Referendum o vládě v Senátu narazilo. ANO vyhrálo, ale nezopakovalo lavinu z krajských voleb
Jak lze také číst výsledky senátních voleb? Hnutí ANO zvítězilo svým historicky nejlepším výsledkem, ale Andrej Babiš chtěl jistě v současné atmosféře mnohem víc. Tektonické posuny v rozložení Senátu nejsou zásadní, referendum o vládě opozici neprošlo.
Shrňme fakta a některé souvislosti. Hnutí ANO senátní volby vyhrálo, ale navzdory některým komentářům nepotvrdilo ve druhém kole triumfalistické tažení z krajských voleb. Neodpovídá tomu ani historické srovnání, ani současnost. Pokud mělo senátními volbami pokračovat referendum o vládě, opozice navzdory očekávání neuspěla.
ANO vyhrálo, ale…
Hnutí ANO získalo 8 mandátů, což je jeho nejvyšší historický zisk a posílilo svůj společný senátorský klub se Sociální demokracií na 13 křesel. Tím se o jeden mandát posune na třetí místo před senátorský klub KDU-ČSL. Z tohoto úhlu pohledu je to jistě úspěch.
Druhou stranou mince je skutečnost, že ve druhém kole ANO proměnilo jen 6 vítězství z 19 postupů, pokud přičteme společnou kandidátku se SocDem Karin Podivinskou v obvodě Brno-město. Zatímco v prvním kole spojeném s krajskými volbami nepřišli vládní voliči, ve druhém kole poklesla s jedinou výjimkou ve všech obvodech účast voličů ANO.
Pokud se objevují hodnocení, že se ANO naučilo druhá kola, pravda je někde uprostřed. Jistě uspělo lépe než v minulosti, ale žádné senátní tsunami, jak je známe z minulosti, se nekonalo. Stačí si připomenout výsledky ČSSD v roce 2008, kdy dosáhla v opozici rekordních 23 mandátů. Další zisky vítězů mezi 11 až 18 mandáty (ČSSD, ODS, Čtyřkoalice) byly spíš pravidlem, než výjimkou.
Andrej Babiš po krajské euforii jistě čekal větší nálož. O tom svědčí i jeho chladnější reakce, neporovnatelná s výsledky voleb do krajských zastupitelstev. Dvě třetiny jeho želízek v ohni neuspěly, mezi nimi překvapivě těžké váhy jako dosavadní předseda senátorského klubu Miroslav Adámek na Šumpersku.
Pro šéfa ANO musí být nepřiznanou hořkou pilulkou, že neuspěli ti kandidáti, které podpořil osobně. Heleně Válkové v benešovském obvodu nepomohl ani bizarní taneček s předsedou. Dalšími poraženými s exkluzívní podporou jsou kromě Karin Podivinské Igor Karen (Mladoboleslavsko), Drahoslav Ryba (Třebíčsko) a Miloslav Janulík (Břeclavsko).
ANO si může vzhledem k posílení klubu nárokovat místopředsednický senátní post, na který má právo. Je ovšem zarážející, že Babiš chce nominovat Janu Mračkovou Vildumetzovou, která rovněž usiluje o hejtmanskou funkci v Karlovarském kraji.
Nelze zapomenout, že před dvěma lety musela rezignovat z postu místopředsedkyně sněmovny kvůli úzkým vazbám na jednoho z klíčových obviněných v kauze Dozimetr Zakaríju Nemraha. Těžko si lze proto představit, že by prošla senátní tajnou volbu. Nebo se snad něco změnilo v atacích ANO na aktéry kauzy Dozimetr, která jde k soudu?
Koalice udržela většinu
Strany vládní koalice mírně oslabily, ale udržely většinu nejen v Senátu, ale i v těchto volbách. Jakkoli jsou každé volby specifické, jejich výsledky bývají často srovnávány. V tomto ohledu dopadly senátní volby pro koalici lépe než krajské, ale i než evropské volby.
V eurovolbách se často operovalo poměrem hlasů opozice versus vláda 12 ku 9 jakožto důkazem vládní porážky. V senátních volbách je tento poměr obrácený v poměru 16 ku 10 v neprospěch opozice. Obhajující senátor Přemysl Rabas z klubu SEN 21, jehož ve druhém kole proti komunistovi Jaroslavovi Komínkovi podpořily všechny vládní strany, navíc dříve hlasoval spíš se senátní většinou.
Pokud můžeme použít příměr k referendu o vládě, který dnes v souvislosti se senátními volbami už nikdo neopakuje, tak opoziční tsunami vypadá trochu jinak. Stačí si připomenout volby v roce 2020, kdy vládní koalice ANO - ČSSD získala jediný mandát, nebo rok 2018, kdy stejná vláda dosáhla jen na dva senátory.
Koalice Spolu, především klub ODS – TOP 09, několik senátorských křesel ztratila. Ani největší optimisté ovšem vzhledem k výchozí základně před šesti lety neočekávali, že v současné vyhrocené situaci posílí.
Jelikož do tohoto klubu vstoupí Pavel Fischer a Břetislav Rychlík, bude tento klub stále nejsilnější s 29 mandáty před druhým STAN (18 křesel), což mu umožňuje požadovat post předsedy Senátu pro Miloše Vystrčila. Vzhledem k přetrvávající dvoutřetinové vládní většině v Senátu se nedá očekávat žádné překvapení.
Oslabení klubu ODS – TOP 09 mohlo být soudě podle výsledků v jednotlivých obvodech částečně způsobeno nedohodou zástupců Spolu v řadě obvodů, kde kandidovali proti sobě. Poměr samostatné kandidatury proti společné byl vyšší než před dvěma lety, a je to spíš argument pro pokračování této koalice do sněmovních voleb, nikoli pro její rozbíjení.
Debakl antisystému
Dobrou zprávou je debakl antisystémových subjektů. Do druhého kola pronikli jen tři jejich zástupci, přičemž překvapivě uspěl jediný Róbert Šlachta. To je facka nejen vládním stranám, ale i hnutí ANO, se kterým chce jakobínský plukovník ve výslužbě vstoupit do vlády. V Senátu bude spíš nezařazeným solitérem, jenž se bude podobně jako Jana Zwyrtek Hamplová, o které je slyšet stále méně, vymezovat proti všem.
Z hlediska etablování protestní Přísahy, jež v krajských volbách vyšla naprázdno, Šlachtovo zvolení příliš mnoho neznamená. Je to hnutí jednoho muže, který těžil ze své známosti v břeclavském obvodu. Uspěl hlavně proto, že jeho soupeř Janulík z ANO rovněž nedokázal přivést k urnám ani všechny svoje voliče z prvního kola.
V senátních volbách neuspěli převlečení komunisté v koalici Stačilo!, ani rasistický projekt SPD Tomia Okamury, které měly ve druhém kole po jednom zástupci. Senát tak bude nadále ve srovnání se sněmovnou poklidnější zónou bez extremistických výstřelků.
Senátní volby přibrzdily euforickou opoziční vlnu a dopadly pro vládní koalici lépe, než mohla po prvním kole očekávat. To však není důvod k nějakému uspokojení. Především krajské volby ukázaly, že musí tvrdě zapracovat, aby přivedla ke klíčovým sněmovním volbám v příštím roce mnohem víc váhajících či zklamaných voličů než letos.
