro politická rozhodnutí a ty pragmaticky a profesionálně prezentovat na všech úrovních. Příprava na kampaň by měla začít ihned s jasně vymezenými kompetencemi. ODS se musí otevřít a posílit. Antibabiš stačit nebude. ODS by měla umět prezentovat reálné výsledky své práce.
Vládě doporučuji několik personálních změn pro vyčištění interní atmosféry a vyslání signálu[1] veřejnosti. Předseda vlády by měl vědět, kde ho bota tlačí. Je třeba si to odpracovat. Jinak to může budit zdání, že stávající model vládnutí je jen jako, a to na způsob autopilota, což zcela jistě nevěští nic moc dobrého. Tyto volby jsou varovným signálem, tak netvrďme, že to vlastně tak špatně nedopadlo, to je nejen nepravdivé a hloupé, ale především nebezpečné a někdy i směšné. A to nejsou správné signály pro budoucí voliče. Vládě a ODS svítí všechny varovné kontrolky! Dobrý politik by měl být dobrým prodavačem naděje. To je to, co potřebují vidět a slyšet budoucí voliči. Pak jsou ochotni i uvěřit tomu, že jimi zvolení politici budou svůj mandát brát jako službu veřejnosti, a nikoliv jen jako zdroj vlastní obživy a „uspokojování nějakých zájmů“.
