Petr Havel: Udrží se v ČR tradice podzimních výlovů a předvánočních prodejů ryb z kádí?
Postupující změny v pohledu části veřejnosti na ochranu přírody a v ní žijících živočichů se mohou v budoucnosti dotknout mimo jiné také našich rybářských tradic. Zatím ne zas tak intenzivní diskuse se již mimo jiné týkají prodeje kaprů z kádí v předvánočním období, obecně ale také zacházení s ulovenými rybami před jejich prodejem koncovým zákazníkům.
Mezi mnohaleté naše tradice přitom patří podzimní výlovy rybníků spojené s účastí veřejnosti a prodejem čerstvě vylovených ryb bezprostředně po výlovu přímo „na hrázi“. Takových výlovů se každoročně koná několik desítek, a kromě prodeje ryb jsou někde také spojeny s doprovodným, obvykle osvětově zaměřeným programem, nebo s ochutnávkou pokrmů z tuzemských sladkovodních ryb. Tradiční podzimní výlovy letos odstartovaly doslova před několika dny, v posledním týdnu měsíce září.
Ve většině případů se nicméně s účastí veřejnosti nepočítá, množství lovených rybníků dosahuje několika set, přičemž doprovodný program je připraven pouze na několika desítkách z nich. Pro potenciální návštěvníky jde ale o atraktivní zážitek, který jim navíc může ušetřit také dost peněz, pokud si na místě ulovené ryby zakoupí. Svým způsobem jde o alternativu ke stále se rozšiřujícímu využití samosběrů některých zemědělských surovin, zejména ovoce a zeleniny. Také při (některých) výlovech si mohou zájemci zakoupit ryby za ceny výrazně nižší než v maloobchodech, a někdy i za nižší než na sádkách. Podstatné přitom je, že jde o čerstvé ryby, které si zájemce sám vybírá, nebo o produkty z ryb z příslušného rybářství, a tedy s jednoznačně identifikovatelným původem.
Kdo chce zažít výlov od samého počátku, musí si ale obvykle přivstat, většina výlovů začíná v sedm, maximálně v osm hodin ráno. Odměnou je ale (zvláště, když vyjde počasí) nezaměnitelná atmosféra podzimního svítání, často okořeněná ranními mlhami, z níž se vynořují rybáři na lodičkách nebo se sítěmi. V rámci doprovodného programu pak mohou návštěvníci ochutnat celou škálu rybích pokrmů, od tradičních smažených kaprů až po rybí polévku. Z ryb lze ale připravit daleko širší škálu pokrmů, jako jsou guláše, saláty nebo tataráky, a (nejen) při výlovech je tak možné rozšířit si své znalosti o možnostech zpracování ryb. Těch navíc naše populace konzumuje mnohem méně, než je ve světě i v Evropě obvyklé, přičemž spotřeba ryb celkem (z nichž tvoří naše sladkovodní ani ne třetinu) se v ČR pohybuje kolem 5 kilogramů na osobu a rok.
Kromě Velikonoc se naše ryby, zejména kapři, konzumují především na Vánoce. Ty si stále ještě kupuje nemalá část veřejnosti v rámci předvánočního prodeje z kádí, což je tradice, která je svým způsobem ojedinělá, a kromě ČR se využívá prakticky jen na Slovensku. Možná i proto je tento způsob prodeje ryb v hledáčku některých ochranářských organizací, zejména pak Compassion in World Farming (CIWF - mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat), podle nichž si zaslouží ryby lepší zacházení. Přestože se podle CIWF chová ročně v EU zhruba miliarda ryb, neexistuje zatím žádná legislativa, která by zohledňovala jejich specifické potřeby, což podle CIWF umožňuje přetrvávání neetických praktik. Šetrnější zacházení s rybami podporují i spotřebitelé – podle nejnovějšího průzkumu se 91 procent dotázaných z devíti zemí EU domnívá, že by životní pohoda (welfare) ryb měla být chráněna lépe či stejně jako u ostatních hospodářských zvířat. V České republice s tím souhlasilo 93 procent lidí.
Paradoxní ale je, že i někteří spotřebitelé působí rybám utrpení. Právě v ČR totiž stále přetrvává u řady z nich teze, podle které je vypuštění před Vánocemi zakoupeného kapra zpět do přírody dobrý skutek, protože se mu tak zachrání život. Ve skutečnosti ale 70 až 80 procent kaprů po takovém kroku zahyne.
