Přísaze se zadřel motor. Šlachtovo lavírování, jestli se vymezovat proti ANO, je bizarní kabaret
Česko je laboratoří politického bizáru. Příkladem je neústrojné spojení hnutí Přísaha s Motoristy, jež uspělo v evropských volbách, ale propadlo v krajích. Šéf Přísahy Robert Šlachta teď předvádí záhadné skeče, jak se vymezovat proti ANO, se kterým chce vládnout.
Nečekaný úspěch koalice Přísaha/Motoristé ve volbách do Evropského parlamentu, kam pronikli Filip Turek a prakticky neznámá Nikola Bartůšek z Přísahy, vyvolal velké očekávání. Někteří politologové dávají novému spojení šanci etablovat se na politické scéně, ačkoli evropské volby jsou po všech stránkách specifické.
Voliče to nebavilo
Ošidnost těchto prognóz ukázaly krajské volby. Přísaha s podporou Motoristů, povzbuzená i některými průzkumy, postavila kandidátky v deseti krajích. Její šéf, policejní plukovník ve výslužbě Robert Šlachta nešetřil optimismem.
„Úspěch bude dostat se do zastupitelstva. A jestli třeba v Jihomoravském kraji, kde máme jako jedničku zkušeného Petra Vokřála, zasáhneme do skládání krajské rady, tak to bude jen dobře,“ prohlašoval před volbami, když zmínil hlavní tahák Přísahy, bývalého brněnského primátora za hnutí ANO.
„Motoristé zatím teprve budují svou krajskou strukturu, takže jsou jejich osobnosti na naší kandidátce. A uvidíme, jestli to bude voliče opět bavit,“ reagoval na dotazy, proč nejde Přísaha v otevřené koalici s projektem mluvčího Václava Klause Petra Macinky.
Voliče to evidentně nebavilo. Krajské volby skončily pro Přísahu katastrofou, vyšla naprázdno. Neuspěla ani na jižní Moravě, kde Vokřál získal 3,8 procenta hlasů. Ukazuje se, že jeho bývalí voliči dávají přednost značce ANO a přeběhlictví příliš nefunguje.
To samé platí pro bývalého ministra kultury Antonína Staňka, původně člena ČSSD, který jako lídr Přísahy v Olomouckém kraji dopadl ještě hůř. Oslovil jen 2,4 procenta voličů. Staňkovo odvolání z vlády, které několik měsíců blokoval prezident Miloš Zeman, se stalo roznětkou politické krize. Tím výčet známějších kandidátů Přísahy končí.
Šlachtovo angažmá kontroverzního Staňka, jenž měl názorově vždycky blízko k okruhu komunistů, svědčí o personální vyprahlosti jeho hnutí, což sám přiznal po volbách. Za normálních okolností by předseda takto neúspěšného subjektu rezignoval. Přísaha je ovšem postavena na jejím zakladateli a vůdci a jeho odchodem by okamžitě zanikla.
Slabá senátní náplast
Šlachtu může částečně utěšovat postup do druhého kola senátních voleb na Břeclavsku, i když neskrývá roztrpčení. Jeho šance jsou však nejisté. Protikandidáta Miloslava Janulíka z ANO jistě podpoří i voliči komunistů a SPD, zatímco voliči pětikoalice nemají důvod přijít ve druhém kole k volbám. Prašť jako uhoď.
I kdyby Šlachta uspěl, stejně by se zaměřil na volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Svůj mandát by jako nezařazený senátor používal jen jako platformu pro osobní zviditelnění, podobně jako Jana Zwyrtek Hamplová.
Tím se dostáváme k budoucnosti Přísahy a jejího spojení s Motoristy. Po eurovolební euforii se tandemu zadřel motor. Ani hvězda Motoristů, bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, jenž dostal nebývalý mediální prostor, nedopadl podle očekávání.
Vypadl s Pavlem Fischerem už v prvním kole a jeho 25 procent hlasů zkresluje podpora hnutí ANO a nepočetná konkurence. Šťastný by asi udělal nejlépe, kdyby jako Babišův sympatizant rovnou vstoupil do ANO a nehrál stínové divadélko ve virtuálním spolku bez členské základny.
Přirození spojenci ANO
Motoristé a Přísaha mají jeden hlavní společný jmenovatel – vstoupit do vlády jako junior partner po boku ANO. Klausův okruh jej považuje za přirozeného spojence. Jenže krajské volby ukázaly, že opoziční voliči dávají přednost kovářovi před kováříčky, jimž ukázali záda i převlečení komunisté a rasistická SPD.
Toto riziko si zřejmě uvědomuje i Robert Šlachta, který nahlas přemítá o tom, jak z této znepokojivé šlamastyky vybruslit.
„Musíme být v protestní nótě alternativou vedle Babišova ANO. Naším úkolem je dostat se vedle nich, musíme být odolnější než oni. Když stoupá ANO, my klesáme, máme podobný elektorát. Ale zase musíme najít nějakou vhodnou cestu. Když je budeme kritizovat, budeme na tom jenom hůř. Musíme to stavět na tom, že jsme odbornější než oni, mladší a nejsme tak unavení,“ rozvíjí téma „ani nahá, ani oblečená“.
Tomu se říká nepolitická politika. Snaha o alternativu v protestním spektru, ale současně nevymezování proti hlavnímu konkurentovi ve stejném voličském revíru, abychom ho zbytečně nepodráždili, je projevem politického amatérismu.
Nabízí se také otázka, kde má Přísaha své odborníky. Zatím se její aktéři v minulosti projevili jen jako „odborníci“ na policejní převraty a žalostné výsledky u soudů v mediálně přeexponovaných kauzách.
Kam kráčí spojenectví s Motoristy?
V tuto chvíli je i nejasné, zda bude pokračovat koalice Přísahy s Motoristy ve sněmovních volbách. Šlachta i Macinka prohlašovali, že tyto úvahy budou na stole po krajských volbách. Jenže ten stůl je prázdný a první trhliny se projevily už před volbami.
Příznivci Václava Klause a spolupráce s ANO uspořádali konferenci Pátek třináctého na české pravici, kam Motoristé nepozvali zástupce Přísahy. „Kdyby nás někdo chtěl vyměnit, tak ať vymění. Já zase na některé tyto pravicové politiky neslyším,“ reagoval dotčeně Šlachta, který se už vidí ve vládě.
„Chci se stát ministrem vnitra. Asi by nemělo být špatné to takhle na rovinu říct. Já se na to dlouhodobě připravuji,“ přiznal před volbami, přičemž připustil koalici s ANO. Tím de facto přiznal, že použil své policejní kauzy jako odrazový můstek do politiky.
Vztahy Šlachty a Babiše procházely pozoruhodnými peripetiemi. Potkávali se už před vstupem majitele Agrofertu do politiky a jejich cesty se protnuly v boji o policejní reorganizaci mezi ANO a ČSSD. Šlachta opustil policii a tehdejší ministr financí ho zaparkoval v Celní správě.
Šlachta očekával, že se do policie vrátí na vyšší posty. To se nestalo, a proto otráveně opustil státní správu. V roce 2020 se nechal slyšet, že udělal „největší hovadinu“, když věřil Babišovi. „Uvěřili jsme tomu, že chce vymýtit korupci. On si mě kolem reorganizace vzal do huby a já mám stigma Babišova člověka.“
Rok poté založil Přísahu a Babiš ho už tehdy považoval za svého spojence. Jenže volby dopadly jinak a Přísaha nakonec odčerpala ANO hlasy potřebné pro vládní většinu. Dnes se historie opakuje, proto stále nelze vyloučit paroubkovský scénář. V krajských volbách v roce 2008 vyhrála ČSSD ještě drtivěji, ale nakonec nesestavovala vládu.
Šéf ANO si sice svůj B-tým Přísahy a Motoristů zatím navenek hýčká, ale výsledky krajských voleb ho nepochybně navnadily, že nejjistější by byla jednobarevná vláda ANO. Se všemi spojenými riziky.
